8 C 268/2023-29 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení výše uvedené částky a zákonného úroku z prodlení. V žalobě uvedla, že žalovaný v pěti případech ve dnech [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] cestoval dopravními prostředky veřejné hromadné dopravy provozovaným [název žalobkyně] [název žalobkyně] [územní celek] a.s. bez platného jízdního dokladu a porušil tak své povinnosti ze smlouvy o přepravě uhradit jízdné ve výši 25 Kč za každou přepravu podle platného tarifu. Pro případ porušení byla ve Smluvních podmínkách dopravce stanovena přirážka k jízdnému ve výši 1 500 Kč za každou jízdu bez jízdního dokladu. Žalovaný byl vyzván k úhradě jízdného i přirážky při provedení kontroly. Jízdné a přirážka k jízdnému byly splatné 15 dnů ode dne provedení kontroly podle dohody s cestujícím. Žalovaný celkem dluží 7 625 Kč. Žalobkyně před podáním žaloby zaslala žalovanému doporučeným dopisem předžalobní upomínku – výzvu k plnění (§ 142a odst. 1 o.s.ř.), na kterou žalovaný nereagoval. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, přičemž oba účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). 3. Z předložených listin soud po stránce skutkové učinil následující zjištění. Žalovaný, jehož totožnost byla v průběhu všech přepravních kontrol zjištěna ze stejného občanského průkazu, cestoval v pěti případech vozidly hromadné dopravy [právnická osoba] podnik [právnická osoba], a to v níže uvedených dnech, přičemž při kontrole osobou pověřenou dopravcem byly s žalovaným sepsány jednotlivé dohody. Soud zjistil z dohody s cestujícím [číslo] že dne [datum] v čase 7:55 hod žalovaný cestoval autobusem na lince [číslo] z dohody s cestujícím [číslo] že dne [datum] v čase 7:07 hod cestoval tramvají na lince [číslo] z dohody s cestujícím [číslo] že dne [datum] v čase 5:59 hod cestoval tramvají na lince [číslo] z dohody s cestujícím [číslo] že dne [datum] v čase 6:11 hod cestoval tramvají na lince [číslo] z dohody s cestujícím [číslo] že dne [datum] v čase 11:42 hod cestoval na lince [číslo]. Žalovaný na žádost kontrolora ve všech případech předložil [číslo obč. průkazu] identifikující žalovaného, který se ani v jednom případě na vyzvání neprokázal platným jízdním dokladem, přičemž jízdné činilo v době přepravy 25 Kč a přirážka k jízdnému 1 500 Kč. Žalovaný převzal stejnopis všech dohod, ve kterých byl vyzván k zaplacení částky vždy 1 525 Kč do 15 dnů ode dne zjištění jízdy, což potvrdil svým podpisem. Soudu je pak z rozhodovací činnosti známo, že podle čl. 9 Smluvních přepravních podmínek žalobkyně účinných od [datum] výše přirážky k jízdnému za jízdu bez platného jízdního dokladu činí 1 500 Kč a podle ceníku jízdného platného od [datum] činí cena jízdného 25 Kč. 4. Soud posoudil věc podle následujících ustanovení. Podle § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku smlouvou o přepravě osob se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Podrobnosti upraví přepravní řády (§ [číslo]). 5. Podle § 18a odst. 2 písm. c) zák. č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě cestující je povinen, mimo jiné, na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem, neprokáže-li se platným jízdním dokladem, zaplatit jízdné a přirážku, nebo se prokázat osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky; osobními údaji potřebnými na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky se rozumí jméno, příjmení, datum a místo narození a adresa pro doručování. Podle odst. 3) výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. 6. Podle ustanovení § 37 odst. 5) písm. b) zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách cestující je povinen se na výzvu pověřené osoby prokázat platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému. Podle odst. 6) citovaného ustanovení výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. 7. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, když žalovaný ve výše uvedených případech nastoupil do vozidla provozovaného žalobkyní a zahájil přepravu. Vznikla mu tak podle výše uvedených ustanovení a smluvních přepravních podmínek dopravce povinnost za použití dopravního prostředku zaplatit stanovené jízdné. Žalovaný se při kontrole oprávněnou osobou se neprokázal platným jízdním dokladem, byla mu tak uložena povinnost k zaplacení jízdného ve výši 25 Kč a přirážky k jízdnému ve výši 1 500 Kč, která nepřesahuje zákonem stanovenou výši. Proto soud vyhověl žalobě v celém rozsahu a za pět jízd bez jízdního dokladu přiznal žalobkyni částku celkem 7 625 Kč. 8. Podle § 1970 občanského zákoníku a vládního nařízení č. 351/2013 Sb. soud uložil žalovanému povinnost uhradit i zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně a s účinností od [datum] zvýšený na 15 % ročně, když žalovaný je v prodlení ode dne následujícího po uplynutí sjednané lhůty k plnění. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná a žalovanému před podáním žaloby zaslala výzvu k plnění (§ 142a odst. 1 o.s.ř.) nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady se sestávají ze soudního poplatku ve výši 400 Kč a paušální náhrady nezastoupeného účastníka ve výši 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů (podání žaloby, výzva k plnění) podle § 1, § 2 odst. 1 vyhl. č. 254/2015 Sb. Náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).