9 C 253/2023-26 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobkyně jako banka uzavřela dne , datum, se žalovaným jako úvěrovaným spotřebitelem smlouvu o úvěru s pojištěním schopnosti splácet č. , tel. číslo, . Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši , částka, , přičemž žalovaným byla vyčerpána téhož dne celá částka. Mezi smluvními stranami byl sjednán úrok ve výši 13,40 % ročně a dohodnuta měsíční splátka ve výši , částka, , přičemž žalovaným měl uhradit úvěr celkem , hodnota, splátkami. Žalovaný neplatil úvěr řádně a poslední splátku uhradil pouze zčásti v říjnu 2022. Žalobkyně proto úvěr dopisem ze dne , datum, okamžitě předčasně zesplatnila, neboť žalovaný byl v prodlení se dvěma splátkami. Dlužný nárok žalobkyně se skládá z dlužné jistiny ve výši , částka, , úroku kapitalizovaného ke dni splatnosti ve výši , částka, (tj. ve výši 13,40 % z částky , částka, za dobu od , datum, do , datum, ), smluvních poplatků ve výši , částka, , které se skládají z poplatku za oznámení o předčasném splacení ve výši , částka, , 3 x poplatku za upomínku ve výši , částka, za upomínku vystavenou ke dni , datum, , , datum, a , datum, , tj. celkem , částka, , pojištění ve výši měsíční splátky , částka, splatné ke dni , datum, , , datum, , , datum, , , datum, a , datum, ., tj. celkem , částka, , kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši , částka, (ve výši 15 % ročně z částek a v rozsahu uvedeném na s. 3 návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu). Dále se žalobkyně domáhá zaplacení úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Žalobkyně dále tvrdila, jakým způsobem posoudila úvěruschopnost žalovaného. Ten ani po podání žaloby ničeho na nárok žalobkyně neuhradil.2. Soud v projednávané věci rozhodl ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), tedy bez nařízení jednání, za situace, kdy rozhodné skutečnosti jsou zřejmé z obsahu spisu a předložené listinné důkazy prokazují všechna relevantní skutková zjištění.3. Ze smlouvy o úvěru – expres půjčka, produktových podmínek pro spotřebitelské úvěry a sazebníku soud zjistil, že žalobkyně jako banka uzavřela dne , datum, se žalovaným jako úvěrovaným spotřebitelem smlouvu o úvěru s pojištěním schopnosti splácet č. , tel. číslo, . Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši , částka, , přičemž žalovaným byla vyčerpána téhož dne celá částka. Mezi smluvními stranami byl sjednán úrok ve výši 13,40 % ročně a dohodnuta měsíční splátka ve výši , částka, , přičemž žalovaným měl uhradit úvěr celkem , hodnota, splátkami. V této splátce je zahrnuto i pojištění s měsíční splátkou , částka, . V čl. III. smlouvy jsou uvedeny poplatky, mj. ve výši , částka, za každou upomínku a ve výši , částka, za předčasné zesplatnění úvěru. V čl. IV. bylo sjednáno pojištění schopnosti splácet. Smlouva byla uzavřena žalovaným pomocí ID identity. Z vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti a žádosti o úvěr má soud za prokázané, že žalobkyně řádně posoudila poměry žalovaného včetně nahlédnutí do jednotlivých registrů. Z platební historie a výpisu z úvěrového účtu vyplývá, že žalovaný neplatil úvěr řádně a poslední splátku uhradil pouze zčásti v říjnu 2022. Žalovaný byl upomínkami vystavenými ke dni , datum, , , datum, a , datum, vyzván k zaplacení dlužné splátky. Žalobkyně proto úvěr dopisem ze dne , datum, okamžitě předčasně zesplatnila ke dni , datum, s odkazem na čl. 14 písm. a) produktových podmínek, neboť žalovaný byl v prodlení se dvěma splátkami. Předžalobní výzvou ze dne , datum, byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužných částek žalobkyni, přičemž tato výzva podle poštovního podacího archu odeslána žalovanému na jím uvedenou adresu. Žalovaný během řízení netvrdil a ani neprokázal, že by žalovaný nárok zanikl splněním či jiným způsobem.4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.5. