9 C 36/2023-51 — Okresní soud v Přerově

1. [právnická osoba] jako banka – dříve [právnická osoba] (dále též„ původní věřitelka“) dne [datum] uzavřela se žalovaným jako úvěrovaným spotřebitelem smlouvu o kontokorentním úvěru s úvěrovým rámcem do 20 000 Kč. Na základě této smlouvy poskytla banka žalovanému v průběhu čerpání částku nejméně 20 000 Kč, ale jelikož žalovaný opakovaně porušoval povinnosti vyplývající ze smlouvy a byl v prodlení, banka zrušila debetní účet a dlužný zůstatek ve výši 1 538,11 Kč převedla na běžný účet. Uvedená částka představuje součet veškerých čerpání, úroků z povoleného i nepovoleného debetního zůstatku a poplatků. Současně požaduje žalobkyně kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 78,12 Kč, tj. ve výši zákonného úroku za období od [datum] do [datum] a dále úrok ve výši 30 % ročně z částky 1 538,11 Kč od [datum] do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 2,50 % ročně z částky 1 538,11 Kč od [datum] do zaplacení. 2. Soud v projednávané věci rozhodl ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), tedy bez nařízení jednání, za situace, kdy rozhodné skutečnosti jsou zřejmé z obsahu spisu a předložené listinné důkazy prokazují všechna relevantní skutková zjištění. 3. Ze smlouvy o bankovních produktech a službách a dispozic soud zjistil, že společnost [právnická osoba] jako banka (dále též„ původní věřitelka“) dne [datum] uzavřela se žalovaným jako úvěrovaným spotřebitelem smlouvu o kontokorentním úvěru s úvěrovým rámcem do 20 000 Kč. Na základě této smlouvy poskytla banka žalovanému v průběhu čerpání částku nejméně 20 000 Kč, ale jelikož žalovaný opakovaně porušoval povinnosti vyplývající ze smlouvy a byl v prodlení, banka zrušila debetní účet a dlužný zůstatek ve výši 1 538,11 Kč převedla na běžný účet. Uvedená částka představuje součet veškerých čerpání, úroků z povoleného i nepovoleného debetního zůstatku a poplatků. Pohledávka za žalovaným byla postoupena bankou smlouvu o postoupení pohledávek ze dne [datum] na žalobkyni, což bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne [datum]. Dopisem ze dne [datum] vyzvala zástupkyně žalobkyně žalovaného k zaplacení nároku žalobkyně, přičemž tento dopis byl odeslán na poslední známou adresu. Žalovaný během řízení netvrdil a ani neprokázal, že by žalovaný nárok zanikl splněním či jiným způsobem. 4. Podle § 3028 odst. 2 zákona č. 89/212 Sb., občanského zákoníku, není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Podle odst. 3 cit. ustanovení není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. 5. Poněvadž smlouva uzavřená mezi žalovaným a bankou byla sjednána dne [datum], tedy přede dnem nabytí zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a to dne [datum], řídí se právní poměry vzniklé z tohoto smluvního vztahu s přihlédnutím k ustanovení § 3028 odst. 3 věty první o. z. dosavadní právní úpravou zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění do [datum] (viz ustanovení níže). Žalobkyně v řízení ani netvrdila, že by si účastníci jako smluvní strany ujednaly, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit zákonem č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ode dne nabytí jeho účinnosti, tj. ode dne [datum]. Od shora uvedené úvahy se pak odvíjí i právní posouzení ručitelského závazku druhého žalovaného a třetí žalované a nárok žalobkyně na smluvní pokutu (viz níže). 6. Podle § 497 obch. zák. smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle § 502 odst. 1 obch. zák. od doby poskytnutí peněžních prostředků je dlužník povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. Nejsou-li takto úroky stanoveny, je dlužník povinen platit obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Jestliže strany sjednají úroky vyšší než přípustné podle zákona nebo na základě zákona, je dlužník povinen platit úroky ve výši nejvýše přípustné. Podle odst. 2 cit. ustanovení v pochybnostech se má za to, že sjednaná výše úroků se týká ročního období. 8. Podle § 506 věty první obch. zák. je-li dlužník v prodlení s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce, je věřitel oprávněn od smlouvy odstoupit a požadovat, aby dlužník vrátil dlužnou částku s úroky. 9. V projednávané věci má soud za to, že žaloba je důvodná. Mezi bankou a žalovaný byla uzavřena smlouva o úvěru, která má všechny podstatné náležitosti stanovené obchodním zákoníkem. [příjmení] se jako úvěrující zavázala poskytnout žalovanému jako úvěrovanému peněžní prostředky až do výše 20 000 Kč s tím, že žalovanému byly takto poskytnuty peněžní prostředky v uvedené výši. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou dluhu, vznikl bance nárok na zaplacení jak dlužné jistiny, tak úroku, poplatků za vedení účtu. Žalovaný doposud dluží žalobkyni jistinu úvěru a další nároky uplatněné žalobkyní (poplatky a úroky) v celkové výši 1 538,11 Kč. Žalovaný doposud neuhradil shora uvedenou částku, a proto jsi soud v plném rozsahu žalobkyni přiznal. 10. Kapitalizovaný úrok z prodlení z dlužné částky 5 460 za období od [datum] do [datum] ve výši 221 Kč byl žalobkyni přiznán ve smyslu § 517 odst. 2 občanského zákoníku, přičemž výše úroků z prodlení je dána nařízením vlády č. 142/1994 Sb., ve znění nařízení vlády č. 185/2013 Sb. 11. Co se týče příslušenství pohledávky, soud rozhodl tak, že žalobkyni přiznal příslušenství, které požadovala v žalobě. Úrok z prodlení z dlužné částky jistiny úvěru byl žalobkyni přiznán ve smyslu § 517 odst. 2 občanského zákoníku, přičemž výše úroků z prodlení je dána nařízením vlády č. 142/1994 Sb., ve znění nařízení vlády č. 185/2013 Sb. 12. Soud stanovil lhůtu pro zaplacení nároku žalobkyně v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.) za situace, kdy žalovaný netvrdil žádné skutečnosti, které by vedly soud ke stanovení delší lhůty splatnosti či splátkového kalendáře a uvedené skutečnosti nevyplývají ani z obsahu spisu. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 věty prvé o. s. ř. za situace, kdy úspěšné žalobkyni přiznal účelně vynaložené náklady řízení. Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč. Při určení odměny advokátovi soud postupoval podle § 14b odst. 1 písm. c) bodu 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, za situace, kdy předmětem právní služby je peněžité plnění ve výši 2 049 Kč. Řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a předmětem řízení je peněžité plnění nepřesahující částku 50 000 Kč. Sazba mimosmluvní odměny podle shora cit. ustanovení tak v daném případě činí 200 Kč. V řízení před soudem advokát žalobkyně učinil do podání návrhu 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis písemného podání – žaloby a předžalobní výzva) ve výši mimosmluvní odměny 3 x 200 Kč, t.j. náleží mu odměna celkem ve výši 600 Kč. Uvedená částka nepřesahuje ve smyslu § 14b odst. 4 cit. vyhlášky výši tarifní hodnoty. K této odměně náleží i paušální náhrada hotových výdajů advokáta podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, po 100 Kč ke třem úkonům právní služby (viz úkony právní služby shora), tedy celkem 300 Kč. Advokátovi náleží rovněž náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, kterou je advokát povinen odvést z odměny za zastupování a náhrad podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a to ve výši 189 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.) Celkem tedy náklady řízení činí 1 489 Kč.