16 C 195/2025-27 — Okresní soud v Přerově

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”).2. Předmětem řízení je spor o zaplacení částky , částka, s příslušenstvím, kterou podle žalobního tvrzení dluží žalovaný žalobci na základě smlouvy o úvěru ze dne , datum, , uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce společností Vita , právnická osoba, . se sídlem v Praze a žalovaným, na podkladě které předchůdce žalobce měl údajně poskytnout žalovanému úvěr , částka, , který se žalovaný zavázal vrátit ve výši , částka, i s dohodnutým úrokem 457,5 % ročně a při RPSN 4676,59 % do stanovené lhůty splatnosti , datum, . Žalovaný ale na úvěr předchůdci vrátil pouze částku , částka, . Smlouvou ze dne , datum, měl předchůdce postoupit spornou pohledávku na společnost , právnická osoba, ., další smlouvou ze dne , datum, měla tato společnost postoupit spornou pohledávku na společnost , právnická osoba, . a tato společnost další smlouvou ze dne , datum, měla postoupit spornou pohledávku na žalobce. Žalobce se nyní po žalovaném domáhá zaplacení dosud neuhrazené jistiny úvěru v celkové výši , částka, s příslušenstvím.3. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavil. Soud proto postupoval podle § 100 odst. 1 a § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného, přitom vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů4. Z předložených listin zjistil soud skutkový stav věci takto. Podle písemné smlouvy o úvěru, údajně uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce Vita , právnická osoba, . , adresa, a žalovaným dne , datum, podle § 2395 a násl. o.z. a zák. č. 257/2016 Sb., měl předchůdce žalobce poskytnout žalovanému úvěr ve výši , částka, za dohodnutý úrok 457,50 % ročně, při RPSN 4676,59 % do stanovené lhůty splatnosti , datum, . Smlouva neobsahovala vlastoruční ani zaručený či uznávaný elektronický podpis předchůdce žalobce ani žalovaného.Ze sdělení , právnická osoba, . ze dne , datum, soud dále zjistil, že v době od , datum, do , datum, nebyly na účet žalovaného , právnická osoba, č. , č. účtu, připsány od předchůdce žalobce částky , částka, ani , částka, . Žalovaný dne , datum, zaslal předchůdci žalobce částku , částka, avšak nebylo zjištěno, na základě jakého konkrétního právního důvodu tak učinil.Z předložených smluv o postoupení tvrzené pohledávky mezi předchůdcem a společností , právnická osoba, . ze dne , datum, , mezi touto společností a společnost , právnická osoba, . ze dne , datum, ani mezi touto společností a společností , právnická osoba, . , adresa, ani z jejich příloh soud nezjistil, že by byla sporná pohledávka platně převedena z původní společnosti Vita , právnická osoba, . , adresa, na nynějšího žalobce. Žalobce tak neprokázal svoji aktivní legitimaci k uplatňování sporného nároku5. Soud projednávanou věc uzavřel s tím, že žalobce v řízení žádnými důkazy neprokázal, že je ve sporu aktivně legitimován ani že jeho předchůdce uhradil žalobci tvrzenou spornou částku 5.000, jíž se po žalovaném domáhá. Soud proto žalobu jako zjevně neoprávněnou zamítl v celém rozsahu (odstavec I. výroku rozsudku).6. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Procesně úspěšnému žalovanému podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly. Soud proto nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků (odstavec II. výroku rozsudku).