20 C 37/2023-21 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 1 100 Kč s úrokem z prodlení z částky 1 100 Kč od [datum] do zaplacení a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne [datum] uzavřena pojistná smlouva [číslo] k pojištění automobilu a žalovaný se zavázal hradit čtvrtletní pojistné 1 077 Kč s prvním pojistným splatným dne [datum]. Žalovaný však nehradil pojistné řádně a neuhradil pojistné za dobu od [datum] do [datum] ve výši 1 100 Kč a v důsledku toho smlouva zanikla. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě před podáním žaloby. 2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nijak nevyjádřil a soud věc rozhodl v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a obsahu spisu. Na tomto podkladě přijal závěr o skutkovém stavu věci, že účastníci dne [datum] uhrazením prvního pojistného uzavřeli pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění automobilu Opel Vectra, [registrační značka], se čtvrtletním pojistným 1 077 Kč, s počátkem pojištění [datum] na dobu neurčitou. Žalovaný neuhradil pojistné za dobu od [datum] do [datum] ve výši 1 100 Kč. Žalobkyně opakovaně vyzývala žalovaného k úhradě dlužného pojistného dopisy a následně předžalobní výzvou. 3. Na zjištěný skutkový stav soud navázal právním hodnocením a dospěl k následujícím právním závěrům. Mezi žalobkyní jako pojistitelem a žalovanou jako pojistníkem byla ve smyslu § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), uzavřena pojistná smlouva. Ve smyslu § [číslo] odst. 1 a § 2783 odst. 1 a 2 o. z. vzniklo žalobkyni právo na pojistné ve sjednané výši 1 077 Kč čtvrtletně a žalovanému vznikla povinnost uvedené pojistné řádně a včas hradit. Žalovaný neuhradil pojistné celkem ve výši 1 100 Kč (1 077 Kč jako pojistné za čtvrtletní období od [datum] a 23 Kč jako poměrná část pojistného do [datum]), které soud žalobkyni přiznal výrokem I. tohoto rozsudku společně s požadovaným úrokem z prodlení ve smyslu § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud žalovanému uložil uhradit uplatněné nároky do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř. 4. O nákladech řízení soud ve výroku II. tohoto rozsudku rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a ve věci zcela úspěšné žalobkyni přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Jako účelně vynaložené náklady řízení žalobkyně v celkové výši 1 489 Kč soud vyhodnotil její náklady na zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, dále na odměnu právní zástupkyně žalobkyně ve výši celkem 600 Kč za tři úkony právních služeb (převzetí a příprava zastoupení, podání návrhu, předžalobní výzva), tj. ve výši 200 Kč za jeden úkon právní služby podle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., dále na náhradu hotových výdajů právní zástupkyně žalobkyně v souvislosti s uvedenými třemi úkony právních služeb ve výši celkem 300 Kč (100 Kč za jeden úkon podle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb.), a konečně na náhradu za 21 % DPH podle § 137 odst. 3 o. s. ř. z odměny a náhrad přiznaných žalobkyni ve výši celkem 189 Kč. Použití ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. je pak odůvodněno tím, že řízení (jehož předmětem bylo peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč) bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech