9 C 246/2023-30 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný uzavřel dne , datum, smlouvu o účtu, a to pod číslem , č. účtu, . V souvislosti s tím byla uzavřena rovněž smlouva o povoleném přečerpání účtu, a to na základě žádosti ze dne , datum, . Žalobkyně povolila přečerpání účtu až do částky , částka, . Poskytnuté finanční prostředky byly úročeny úrokem ve výši 18,90 % ročně z dlužné částky. Podle čl. 4., právnická osoba, podmínek byla žalobkyně oprávněna účtovat poplatek za výzvu k úhradě dlužných částek ve výši , částka, , který byl v tomto případě vyúčtován třikrát (výzvou ze dne , datum, , , datum, a , datum, ) a poplatek za výzvu k dodržení podmínek kontokorentu ve výši , částka, (viz dopis ze dne , datum, ). Žalovaný se ocitl v prodlení s úhradou splátek kontokorentu již dne , datum, , ale žalobkyně přistoupila ve smyslu čl. 5.3 obchodních podmínek k zesplatnění kontokorentu až po odeslání poslední výzvy ze dne , datum, s tím, že všechny závazky vyplývající z kontokorentu se staly splatnými ke dni , datum, . Žalovaný tak dluží i přes odeslanou předžalobní výzvu dlužnou jistinu ve výši , částka, , kapitalizovaný úrok ve výši , částka, , který představuje úrok ve výši 18,90 % ročně z částky , částka, od , datum, po dobu prvních 90 dní prodlení a poté ve výši 8,05 % ročně z částky , částka, od 91. dne prodlení až do , datum, , kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši , částka, ve výši 15 % ročně částky , částka, od , datum, do , datum, , a poplatků ve výši , částka, (viz shora). Současně se domáhá úroku ve výši 8,05 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Žalovaný i přes předžalobní výzvu doposud ničeho nezaplatil.2. Soud v projednávané věci rozhodl ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), tedy bez nařízení jednání, za situace, kdy rozhodné skutečnosti jsou zřejmé z obsahu spisu a předložené listinné důkazy prokazují všechna relevantní skutková zjištění.3. Soud zjistil, že žalovaný uzavřel dne , datum, smlouvu o účtu, a to pod číslem , č. účtu, (viz smlouva o účtu). V souvislosti s tím byla uzavřena rovněž smlouva o povoleném přečerpání účtu tzv. kontokorent, a to na základě smlouvy ze dne , datum, , a to na základě žádosti, v níž jsou obsaženy rovněž údaje o posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Žalobkyně povolila přečerpání účtu až do částky , částka, . Poskytnuté finanční prostředky byly úročeny úrokem ve výši 18,90 % ročně z dlužné částky. Podle čl. 4., právnická osoba, podmínek byla žalobkyně oprávněna účtovat poplatek za výzvu k úhradě dlužných částek ve výši , částka, a poplatek za výzvu k dodržení podmínek kontokorentu ve výši , částka, (viz smlouva o kontokorentu). Žalovaný se ocitl v prodlení s úhradou splátek kontokorentu již dne , datum, , ale žalobkyně přistoupila ve smyslu čl. 5.3 obchodních podmínek k zesplatnění kontokorentu až po odeslání poslední výzvy ze dne , datum, (viz obchodní podmínky) s tím, že všechny závazky vyplývající z kontokorentu se staly splatnými ke dni , datum, . Jak vyplývá z písemných výzev, žalobkyně vyúčtovala žalovanému poplatek za výzvu k úhradě dlužných částek ve výši , částka, výzvami ze dne , datum, , , datum, a , datum, a poplatek za výzvu k dodržení podmínek kontokorentu ve výši , částka, (viz výzva ze dne , datum, ). Žalovaný dluží jistinu ve výši , částka, , kapitalizovaný úrok ve výši , částka, , který představuje úrok ve výši 18,90 % ročně z částky , částka, od , datum, po dobu prvních 90 dní prodlení a poté ve výši 8,05 % ročně z částky , částka, od 91. dne prodlení až do , datum, (viz stav dlužných pohledávek). I přes předžalobní výzvu odeslanou dne , datum, zatím ničeho žalované nezaplatil.4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.5. