9 C 57/2023-56 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím. Uvedla, že s žalovanou uzavřela smlouvu o úvěru č. , hodnota, , kterou žalovaná podepsala dne , datum, (dále také „smlouva o úvěru“). Na základě této smlouvy byl dne , datum, žalované poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši , částka, . Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši efektivní úrokové sazby 129,70 % ročně splácet v 48 měsíčních splátkách ve výši , částka, . Schopnost žalované řádně hradit úvěr byla ze strany žalobkyně prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalované, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů. Žalovaná neplnila řádně podmínky smlouvy a dostala se do prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou splátky či její části o délce 65 dnů u splátky č. , hodnota, splatné dne , datum, , v důsledku čehož následně došlo dne , datum, automaticky k zesplatnění celého úvěru. Ke dni zesplatnění úvěru se pak celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru s tím, že tuto novou jistinu ve výši , částka, byla žalovaná povinna uhradit žalobkyni nejpozději v den následující po dni zesplatnění úvěru. Na základě smlouvy o úvěru tak žalovaná ke dni sepsání žaloby dluží žalobkyni částku odpovídající dlužné nové jistině úvěru ve výši , částka, (odpovídá zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši , částka, a dlužnému úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru ve výši , částka, ) s příslušenstvím, smluvní pokuty v celkové výši , částka, s příslušenstvím podle čl. 6.1 smlouvy, náhrady nákladů vzniklých s prodlením ve výši , částka, , smluvní pokutu podle čl. 6.5 smlouvy ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru ve výši , částka, za každý den prodlení žalované s její úhradou, a to počínaje dnem , datum, do , datum, ve výši , částka, a dále za období smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky , částka, za dobu od , datum, do , datum, do zaplacení, přičemž žalobkyně požaduje tuto smluvní pokutu pouze k datu vyhotovení této žaloby, tedy smluvní pokutu ve výši , částka, . Žalovaná dále dluží úrok za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši , částka, ode dne , datum, do zaplacení, přičemž žalobkyně požaduje tento úrok v nominální roční úrokové sazbě 86,11 % ročně, která odpovídá efektivní úrokové sazbě úvěru sjednané ve smlouvě.2. Žalovaná se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřila, zůstala v řízení zcela pasivní, neplnila své procesní povinnosti ve smyslu § 101 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), tj. tvrdit významné skutečnosti důležité pro rozhodnutí a plnit důkazní a jiné povinnosti, tvrzený nárok žalobkyně ani jeho výši vůbec nezpochybňovala ani nerozporovala. Soud pak věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř., neboť žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila a žalovaná, ač řádně předvolána, se k jednání bez omluvy nedostavila.3. Soud k důkazu provedl listiny, kterých se v žalobě dovolávala žalobkyně a ze kterých učinil následující skutková zjištění. Z listiny nadepsané jako „Návrh na uzavření smlouvy o úvěru č. , hodnota, má soud za prokázané, že uvedená listina je podepsána žalovanou vlastní rukou dne , datum, (dále také „smlouva o úvěru“). Na základě této smlouvy byl dne , datum, žalované poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši , částka, (viz potvrzení o vyplacení). Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši efektivní úrokové sazby 129,70 % ročně splácet v 48 měsíčních splátkách ve výši , částka, . Z listiny nadepsané jako „Hodnocení klienta“ ve spojení s dalšími listinami (potvrzení z bankovního účtu, fotokopie potvrzení České správy sociálního zabezpečení, výpis z registrů NRKI a dalších registrů dlužníků) má soud za prokázané, že žalobkyně posuzovala majetkové poměry žalované z hlediska toho, zda je schopna úvěr splácet, zda má či nemá exekuce či jiné pohledávky z úvěrů či zápůjček. Z listiny nadepsané jako „Oznámení“ soud zjistil, že dne , datum, došlo k zesplatnění úvěru a žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši , částka, . Žalovaná doposud uhradila toliko částku , částka, . Předžalobní výzvou ze dne , datum, žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky do 15 dnů ode dne odeslání, přičemž z poštovního podacího archu plyne, že zásilka obsahující předžalobní výzvu byla odeslána téhož dne. Ze sdělení bank plyne, že úroková sazba spotřebitelských úvěrů do částky , částka, v říjnu 2018 činil u , právnická osoba, ., cca 14,80 %, u MONETA Money bank, a. s., cca v rozmezí od 7,80 % do 20 %, Raiffeisen bank, a. s., cca 12,50 %, u , právnická osoba, ., cca 14,90 %. V průměru tak u shora uvedeného spotřebitelského úvěru v říjnu 2018 úroková sazba dosahovala výše 14,025 %. Další soudem učiněná skutkové zjištění (ujednání o smluvní pokutě ad.) již nejsou s ohledem na níže uvedené právní posouzení věci relevantní, a proto je soud neuvádí.4. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.5. Podle ustanovení § 1802 o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.6. Podle ustanovení § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.7. Podle ustanovení § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.8. Soud má v tomto řízení za prokázané, že účastníce mezi sebou uzavřely dne , datum, smlouvu o úvěru, jejímž předmětem byl závazek žalobkyně poskytnout ve prospěch žalované peněžní prostředky ve výši , částka, a naproti tomu závazek žalované poskytnuté peněžní prostředky vrátit ve 48 pravidelných měsíčních splátkách a zaplatit úrok ve výši 129,70 % ročně. Soud se zabýval tím, zda ujednání o úroku není zjevně v rozporu s dobrými mravy, neboť k této skutečnosti soud přihlíží i bez návrhu z úřední povinnosti. Dle judikatury Nejvyššího soudu ČR, která se váže k již neúčinné právní úpravě zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.), je v rozporu s dobrými mravy zpravidla taková výše úroků z půjčky (dané závěry jsou však použitelné i na smlouvu o úvěru), která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , nebo usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , všechna rozhodnutí jsou dostupná na www.nsoud.cz).9. Ve smlouvě o úvěru sjednaná sazba 129,70 % pak představuje více než devítinásobek výše sazby dle statistiky České národní banky a sdělení bank, podle nichž úroková sazba obvyklá v daném místě a čase u spotřebitelských úvěrů do částky , částka, dosahovala výše 14,025 %. Z těchto důvodů, kdy dle smlouvy o úvěru měla žalovaná při řádném splácení úvěru po dobu 48 měsíců žalobkyni v důsledku sjednané sazby úroků vrátit několikanásobek poskytnuté částky, je třeba sjednanou výši úroku považovat za zjevně rozpornou s dobrými mravy. Tento rozpor je tak zjevný, že se jedná o neplatnost absolutní, ke které je soud povinen přihlédnout dle ustanovení § 588 o. z. i bez návrhu. U žalobkyně se jedná o běžnou praxi, jak je okresnímu soudu známo z jeho úřední činnosti. Toto zcela běžné jednání žalobkyně (sjednávání takto vysokých úroků u spotřebitelských úvěrů) pak nelze aprobovat a je třeba je posoudit jako zjevně rozporné s dobrými mravy.10. V této souvislosti je pak třeba uvést, že ve smlouvě o úvěru byla jako pevná sjednána úroková sazba 129,70 % ročně, která je uvedena i v oznámení o schválení úvěru a předsmluvním formuláři. Tuto sazbu je tedy třeba posoudit jako úrokovou sazby, která byla mezi účastníky sjednána, byť žalobkyně uvádí, že se jedná o efektivní úrokovou míru, neboť rozdíl mezi efektivní a nominá