16 C 9/2024-24 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobou doručenou soudu dne , datum, se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení celkem částky , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že tuto částku mu žalovaný dluží z titulu dodávek zateplovací pěny, které žalovaný od žalobce odebral avšak sjednanou cenu zboží, vyúčtovanou fakturami č. , hodnota, ve výši , částka, , č. , hodnota, ve výši , částka, a č. , hodnota, ve výši , částka, žalobci dosud nezaplatil. Následně účastníci uzavřeli dne , datum, dohodu o povolení splátek, v níž žalovaný svůj dluh vůči žalobci uznal co do důvodu i výše, a zavázal se žalobci dluh vrátit v měsíčních splátkách po , částka, splatných vždy k 20. dni každého měsíce v době od , datum, do zaplacení pod ztrátou výhody splátek. Žalovaný uhradil žalobci v různých termínech od , datum, do , datum, pouze , částka, . Zbývající dluh ve výši , částka, žalovaný dosud žalobci nezaplatil.2. Žalobce je obchodní společností Slovenské republiky mající sídlo na území Slovenské republiky, tj. v členském státu Evropské unie. Žalovaný je obchodní společností České republiky (rovněž členského státu Evropské unie), na jejímž území má sídlo. Příslušnost (pravomoc) českých soudů k projednání a rozhodnutí sporné obchodní věci tak vyplývá z kapitoly II., oddílu 1, článku 7 písm. a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne , datum, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen Nařízení Brusel I. bis), podle něhož osoba, která má bydliště v některém členském státě, může být v jiném členském státě žalována, pokud předmět sporu tvoří smlouva nebo nároky ze smlouvy, u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn. Poněvadž k dohodnutému plnění mělo dojít na území České republiky, je k rozhodování věci příslušný český soud a předmět řízení se řídí českým hmotným právem.3. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil, v řízení zůstal zcela pasivní, neplnil své procesní povinnosti ve smyslu § 101 odst. 1 o.s.ř. (tvrdit významné skutečnosti důležité pro rozhodnutí a plnit důkazní a jiné povinnosti) a tvrzený nárok žalobce ani jeho výši vůbec nezpochybňoval ani nerozporoval.4. Soud v projednávané věci rozhodoval podle § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastníci řízení neměli proti tomuto postupu soudu námitky.5. Z předložených listin učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci. Z Dohody o povolení splátek uzavřené mezi účastníky dne , datum, považuje soud za prokázané, že žalovaný uznal své závazky vyplývající z dosud neuhrazených faktur č. , hodnota, ze dne , datum, ve výši , částka, , č. , hodnota, ve výši , částka, a č. , hodnota, ve výši , částka, co do důvodu i do uvedené výše s tím, že celkovou dlužnou částku , částka, se žalovaný zavázal zaplatit žalobci ve splátkách po , částka, měsíčně, splatných vždy k 20. dni každého měsíce, od , datum, do zaplacení, a to pod ztrátou výhody splátek v případě jejich neplacení řádně a včas. Smluvní strany se dále dohodly, že za opožděné splátky vznikne žalobci právo na zákonný úrok z prodlení. Žalobce tvrdil, že žalovaný žalobci uhradil v různých termínech v době od , datum, do , datum, pouze , částka, a že zbývající dluh ve výši , částka, žalobci dosud nevrátil. Pravdivost tohoto tvrzení nebyla žádnými důkazy vyvrácena.6. Na takto zjištěný skutkový stav věci soud aplikoval § 2053 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.), podle něhož uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.7. Poněvadž bylo prokázáno, že žalovaný dne , datum, písemně uznal co do důvodu i výše svůj závazek k úhradě dluhu v celkové výši , částka, ve smyslu § 2053 o.z. a svůj závazek k úhradě uznaného dluhu v dohodnutých splátkách řádně a včas nesplnil a v řízení založenou právní domněnku o existenci dluhů ničím nevyvrátil, uložil mu soud povinnost zaplatit žalobci zbývající dlužnou částku , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení podle § 1970 o.z. a dále náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši , částka, (jak požadoval samotný žalobce) podle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).8. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce měl ve sporu plný úspěch, proto podle jeho výsledku je žalovaný ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku , částka, . Pro výpočet nákladů řízení ke dni rozhodnutí soudu byl kurz , částka, : , částka, . , adresa, .090,50 EUR pak představuje celkem , částka, . Náklady řízení představují zaplacený soudní poplatek ve výši Kč , částka, a účelně vynaložené náklady za zastoupení advokátem, kterému dle § 11 odst. 1 písm. a) a, d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. náleží odměna za 3 úkony právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, za kvalifikovanou výzvu k plnění a návrh ve věci samé) ve výši , částka, za 1 úkon právní služby podle § 7 bod 5 citované vyhlášky, to znamená za 3 úkony právní služby celkem , částka, , paušální náhrada hotových výdajů podle § 13 odst. 3 citované vyhlášky ve výši , částka, za každý ze 3 úkonů právní služby, t.j. celkem částka , částka, , vše zvýšeno o daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % ve výši , částka, . Celková výše nákladů řízení činí částku , částka, . Poněvadž je žalovaný podle § 149 odst. 1 o.s.ř. povinen uhradit náklady řízení k rukám advokáta se sídlem v České republice, uložil soud žalovanému uhradit uvedené náklady řízení v korunách českých.