10 C 186/2024-35 — Okresní soud v Přerově

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že dne , datum, uzavřela žalovaná se společností , právnická osoba, smlouvu o úvěru č. , tel. číslo, na základě, níž byl žalované poskytnut úvěr ve výši , částka, v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná stvrdila svým podpisem. Žalovaná se zavázala za poskytnutí úvěru uhradit celkem částku ve výši , částka, , tj. kapitalizovaný úrok ve výši , částka, s úrokovou sazbou ve výši 24,12 % ročně, částku za zpracování úvěru ve výši , částka, , částku za komfortní splácení ve výši , částka, v 78 týdenních splátkách ve výši , částka, . Žalovaná úvěr nesplácela řádně a včas, poslední splátku uhradila dne , datum, . Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze , datum, . Žalovaná na úvěr uhradila celkem částku , částka, . Žalobkyně požaduje úhradu částky ve výši , částka, (dlužná jistina , částka, , dlužný poplatek , částka, ), kapitalizované úroky ve výši , částka, , kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši , částka, , úroky 24,12 % ročně z dlužné jistiny od , datum, do zaplacení a úroky z prodlení ve výši 11,75 % ročně z dlužné jistiny od , datum, do zaplacení.2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.3. Ze zákaznické karty - žádosti o úvěr ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná požádala o úvěr s tím, že v žádosti uvedla, že je svobodná, bydlí v nájemním bydlení, počet vyživovaných osobv1, je na mateřské/rodičovské dovolené, příjem má ve výši , částka, , ostatní příjmy , částka, , další čisté příjmy domácnosti , částka, , měsíční výdaje , částka, .4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná uzavřela smlouvu o úvěru se společností , právnická osoba, , jejímž předmětem byl úvěr ve výši , částka, v hotovosti v den uzavření smlouvy, žalovaná se zavázala úvěr splatit spolu s poplatkem ve výši , částka, , tj. úrok , částka, , částka za zpracování úvěru , částka, a poplatek za komfortní splácení , částka, v 78 týdenních splátkách po , částka, , RPSN 149,99 %.5. Z tabulky umoření, že žalovaná na úvěr zaplatila celkem částku ve výši , částka, .6. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, soud zjistil, že původní věřitelka oznámila žalované postoupení pohledávky na žalobkyni. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne , datum, včetně přílohy soud zjistil, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni.7. Z výzvy před podáním žaloby ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši , částka, ve lhůtě do , datum, , výzva byla odeslána dne , datum, .8. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru, dle něhož žalovaná uzavřela dne , datum, s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, na základě, níž byl žalované poskytnut neúčelový hotovostní úvěr ve výši , částka, , který se žalovaná zavázala splatit spolu s poplatkem ve výši , částka, , tj. úrok , částka, , částka za zpracování úvěru , částka, a poplatek za komfortní splácení , částka, v 78 týdenních splátkách po , částka, , RPSN 149,99 % v 78 týdenních splátkách ve výši , částka, . Přijetí peněžních prostředků žalovaná potvrdila svým podpisem na smlouvě. Žalovaná uhradila částku , částka, . Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , což bylo žalované oznámeno přípisem ze dne , datum, . Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky výzvou ze dne , datum, .9. Podle ustanovení § 86 odst. 1,2 zákona poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.10. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.11. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.12. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.13. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.14. Věřiteli je zákonem o spotřebitelském úvěru uložena povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr jak před vznikem závazku, tak před jeho jakoukoli změnou, která by znamenala významné navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru. To chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ). Věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Již gramatickým a logickým výkladem zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Poskytovatel je povinen aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru se považuje taková obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem.15. Pro závěr, zda byl spotřebitelský úvěr poskytnut žalovanému v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou ZoSÚ jsou zcela zásadní skutková zjištění stran prověřování existence případných exekucí vedených proti žalovanému či ověřování okolností týkajících se jejího pracovního poměru. Z provedeného dokazování vyšlo najevo, že žalobkyně před poskytnutím úvěru žalované zcela rezignovala na ověření exekuční minulosti či současnosti žalované, přičemž takové zjištění je absolutním základem (výchozím bodem a prvotním předpokladem) pro další zkoumání majetkových poměrů žadatele o úvěr, neboť právě existence vedené exekuce proti žadateli je jedním z nejmarkantnějších ukazatelů o jeho aktuálních a budoucích majetkových poměrech. Případné vedení exekuce se promítá do majetkové sféry povinného (žadatele o úvěr) hned v několika rovinách. Příkladmo lze zmínit vliv na výši pravidelného příjmu žadatele, je-li exekuce prováděna srážkami ze mzdy a jiných příjmů (v takovém případě povinnému zůstává pouze tzv. nezabavitelná částka) nebo vliv na samotný poskytnutý úvěr, který může být postižen v rámci exekuce přikázáním pohledávky z účtu u peněžního ústavu anebo v rámci mobiliární exekuce, v závislosti na tom, zda je úvěr poskytnut žadateli hotově nebo převodem na účet. Vzhledem k závažnosti dopadů případné exekuce do majetkové sféry žadatele o úvěr soud v posuzované věci uzavřel, že nezkoumala-li žalobkyně před poskytnutím úvěru existenci případných exekucí