16 C 81/2024-27 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobou doručenou soudu dne , datum, doplněnou podáním ze dne , datum, se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částky , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že na základě , spisová značkasmlouvy o kontokorentním úvěru Flexikredit ze dne , datum, ve znění dispozice ze dne , datum, , uzavřené mezi společností , právnická osoba, . (dále jen jako právní předchůdce žalobce nebo žalobce) a žalovaným, poskytl předchůdce žalobce žalovanému úvěr formou povoleného debetního zůstatku na účtu žalovaného ve výši , částka, , který se žalovaný zavázal nepřekročit a vrátit jej předchůdci i se sjednanými úroky i poplatky dohodnutým způsobem. Žalovaný poskytnutý úvěrový limit v době od , datum, do , datum, přečerpal a vzniklý debetní zůstatek ve výši , částka, navýšený o smluvené poplatky ve výši , částka, žalovaný přes výzvy a upomínky žalobci dosud neuhradil. Smlouvou ze dne , datum, a , datum, postoupil předchůdce spornou pohledávku na žalobce.2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavil. Soud proto postupoval podle § 100 odst. 1 a § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného, přitom vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.3. Z provedených důkazů zjistil soud následující skutkový stav. Mezi žalobcem a žalovaným byla dne , datum, uzavřena písemná smlouva o bankovních produktech ve znění VOP, ZPP a Sazebníku, na podkladě které předchůdce žalobce , právnická osoba, poskytl žalovanému na základě jeho žádosti úvěr formou debetního zůstatku Flexikredit na běžném účtu žalovaného do výše úvěrového rámce , částka, . Dispozicí ke smlouvě ze dne , datum, povolil předchůdce žalobce žalovanému zvýšení úvěrového záporného limitu do částky , částka, . Předchůdce žalobce zjišťoval a ověřoval úvěruschopnost žalovaného z údajů z jeho běžného účtu spravovaného předchůdcem žalobce. Podle výpisů z běžného i úvěrového účtu a platební historie žalovaný v době od , datum, do , datum, povolený úvěrový limit přečerpal a takto vznikl debetní zůstatek ve výši , částka, . Žalobci vznikl rovněž nárok na sjednané poplatky ve výši , částka, za výzvy a upomínky zaslané žalovanému. Dopisem ze dne , datum, předchůdce žalobce poskytování Flexikreditu k běžnému účtu žalovaného ukončil a dalším dopisem ze dne , datum, úvěrovou smlouvu pro nepovolený záporný (debetní) zůstatek vypověděl, neboť přes výzvy a upomínky ze dne , datum, , , datum, a , datum, žalovaný vzniklý dluh neuhradil. Ke dni , datum, předchůdce žalobce úvěrový dluh zesplatnil na částku , částka, a dopisem ze dne , datum, oznámil žalovanému ukončení smlouvy o běžném účtu žalovaného. Smlouvou ze dne , datum, ve znění příloh postoupil předchůdce spornou pohledávku na společnost I-Xon a.s. a další smlouvou ze dne , datum, postoupila tato společnost spornou pohledávku na žalobce.O postoupení byl žalovaný informován dopisem společnosti I-Xon a.s. ze dne , datum, . Předžalobní výzvou ze dne , datum, vyzval žalobce žalovaného k úhradě dluhu.4. Na základě zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že mezi předchůdcem žalobce a žalovaným byla dne , datum, uzavřena platná písemná smlouva o úvěru formou povoleného debetního zůstatku Flexikredit na běžném účtu žalovaného ve smyslu § 2395 a násl. o.z. a § 86 zákona č. 257/2016 Sb. Bylo prokázáno, že žalobce před uzavřením sporné smlouvy zjišťoval a ověřoval úvěruschopnost žalovaného z jeho běžného účtu a že žalovaný poskytnutý úvěr splácel 3 roky. Na základě této platné smlouvy změněné dispozicí ze dne , datum, předchůdce poskytl žalovanému debetní úvěrový limit do výše , částka, , který žalovaný přečerpal, avšak v rozporu se sjednanými podmínkami vzniklý debetní zůstatek v zesplatněné výši , částka, předchůdci žalobce ani aktivně legitimovanému žalobci nevrátil. Ze všech uvedených důvodů soud žalobě v celém rozsahu vyhověl (odstavec I. výroku rozsudku).5. Žalobce měl ve sporu plný úspěch, proto podle jeho výsledku je žalovaný ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku , částka, , která představuje žalobcem zaplacený soudní poplatek z podané žaloby ve výši , částka, a účelně vynaložené náklady za zastoupení advokátem, kterému dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění od , datum, náleží odměna za 3 úkony právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, za kvalifikovanou výzvu a návrh ve věci samé) ve výši , částka, za 1 úkon právní služby podle § 14b odst. 1 bod 3. citované vyhlášky, to znamená za 3 úkony právní služby celkem , částka, , a podle § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky paušální náhradu hotových výdajů ve výši , částka, za každý ze 3 úkonů právní služby, t.j. celkem , částka, , a dále daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze základu ve výši , částka, částkou , částka, . Podání žalobce ze dne , datum, není účelně vynaloženým úkonem právní služby, neboť podle jeho obsahu jde o doplnění skutkových tvrzení, které měly být uvedeny již v samotném návrhu. Podle přehledu věcí vedených u Okresního soudu v , adresa, žalobce uplatňuje i vůči dalším žalovaným obdobné nároky ve skutkově i právně obdobných věcech opakovaně na ustáleném vzoru. Z formulářových návrhů na vydání elektronických platebních rozkazů je zřejmé, že návrhy se týkají typově stejných sporů a mají obdobnou strukturu, do níž se doplňují konkrétní údaje (odstavec I. výroku rozsudku).