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.6. V projednávané věci má soud za to, že žaloba je důvodná. Žalobkyně je bankou a žalovaný je podle okolností případu spotřebitelem. U posouzení úvěruschopnosti žalovaného postupovala žalobkyně v souladu se zákonnými i smluvními ustanoveními a při posuzování bonity dlužníka učinila všechny nezbytné kroky, které v těchto případech lze rozumně očekávat. Žalobkyně posoudila schopnost žalovaného jako spotřebitele splácet pravidelné splátky spotřebitelského úvěru podle podepsaného dotazníku o posouzení bonity žalovaného, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů a z dosavadní historie žalovaného zprostředkované výpisem z bankovního účtu. Žalobkyně si pro účely úvěrové smlouvy a posouzení úvěruschopnosti spotřebitele (zde žalovaného) vyžádala od spotřebitele následující dokumenty a posoudila schopnost žalované jako spotřebitele splácet podle dalšího šetření, a to výpisem z insolvenčního rejstříku (pro zjištění, zda proti spotřebiteli není nebo v minulosti nebylo vedeno insolvenční řízení), výpisem z centrální evidence exekucí (po zjištění, zda vůči spotřebiteli není vedena exekuce a v případě že ano, kolik exekucí a v jaké výši) a výpisem z databáze neplatných dokladů.7. Mezi účastníky byla uzavřena dne , datum, smlouva o úvěru, která má všechny podstatné náležitosti stanovené v ustanovení § 2395 o. z. Žalobkyně se jako úvěrující zavázala poskytnout žalovanému jako úvěrovanému peněžní prostředky až do výše , částka, s tím, že žalovanému byly takto poskytnuty peněžní prostředky v uvedené výši. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou dluhu, vznikl žalobkyni i nárok na zaplacení jak dlužné jistiny, tak úroku, poplatků pojištění úvěru. Žalovaný doposud dluží žalobkyni jistinu úvěru a další nároky uplatněné žalobkyní. Poněvadž tyto žalovaná doposud neuhradila, soud přiznal žalobkyni jí požadované plnění. Nároky z poplatků na vymáhání (náklady na upomínky viz shora) nepřesahují ve smyslu § 122 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů. Rovněž úroková sazba sjednaná mezi účastníky se ohledem na její výši, předmět závazku a okolnosti případu nejeví soudu nepřiměřená.8. Co se týče příslušenství pohledávky, soud rozhodl tak, že žalobkyni přiznal příslušenství, které požadovala v žalobě. Úrok z prodlení z dlužné částky jistiny úvěru byl žalobkyni přiznán ve smyslu § 1970 o. z., přičemž výše úroků z prodlení je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Ze žalobních tvrzení nevyplývá, že by si účastnice ujednaly výši úroku z prodlení odlišnou od shora cit. nařízení vlády.9. Soud stanovil lhůtu pro zaplacení nároku žalobkyně v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.) za situace, kdy žalovaný netvrdil žádné skutečnosti, které by vedly soud ke stanovení delší lhůty splatnosti či splátkového kalendáře a uvedené skutečnosti nevyplývají ani z obsahu spisu.10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, . Při určení odměny zástupci žalobkyně z řad advokátů soud postupoval podle § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, za situace, kdy předmětem právní služby je peněžité plnění ve výši , částka, s tím, že sazba mimosmluvní odměny podle § 7 činí v daném případě , částka, . V řízení před soudem zástupce žalobkyně učinil 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis písemného podání – žaloby a předžalobní výzva) ve výši mimosmluvní odměny 3 x , částka, , t.j. náleží mu odměna celkem ve výši , částka, . K této odměně náleží i paušální náhrada hotových výdajů zástupce (advokáta) podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, po , částka, ke třem úkonům právní služby (viz úkony právní služby shora), tedy celkem , částka, . Advokátovi náleží rovněž náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, kterou je advokát povinen odvést z odměny za zastupování a náhrad podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a to ve výši , částka, (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). Celkem tedy náklady řízení činí , částka, .