20 C 219/2023-24 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky celkem 10 350 Kč s příslušenstvím, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že žalovaná provozovala vozidlo – osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], aniž by měla v době od [datum] do [datum] a od [datum] do [datum] k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoli tuto povinnost stanoví zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, přičemž žalobkyně je podle uvedeného zákona příjemcem příspěvku placeného vlastníkem nebo provozovatelem vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti za škodu. Za uvedená období, kdy bylo vozidlo provozováno nepojištěné, náleží žalobkyni částka 65 Kč denně ve smyslu vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., tedy příspěvek za první uvedené období 85 dní činí 5 525 Kč a příspěvek za druhé uvedené období 65 dní činí 4 225 Kč. Dále žalobkyně požaduje poplatek 2 x 300 Kč za náklady spojené s uplatněním práva za každé ze dvou uvedených období. Žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě příspěvků a vyzvala ji k zaplacení před podáním žaloby. 2. Žalovaná se k žalobě přes výzvu soudu nijak nevyjádřila a soud věc rozhodl v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a obsahu spisu. 3. Z listiny označené jako Výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne [datum] a dokladu o odeslání bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou jako vlastníka a provozovatele vozidla [registrační značka] k zaplacení částky 5 825 Kč, a to příspěvku 5 525 Kč vypočteného z denní sazby 65 Kč a počtu dní 85 za období od [datum] do [datum], a nákladů na uplatnění 300 Kč; lhůta k úhradě byla stanovena na 60 dnů od doručení výzvy (odesláno [datum]). Z listiny označené jako Výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne [datum] a dokladu o odeslání bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou jako vlastníka a provozovatele vozidla [registrační značka] k zaplacení částky 4 225 Kč jako příspěvku vypočteného z denní sazby 65 Kč a počtu dní 65 za období od [datum] do [datum]; lhůta k úhradě byla stanovena na 60 dnů od doručení výzvy (doručeno [datum]). 4. Ze dvou listin označených jako Upomínka o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne [datum] a ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dlužných příspěvků, nákladů a příslušenství. Z listiny označené jako II. upomínka o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne [datum] a dokladu o odeslání bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužného příspěvku, nákladů a příslušenství. Ze dvou listin označených jako Výzva k zaplacení dlužné částky ze dne [datum] a ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dlužných příspěvků, nákladů a příslušenství. 5. Ze dvou listin označených jako Předžalobní upomínka ze dne [datum] a ze dne [datum] a dokladů o odeslání bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužných příspěvků a příslušenství před podáním žaloby. 6. Z výpisu ze systému žalobkyně bylo zjištěno, že žalovaná byla vlastníkem a provozovatelem vozidla [registrační značka] (zdroj RSV). Z vyjádření odboru dopravy Magistrátu města Přerova ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná byl v době od [datum] dosud vlastníkem a provozovatelem vozidla [registrační značka] a v době od [datum] do [datum] bylo vozidlo provozované. 7. Na tomto podkladě přijal následující závěr o skutkovém stavu věci. Žalovaná byla nejméně v době od [datum] do [datum] a od [datum] do [datum] vlastníkem a provozovatelem vozidla – osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka]. K předmětnému vozidlu nebylo po obě uvedená období sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Písemnými výzvami žalobkyně vyzvala žalovanou jako vlastníka a provozovatele uvedeného vozidla k zaplacení částek 5 525 Kč a 4 225 Kč jako příspěvků za uvedená nepojištěná období; lhůta k úhradě byla ve výzvách stanovena na 60 dnů od doručení výzvy. K úhradě žalobou uplatněných nároků byla žalovaná dále opakovaně vyzvána dalšími upomínkami a předžalobními výzvami. Nebylo prokázáno, že by žalovaná uplatněné nároky alespoň částečně uhradila. 8. Na základě výše uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že žalované vznikla ve smyslu § 4 odst. 1 ve spojení s § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. povinnost k úhradě příspěvků do garančního fondu žalobkyně, neboť žalovaná byla v uvedených obdobích vlastníkem a provozovatelem shora uvedeného vozidla, a zároveň nebylo v řízení tvrzeno ani prokázáno, že by po uvedenou dobu bylo k předmětnému vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou jeho provozem. Podle § 4 odst. 3 a odst. 5 zákona č. 168/1999 Sb., ve spojení s § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky č. 205/1999 Sb., je žalovaná povinna uhradit příspěvky ve výši 5 525 Kč a 4 225 Kč. K úhradě příspěvků byla žalovaná vyzvána v souladu s § 4 odst. 6 a odst. 7 zákona č. 168/1999 Sb. a nebylo prokázáno, že by pohledávky uhradila. Proto je žaloba důvodná v rozsahu dlužných příspěvků i v rozsahu požadovaných úroků z prodlení ve výši 11,75 % ročně ve smyslu § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalobkyně požaduje úrok z prodlení až od doby po splatnosti uvedených nároků s ohledem na odeslání jednotlivých výzev a stanovené lhůty k plnění. Soud shledal žalobu důvodnou také v rozsahu požadovaných poplatků 2 x 300 Kč, neboť žalobkyni vůči žalované vznikl nárok na náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na každý z příspěvků ve výši 300 Kč ve smyslu § 4 odst. 4 a odst. 5 zákona č. 168/1999 Sb. ve spojení s § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Soud proto žalobě výrokem I. tohoto rozsudku v plném rozsahu vyhověl a zavázal žalovanou k úhradě uplatněných nároků do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř. 9. O nákladech řízení soud ve výroku II. tohoto rozsudku rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a ve věci zcela úspěšné žalobkyni přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Jako účelně vynaložené náklady řízení žalobkyně v celkové výši 2 252 Kč soud vyhodnotil její náklady na zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, dále na odměnu právní zástupkyně žalobkyně ve výši celkem 900 Kč za tři úkony právních služeb (převzetí a příprava zastoupení, podání návrhu, předžalobní výzva), tj. ve výši 300 Kč za jeden úkon právní služby podle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., dále na náhradu hotových výdajů právní zástupkyně žalobkyně v souvislosti s uvedenými třemi úkony právních služeb ve výši celkem 300 Kč (100 Kč za jeden úkon podle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb.), a konečně na náhradu za 21 % DPH podle § 137 odst. 3 o. s. ř. z odměny a náhrad přiznaných žalobkyni ve výši celkem 252 Kč. Použití ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. je pak odůvodněno tím, že řízení (jehož předmětem bylo peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč) bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech.