9 C 16/2024-27 — Okresní soud v Přerově

Žalobkyně se domáhala, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit celkem částku , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný je vlastníkem osobního motorového vozidla s obsahem válců motoru nad 1 350 cm3 s registrační značkou , SPZ, (dále též „předmětné vozidlo“), přičemž k vozidlu nebylo v období od , datum, do , datum, (dále též „rozhodné období“) sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Žalovaný i přes výzvu žalobkyně doposud dlužnou částku zákonného příspěvku ve výši , částka, (denní sazba ve výši , částka, x počet dní 62 v rozhodném období) s poplatkem za mimosoudní vymáhání ve výši , částka, . Žalovaný doposud i přes předžalobní výzvu ničeho nezaplatil.Soud v projednávané věci rozhodl ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), tedy bez nařízení jednání, za situace, kdy rozhodné skutečnosti jsou zřejmé z obsahu spisu a předložené listinné důkazy prokazují všechna relevantní skutková zjištění.Žalobkyní tvrzené skutečnosti ohledně zaplacení zákonného příspěvku nepojištěných ve výši , částka, byly prokázány výzvou k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných ze dne , datum, včetně doručenky, a upomínky, přičemž z uvedených listin vyplývá, že žalovaný, ač byl v rozhodném období evidován jako vlastník předmětného vozidla, neměl ve zmiňovaném období sjednánu smlouvu o povinném pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, a byl žalobkyní vyzván shora cit. výzvou k povinnosti zaplatit žalobkyni z tohoto titulu zákonný příspěvek ve výši , částka, (denní sazba ve výši , částka, x počet dní v rozhodném období, tj. 62 dní). Pokud se týká nákladů na uplatnění ve výši , částka, , ty soud považuje za odůvodněné, neboť jde o vnitřní administrativní náklady vynaložené na vyhotovení a doručení upomínky žalovanému. Žalovaný v řízení netvrdil a ani neprokázal, že by dlužnou částku žalobkyni zaplatil či že by k zániku závazku vůči žalobkyni došlo jiným způsobem než splněním.Soud věc právně posoudil podle § § 4 a násl. zákona č. 168/1999 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, ve znění pozdějších předpisů, podle jehož odstavce 1 vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Podle odst. 3 cit. ustanovení výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Podle odst. 4 cit. ustanovení osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.Žalovaný je osobou pasivně legitimovanou, neboť podle záznamu z registru řidičů je evidován jako provozovatel vozidla. Toto tvrzení žalovaný nesporoval. V projednávané věci se jedná o rozhodné období od , datum, do , datum, s tím, že žalobkyně včas dne , datum, , tedy ve lhůtě jednoho roku ode vzniku povinnosti zaplatit příspěvek podle § 4 odst. 6 cit. zákona, vyzvala žalovaného k zaplacení příspěvku. Žalovaný nezaplatil příspěvek za 62 dní, což podle denní sazby určené v § 2 odst. 1 písm. g) vyhláškou č. Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. činí , částka, za den. Žalobkyni dále i náleží náklady spojené s vymáháním ve výši , částka, , jejichž výše je určena § 2a cit. vyhlášky.Co se týče příslušenství pohledávky, soud rozhodl tak, že žalobkyni přiznal příslušenství, které požadovala v žalobě. Úrok z prodlení z dlužné částky byl žalobkyni přiznán ve smyslu § 1970 o. z., přičemž výše úroků z prodlení je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Ze žalobních tvrzení nevyplývá, že by si účastníci ujednali výši úroku z prodlení odlišnou od shora cit. nařízení vlády.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 věty prvé o. s. ř. za situace, kdy úspěšné žalobkyni přiznal účelně vynaložené náklady řízení. Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši , částka, . Při určení odměny advokátovi soud postupoval podle § 14b odst. 1 písm. c) bodu 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, za situace, kdy předmětem právní služby je peněžité plnění ve výši , částka, . Řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a předmětem řízení je peněžité plnění nepřesahující částku , částka, . Sazba mimosmluvní odměny podle shora cit. ustanovení tak v daném případě činí , částka, . V řízení před soudem advokát žalobkyně učinil do podání návrhu 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis písemného podání – žaloby a předžalobní výzva) ve výši mimosmluvní odměny 3 x , částka, , t.j. náleží mu odměna celkem ve výši , částka, . Uvedenánáleží i paušální náhrada hotových výdajů advokáta podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, po , částka, ke třem úkonům právní služby (viz úkony právní služby shora), tedy celkem , částka, . Advokátovi náleží rovněž náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, kterou je advokát povinen odvést z odměny za zastupování a náhrad podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a to ve výši , částka, (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). Celkem tedy náklady řízení činí , částka, .