10 C 128/2024-25 — Okresní soud v Přerově

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že dne , datum, poskytla žalovanému úvěr na účet žalovaného č. , č. účtu, , žalovaný se zavázal k úhradě smluvního úroku ve výši 40 % p. m. z jistiny v měsíčních splátkách. Žalovaný se dostal do prodlení se splácením, úvěr byl zesplatněn ke dni , datum, . Žalobkyně požaduje úhradu částky , částka, , tj. nesplacená jistina ve výši , částka, a smluvní úrok ve výši 40 % p. m. z jistiny za první měsíc od doby čerpání v kapitalizované výši , částka, . Dále žalobkyně požaduje úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % p. d. z částky, ohledně níž se žalovaný dostal do prodlení, tj. od , datum, do , datum, v kapitalizované výši , částka, .2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný uzavřeli smlouvu o úvěru na základě, které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky do výše , částka, , žalovaný se zavázal úvěr splatit v pravidelných měsíčních splátkách spolu s úrokovou sazbou 40 % p. m.4. Z oznámení o zesplatnění spotřebitelského úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně oznámila žalovanému, že úvěr se stal splatným ke dni , datum, a vyzvala ho k úhradě celkové dlužné částky.5. Z výpisu z účtu u , právnická osoba, soud zjistil, že žalovanému dne , datum, byla na jeho účet č. , č. účtu, připsána částka , částka, od společnosti STOLARNA , právnická osoba, .6. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve lhůtě tří dnů. Výzva byla odeslána žalovanému dne , datum, .7. Z výpisu z účtu žalovaného č. , č. účtu, soud zjistil, že v únoru , rok, byla na jeho účet připsána částka ve výši , částka, od společnosti , právnická osoba, , právnická osoba, . a v lednu , rok, částka ve výši , částka, , v prosinci , rok, částka ve výši , částka, .8. Z potvrzení o platbě soud zjistil, že dne , datum, žalobkyně převedla na účet žalovaného č. , č. účtu, částku ve výši , částka, . Z potvrzení o platbě soud zjistil, že dne , datum, byla na účet žalobkyně č. , č. účtu, zaúčtována platba ve výši , částka, z účtu č. , č. účtu, .9. Z listiny „bank report“ soud žádné relevantní skutečnosti nezjistil.10. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru, dle něhož žalobkyně uzavřela dne , datum, s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, na základě, které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky do výše , částka, , žalovaný se zavázal úvěr splatit v pravidelných měsíčních splátkách spolu s úrokovou sazbou 40 % p. m. Žalobkyně prohlásila úvěr za splatný ke dni , datum, a vyzvala žalovaného k úhradě celé dlužné částky. Dne , datum, žalobkyně převedla na účet žalovaného č. , č. účtu, peněžní prostředky ve výši , částka, . Žalovaný pobíral mzdu od společnosti , právnická osoba, , právnická osoba, . v průměrné měsíční čisté výši , částka, . Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne , datum, .11. Podle ustanovení § 86 odst. 1,2 zákona poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.12. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.13. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.14. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.15. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.16. Věřiteli je zákonem o spotřebitelském úvěru uložena povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr jak před vznikem závazku, tak před jeho jakoukoli změnou, která by znamenala významné navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru. To chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. (srov. rozhodnutí , právnická osoba, sp. zn. , spisová značka, ). Věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Již gramatickým a logickým výkladem zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Poskytovatel je povinen aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru se považuje taková obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem.17. Pro závěr, zda byl spotřebitelský úvěr poskytnut žalovanému v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou ZoSÚ jsou zcela zásadní skutková zjištění stran prověřování existence případných exekucí vedených proti žalovanému či ověřování okolností týkajících se jejího pracovního poměru. Z provedeného dokazování vyšlo najevo, že žalobkyně před poskytnutím úvěru žalované zcela rezignovala na ověření exekuční minulosti či současnosti žalované, přičemž takové zjištění je absolutním základem (výchozím bodem a prvotním předpokladem) pro další zkoumání majetkových poměrů žadatele o úvěr, neboť právě existence vedené exekuce proti žadateli je jedním z nejmarkantnějších ukazatelů o jeho aktuálních a budoucích majetkových poměrech. Případné vedení exekuce se promítá do majetkové sféry povinného (žadatele o úvěr) hned v několika rovinách. Příkladmo lze zmínit vliv na výši pravidelného příjmu žadatele, je-li exekuce prováděna srážkami ze mzdy a jiných příjmů (v takovém případě povinnému zůstává pouze tzv. nezabavitelná částka) nebo vliv na samotný poskytnutý úvěr, který může být postižen v rámci exekuce přikázáním pohledávky z účtu u peněžního ústavu anebo v rámci mobiliární exekuce, v závislosti na tom, zda je úvěr poskytnut žadateli hotově nebo převodem na účet. Vzhledem k závažnosti dopadů případné exekuce do majetkové sféry žadatele o úvěr soud v posuzované věci uzavřel, že nezkoumala-li žalobkyně před poskytnutím úvěru existenci případných exekucí vedených proti žalované, poskytla žalované spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou ZoSÚ, jelikož na základě neúplných informací o poměrech žalovaného nemohlo z logiky věci vyplynout, že zde nejsou důvodné pochybnosti o jeho schopnosti splácet poskytnutý úvěr. Pro úplnost soud dodává, že pro posouzení „kvality“ procesu zkoumání úvěruschopnosti je primárně rozhodující, zda se žalobkyně touto ot