16 C 247/2024-50 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobou doručenou soudu dne , datum, doplněnou podáním ze dne , datum, a , datum, se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení celkem částky , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že jeho právní předchůdce , právnická osoba, , adresa, (dále jen předchůdce nebo žalobce) uzavřel s žalovaným ve dnech , datum, a , datum, dvě smlouvy o spotřebitelských půjčkách podle tehdy platného občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. a zákona č. 145/2010 Sb., jejichž dohodnuté podmínky žalovaný nesplnil, proto žalobci vznikl nárok na zaplacení požadovaného dluhu včetně příslušenství. Smlouvou ze dne , datum, předchůdce postoupil obě sporné pohledávky na žalobce. Přes výzvy a předžalobní upomínku žalovaný zbývající dlužnou částku předchůdci ani žalobci nezaplatil.2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavil. Přestože sporná pohledávka je podle obsahu žaloby zjevně dlouhodobě promlčena, žalovaný žádnou námitku promlčení nevznesl, proto soud nemohl k promlčení pohledávky přihlédnout. Soud proto postupoval podle § 100 odst. 1 a § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného, přitom vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů3. Z provedených důkazů zjistil soud skutkový stav věci takto.4. Z první písemné smlouvy o půjčce ze dne , datum, , č. , hodnota, ve znění smluvních podmínek, uzavřené „podle zákona č. 40/1964 Sb. a zákona č. 145/2010 Sb.“ soud zjistil, že předchůdce žalobce , právnická osoba, , adresa, se zavázal poskytnout žalovanému spotřebitelskou půjčku v hotovosti ve výši , částka, , kterou se žalovaný zavázal předchůdci vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši , částka, , jež sestává z kapitalizovaného úroku ve výši , částka, , z poplatku za administrativní činnost ve výši , částka, a z hotovostního inkasa splátek ve výši , částka, , v celkové výši , částka, , formou 60 týdenních splátek po , částka, (, částka, měsíčně), přičemž první splátka měla být splatná do 1 týdně od uzavření smlouvy a ostatní koncem splátkového období. Smlouva byla dne , datum, podepsána zástupcem předchůdce žalobce a žalovaným.Pokud jde o vzájemné plnění, žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy ze dne , datum, převzetí částky , částka, v hotovosti.Podle tvrzení žalobce v žalobě a přehledu plateb žalovaný na půjčku uhradil celkem částku , částka, . Pravdivost tohoto tvrzení i dokladu nebyla v řízení ničím vyvrácena.Pokud jde o zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením sporné smlouvy o půjčce, soud ze zákaznické karty ze dne , datum, zjistil, že žalovaný bydlel na adrese , adresa, jako nájemník, že byl evidován na Úřadu práce, že měl mít údajně příjem ve výši , částka, a údajně další „jiné příjmy , částka, a , částka, “. Tyto příjmy nebyly však ničím doloženy a listiny, z nichž měl předchůdce ověřovat pravdivost těchto údajů, nebyly vůbec konkretizovány. Žalovaný měl mít údajně měsíční výdaje za nájem ve výši , částka, , na spoření , částka, , za telefon ve výši , částka, , za splátky půjček ve výši , právnická osoba, Kč a na domácnost , částka, . Ani tyto výdaje nebyly však ničím doloženy a listiny, z nichž měl předchůdce ověřovat pravdivost těchto údajů, nebyly vůbec konkretizovány. Údaje o údajných příjmech a výdajích jsou nekonkrétní, neověřitelné, nevěrohodné a nelze z nich vycházet. Z výše uvedených skutečností vyplývá, že se předchůdce žalobce o reálné příjmy a reálné výdaje žalovaného vůbec nezajímal, nezjišťoval je ani neověřoval a již z tohoto důvodu nemohl vůbec posuzovat úvěruschopnost žalovaného. Předchůdce žalobce evidentně porušil ustanovení § 9 zák. č. 145/2010 Sb. a bylo mu zjevně zcela jedno, zda žalovaný úvěr vrátí či nikoliv.5. Z druhé písemné smlouvy o půjčce ze dne , datum, , č. , hodnota, ve znění smluvních podmínek, uzavřené „podle zákona č. 40/1964 Sb. a zákona č. 145/2010 Sb.