8 C 26/2024-22 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobkyně učinila předmětem řízení nárok na zaplacení televizních poplatků ve výši 675 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ke dni [datum] ve výši 66,90 Kč s tím, že žalovaný se přihlásil jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence a nezaplatil televizní poplatky za 5 měsíců od [číslo] do [číslo] ve výši 135 Kč měsíčně. Žalobkyně požaduje kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z částky 135 Kč od [datum] do [datum] a dále měsíčně vždy z částky 135 Kč od [datum] ([datum] [datum]) do [datum], celkem 66,90 Kč. 2. Žalovaný se i přes výzvu soudu k žalobou uplatněným nárokům nijak nevyjádřil. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání podle § 115a o.s.ř., když žalobkyně s tímto souhlasila a žalovaný na výzvu soudu doručenou do datové schránky nereagoval, proto soud předpokládá, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání také souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). 3. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalovaný je podle potvrzení České pošty SIPO [číslo] přihlášen od dubna 2011 jako poplatník televizních poplatků. Výzvou ze dne [datum] nazvané„ předžalobní upomínka“ žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužných poplatků výši 675 Kč za dobu od [číslo] do [číslo] (5 x 135 Kč). Podle dodejky byla výzva žalovanému doručena do datové schránky dne [datum]. V řízení nevyšla najevo skutečnost, že by žalovaný dlužné televizní poplatky za výše uvedené období uhradil a žalovaný na svou obranu ničeho neuvedl. Částečné plnění žalovaného bylo podle přehledu předpisů a plateb započteno na nejstarší dlužné poplatky, tedy vždy na závazek nejdříve splatný podle § 1933 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. 4. Soud posoudil nárok žalobkyně podle následujících ustanovení zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích: Podle § 3 odst. 2) poplatníkem televizního poplatku je fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Podle § 6 měsíční výše televizního poplatku činí od [datum] 135 Kč. Podle § 7 odst. 2 je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. Podle § 10 nezaplatí-li poplatník včas rozhlasový nebo televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského. 5. Soud na základě zjištěného skutkového stavu dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, neboť žalovanému vznikla povinnost platit televizní poplatek v zákonem stanovené výši a v zákonem stanovené lhůtě, když se stala držitelem televizního přijímače a poplatníkem. Žalovaný nehradil žalobkyni poplatky za období od [číslo] do [číslo] ve výši 135 Kč měsíčně v celkové výši 675 Kč. Žalobkyně výzvou žalovanému poskytla dodatečnou přiměřenou lhůtu k zaplacení a je oprávněna domáhat se svého práva u soudu. Výše televizního poplatku činí 135 Kč měsíčně, přičemž žalovaný jako fyzická osoba nepodnikatel má povinnost poplatky hradit vždy do 15. dne kalendářního měsíce. Ode dne následujícího je pak v prodlení a nese povinnost k úhradě zákonného úroku z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Kapitalizovaný úrok z prodlení je počítán od prvého dne prodlení s každou jednotlivou platbou částky 135 Kč tedy ode dne [datum] do [datum], za další období žalobkyně úroky neuplatnila. Kapitalizovaná výše úroku z prodlení pak ke dni [datum] činí 66,90 Kč. Soud tedy žalobě v plném rozsahu vyhověl. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. 6. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 a § 151 odst. 3 o.s.ř. a úspěšné žalobkyni soud přiznal pouze účelně vynaložené náklady řízení ve výši 600 Kč, které představují soudní poplatek ve výši 400 Kč a paušální náhradu výdajů na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné podle § 1 odst. 1, 3 písm. a) a § 2 odst. 2 vyhlášky č. 254/2015 Sb. 100 Kč za každý úkon (podání žaloby, za předžalobní upomínku), na které by jí příslušelo právo i v případě, že by nebyla právně zastoupena (§ 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb.) Náklady vynaložené na zastoupení advokátem soud nepovažuje za náklady účelně vynaložené v souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález], neboť žalobkyně disponuje dostatečným aparátem, aby srovnatelné spory jako je tento při jeho právní i skutkové jednoduchosti, řešila při využití svých zaměstnanců, když vyplnit žalobu formulářového typu je bezpochyby schopna i osoba s nižším než vysokoškolským právnickým vzděláním. Využití právních služeb advokáta v daném případě není důvodné, když nejde o skutkově či právně složitý spor. Soud proto přiznal žalobkyni účelně vynaložené náklady ve výši 600 Kč, které je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o.s.ř.).