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.6. V projednávané věci má soud za to, že žaloba je důvodná. Žalobkyně je bankou a žalovaný je podle okolností případu spotřebitelem. U posouzení úvěruschopnosti žalovaného postupovala žalobkyně v souladu se zákonnými i smluvními ustanoveními a při posuzování bonity dlužníka učinila všechny nezbytné kroky, které v těchto případech lze rozumně očekávat. Žalobkyně posoudila schopnost žalovaného jako spotřebitele splácet pravidelné splátky spotřebitelského úvěru – zde kontokorentu - podle podepsaného dotazníku o posouzení bonity žalovaného, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů a z dosavadní historie žalovaného zprostředkované výpisem z bankovního účtu. Žalobkyně si pro účely úvěrové smlouvy a posouzení úvěruschopnosti spotřebitele (zde žalovaného) vyžádala od spotřebitele následující dokumenty a posoudila schopnost žalované jako spotřebitele splácet podle dalšího šetření, a to výpisem z insolvenčního rejstříku (pro zjištění, zda proti spotřebiteli není nebo v minulosti nebylo vedeno insolvenční řízení), výpisem z centrální evidence exekucí (po zjištění, zda vůči spotřebiteli není vedena exekuce a v případě že ano, kolik exekucí a v jaké výši) a výpisem z databáze neplatných dokladů.7. Mezi účastníky byla uzavřena dne , datum, smlouva o úvěru, která má všechny podstatné náležitosti stanovené v ustanovení § 2395 o. z. Žalobkyně se jako úvěrující zavázala poskytnout žalovanému jako úvěrovanému peněžní prostředky až do výše , částka, s tím, že žalovanému byly takto poskytnuty peněžní prostředky v uvedené výši. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou dluhu, vznikl žalobkyni i nárok na zaplacení jak dlužné jistiny, tak úroku, poplatků pojištění úvěru. Žalovaný doposud dluží žalobkyni jistinu úvěru a další nároky uplatněné žalobkyní. Poněvadž tyto žalovaný doposud neuhradil, soud přiznal žalobkyni jí požadované plnění. Nároky z poplatků na vymáhání nepřesahují ve smyslu § 122 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů.8. Co se týče příslušenství pohledávky, soud rozhodl tak, že žalobkyni přiznal příslušenství, které požadovala v žalobě. Úrok z prodlení z dlužné částky jistiny úvěru byl žalobkyni přiznán ve smyslu § 1970 o. z., přičemž výše úroků z prodlení je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Ze žalobních tvrzení nevyplývá, že by si účastnice ujednaly výši úroku z prodlení odlišnou od shora cit. nařízení vlády.9. Soud stanovil lhůtu pro zaplacení nároku žalobkyně v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.) za situace, kdy žalovaná netvrdila žádné skutečnosti, které by vedly soud ke stanovení delší lhůty splatnosti či splátkového kalendáře a uvedené skutečnosti nevyplývají ani z obsahu spisu.10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a Při určení odměny advokátovi soud postupoval podle § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, za situace, kdy předmětem právní služby je peněžité plnění ve výši , částka, s tím, že sazba mimosmluvní odměny podle § 7 bodu 4 činí v daném případě , částka, . V řízení před soudem advokát žalobkyně učinil 2 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis písemného podání – žaloby) a jeden úkon za poloviční sazbu (předžalobní výzva) ve výši mimosmluvní odměny 2 x , částka, a , částka, , t.j. náleží mu odměna celkem ve výši , částka, . K této odměně náleží i paušální náhrada hotových výdajů advokáta podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, po , částka, ke třem úkonům právní služby (viz úkony právní služby shora), tedy celkem , částka, . Advokátovi náleží rovněž náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, kterou je advokát povinen odvést z odměny za zastupování a náhrad podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a to ve výši , částka, (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). Celkem tedy náklady řízení činí , částka, .