“ soud zjistil, že předchůdce žalobce , právnická osoba, , adresa, se zavázal poskytnout žalovanému spotřebitelskou půjčku v hotovosti ve výši , částka, , kterou se žalovaný zavázal předchůdci vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši , částka, , jež sestává z kapitalizovaného úroku ve výši , částka, , z poplatku za administrativní činnost ve výši , částka, a z hotovostního inkasa splátek ve výši , částka, , v celkové výši , částka, , formou 60 týdenních splátek po , částka, (, částka, měsíčně), přičemž první splátka měla být splatná do 1 týdně od uzavření smlouvy a ostatní koncem splátkového období. Smlouva byla dne , datum, podepsána zástupcem předchůdce žalobce a žalovaným.Pokud jde o vzájemné plnění, žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy ze dne , datum, převzetí částky , částka, v hotovosti.Podle tvrzení žalobce v žalobě a přehledu plateb žalovaný na půjčku uhradil celkem částku , částka, . Pravdivost tohoto tvrzení i dokladu nebyla v řízení ničím vyvrácena.Pokud jde o zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením sporné smlouvy o půjčce, soud ze zákaznické karty ze dne , datum, zjistil, že žalovaný bydlel na adrese , adresa, jako nájemník, že žalovaný neoznačil žádného zaměstnavatele ani že by byl evidován na Úřadu práce, že měl mít údajně měsíční mzdu ve výši , částka, , státní podporu , částka, a další „jiné příjmy , částka, a , částka, “. Tyto příjmy nebyly však ničím doloženy a listiny, z nichž měl předchůdce ověřovat pravdivost těchto údajů, nebyly vůbec konkretizovány. Žalovaný měl mít údajně měsíční výdaje za nájem ve výši , částka, , na spoření , částka, , za telefon ve výši , částka, , za splátky půjček ve výši , právnická osoba, Kč a na domácnost , částka, . Ani tyto výdaje nebyly však ničím doloženy a listiny, z nichž měl předchůdce ověřovat pravdivost těchto údajů, nebyly vůbec konkretizovány. Údaje o údajných příjmech a výdajích jsou nekonkrétní, neověřitelné, nevěrohodné a nelze z nich vycházet. Z výše uvedených skutečností vyplývá, že se předchůdce žalobce o reálné příjmy a reálné výdaje žalovaného vůbec nezajímal, nezjišťoval je ani neověřoval a již z tohoto důvodu nemohl vůbec posuzovat úvěruschopnost žalovaného. Předchůdce žalobce evidentně porušil ustanovení § 9 zák. č. 145/2010 Sb. a bylo mu zjevně zcela jedno, zda žalovaný úvěr vrátí či nikoliv.6. Podle smlouvy ze dne , datum, včetně příloh byly obě sporné pohledávky postoupeny z předchůdce žalobce na žalobce. Předchůdce žalobce oznámil žalovanému postoupení dopisem ze dne , datum, . Předžalobní upomínkou ze dne , datum, vyzval žalobce žalovaného k úhradě dluhu do , datum, . Podle podacího lístku byl dopis podán dne , datum, k poštovní přepravě na adresu , adresa, .7. Ve vztahu k obvyklým úrokovým sazbám u obdobných spotřebitelských půjček a úvěrů v době uzavírání první smlouvy v únoru 2013 soud z vyjádření bankovních ústavů zjistil, že Moneta Money bank a.s. v takové výši úvěr neposkytovala, Reiffeisen bank a.s. nemá již údaje k dispozici a , právnická osoba, . požadovala po svých klientech úrokovou sazbu 13,9 % ročně.Ve vztahu k obvyklým úrokovým sazbám u obdobných spotřebitelských úvěrů v době uzavírání druhé smlouvy v prosinci 2012 soud z vyjádření bankovních ústavů zjistil, že Moneta Money bank a.s. v takové výši úvěr neposkytovala, Reiffeisen bank a.s. nemá již údaje k dispozici a , právnická osoba, . požadovala po svých klientech úrokovou sazbu 13,9 % ročně.8. Ke dni , datum, vstoupil v účinnost občanský zákoník č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.), na základě jehož ustanovení § 3080 bod 1 byl zrušen zákon č. 40/1964 Sb. občanský zákoník (dále jen obč. zák.). , jméno FO, základě § 3028 odst. 3 a § 3030 o.z. soud se při posuzování právních poměrů vzniklých mezi účastníky řídil dosavadními právními předpisy, tedy zákonem č. 40/1964 Sb. a zákonem č. 145/2010 Sb. ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o půjčce, přitom vzniklá práva i povinnosti mezi účastníky posuzoval prizmatem ustanovení části první hlavy I. o.z.9. Podle § 55 odst. 1 obč. zák. smluvní ujednání spotřebitelských smluv se nemohou odchýlit od zákona v neprospěch spotřebitele. Spotřebitel se zejména nemůže vzdát práv, které mu zákon poskytuje, nebo jinak zhoršit své smluvní postavení.10. Podle § 56 odst. 1 obč. zák. spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran.11. Podle § 451 obč. zák. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat (odst. 1). Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů (odst. 2).12. Podle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.13. Podle § 9 odst. 1) zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném