10 C 235/2025-28 — Okresní soud v Přerově

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně spol. , právnická osoba, uzavřela s žalovanou dne , datum, smlouvu o půjčce č. , hodnota, na základě, níž byla žalované poskytnuta půjčka ve výši , částka, v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala úvěr splácet v týdenních splátkách v hotovosti spolu s poplatkem. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Žalobkyně požaduje úhradu dlužné jistiny , částka, , dlužného poplatku , částka, , kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši , částka, , dále zákonných úroků z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení.2. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků za splnění podmínek v ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř., neboť žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce svoji neúčast u jednání omluvila a žalovaná, ač řádně předvolána, se k jednání bez omluvy nedostavila.3. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni.4. Ze smlouvy o půjčce č. , hodnota, ze dne , datum, soud zjistil, že společnost , právnická osoba, poskytla žalované na základě této smlouvy půjčku v hotovosti v den uzavření smlouvy ve výši , částka, , kterou se žalovaná zavázala splácet spolu s poplatkem ve výši , částka, v 52 týdenních splátkách po , částka, s RPSN 199,4 %.5. Z výzvy ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši , částka, ve lhůtě do , datum, , zároveň oznámila žalované, že pohledávka byla postoupena. Výzva byla odeslána žalované dne , datum, .6. Na základě provedených důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Původní věřitelka poskytla žalované dne , datum, , na základě písemné smlouvy, hotovostní peněžní prostředky ve výši , částka, , které se žalovaná zavázala vrátit původní věřitelce společně se souhrnným poplatkem , částka, v 52 týdenních splátkách po , částka, , v důsledku čehož roční procentní sazba nákladů (dále jen „RPSN“) činila 199,4 %. Původní věřitelka ještě před podáním žaloby převedla na žalobkyni pohledávku za žalovanou. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu ve lhůtě do , datum, .7. Z hlediska právního posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že původní věřitelka uzavřela s žalovanou smlouvu o půjčce dle ustanovení § 657 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obč. zák.“). Původní věřitelka dále uzavřela s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek podle ustanovení § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), na základě, které postoupila žalobkyni pohledávku za žalovanou; žalobkyni tedy v tomto řízení svědčí aktivní věcná legitimace. Soud se dále zabýval obsahem smlouvy o půjčce (výší RPSN) z hlediska souladu s dobrými mravy a dospěl k závěru, že smlouva o půjčce je dle ustanovení § 39 obč. zák. absolutně neplatná. Mezi stranami ujednaná „cena peněz“ v podobě souhrnného poplatku , částka, je ve vztahu k půjčené jistině , částka, zjevně nepřiměřená, což je patrné také z uvedené výše RPSN, která činí 199,4 %. Nepřiměřenost sjednané výše ceny peněz (obchodního úroku) považuje soud za natolik závažnou, že je v rozporu s dobrými mravy, což činí smlouvu jako celek absolutně neplatnou. Soudu je z úřední činnosti známo, že původní věřitelka podniká v oblasti poskytování zejména spotřebitelských úvěrů při sjednávání obchodních úroků v obdobné výši, tudíž by zřejmě neměla zájem uzavřít takovou smlouvu bez ujednání o souhrnném poplatku (obchodním úroku), v důsledku čehož soud tuto část smlouvy považuje za neoddělitelnou od zbytku ujednání, což je také důvodem pro neplatnost smlouvy o půjčce jako celku.8. Vzhledem k závěru o absolutní neplatnosti smlouvy o půjčce soud právně kvalifikoval vztah mezi účastníky dle ustanovení § 457 obč. zák. jako bezdůvodné obohacení žalované na úkor žalobkyně a přiznal žalobkyni právo na zaplacení dlužné jistiny , částka, (z předložených listin není zřejmé, kolik žalovaná splatila). Žalobkyni v souladu s ustanovením § 1958 odst. 1 a § 1970 o. z. ve spojení s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. náleží i právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, neboť žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky (k vydání bezdůvodného obohacení) poprvé až vývzou ze dne , datum, , v níž stanovila žalované lhůtu k úhradě do , datum, . Splatnost pohledávky tak nastala na vydání bezdůvodného obohacení až uplynutím dne , datum, , od následujícího dne, tj. od , datum, je tudíž žalovaná s vydáním bezdůvodného obohacení v prodlení. Lhůtu k plnění soud určil v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř., protože z obsahu spisu zjištěné okolnosti případu neodůvodňují stanovení jiné lhůty k plnění.9. Ve zbylé části soud zamítl žalobu v rozsahu nároků žalobkyně z důvodu absolutní neplatnosti smlouvy.10. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť žalovaná byla v řízení převážně úspěšná, dle obsahu spisu jí však žádné náklady řízení nevznikly.11. Soud uložil žalobkyni povinnost zaplatit doplatek soudního poplatku dle položky 2 bodu 2 a položky 1 sazebníku poplatků.