10 C 10/2026-33 — Okresní soud v Přerově

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že pohledávku nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, od společnosti , právnická osoba, . Původní věřitelka uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru č. , číslo, . Původní věřitelka poskytla žalovanému dne , datum, úvěr ve výši , částka, splatný do , datum, . Žalovaný se zavázal uhradit poplatek za sjednání úvěru ve výši , částka, a smluvní úrok ve výši , částka, . Žalovaný se dostal do prodlení se splácením. Žalobkyně požaduje úhradu částky ve výši , částka, , tj. jistina , částka, , poplatek za sjednání úvěru , částka, a smluvní úrok , částka, .2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.3. Z rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , seznamu postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno písemně.4. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve lhůtě 3 dnů. Výzva byla žalovanému odeslána dne , datum, .5. Z potvrzení o provedené transakce soud zjistil, že dne , datum, byla na účet č. , č. účtu, zaslána částka ve výši , částka, . Z výpisu z účtu žalovaného soud zjistil, že dne , datum, byla částka , částka, připsána na účet žalovaného.6. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo , číslo, , formuláře pro standardní informace soud zjistil, že společnost , právnická osoba, . uzavřela s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru ve výši , částka, , úroková sazba 36 % ročně, úrok , částka, , RPSN 4 328,84 %, počet splátek 1 ve výši , částka, , doba splatnosti 30 dnů od odeslání finančních prostředků.7. Z listiny označené Úvěruschopnost klienta k půjčce č. , hodnota, soud zjistil, že žalovaný prohlásil, že má příjem ve výši , částka, , výdaje celkem , částka, , z toho nebankovní úvěr splátky , částka, měsíčně, náklady na bydlení , částka, měsíčně, ostatní výdaje , částka, měsíčně.8. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru, dle něhož žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne , datum, , což bylo žalovanému oznámeno písemně dopisem ze dne , datum, . Žalovanému byla na jeho účet celkem zaslána částka v celkové výši , částka, , žalovaný ničeho neuhradil. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky výzvou ze dne , datum, , odeslanou žalovanému dne , datum, . V žádosti o úvěru žalovaný uvedl, že má příjmy , částka, a výdaje , částka, , splátky nebankovních úvěrů , částka, měsíčně, ostatní výdaje , částka, včetně nákladů na bydlení.9. Podle ustanovení § 86 odst. 1,2 zákona poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.10. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.11. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.12. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.13. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.14. Věřiteli je zákonem o spotřebitelském úvěru uložena povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr jak před vznikem závazku, tak před jeho jakoukoli změnou, která by znamenala významné navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru. To chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. (srov. rozhodnutí , právnická osoba, sp. zn. , spisová značka, ). Věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Již gramatickým a logickým výkladem zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Poskytovatel je povinen aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru se považuje taková obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem.15. Pro závěr, zda byl spotřebitelský úvěr poskytnut žalovanému v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou ZoSÚ jsou zcela zásadní skutková zjištění stran prověřování existence případných exekucí vedených proti žalovanému či ověřování okolností týkajících se jejího pracovního poměru. Z provedeného dokazování vyšlo najevo, že žalobkyně před poskytnutím úvěru žalovanému zcela rezignovala na ověření exekuční minulosti či současnosti žalovaného, přičemž takové zjištění je absolutním základem (výchozím bodem a prvotním předpokladem) pro další zkoumání majetkových poměrů žadatele o úvěr, neboť právě existence vedené exekuce proti žadateli je jedním z nejmarkantnějších ukazatelů o jeho aktuálních a budoucích majetkových poměrech. Případné vedení exekuce se promítá do majetkové sféry povinného (žadatele o úvěr) hned v několika rovinách. Příkladmo lze zmínit vliv na výši pravidelného příjmu žadatele, je-li exekuce prováděna srážkami ze mzdy a jiných příjmů (v takovém případě povinnému zůstává pouze tzv. nezabavitelná částka) nebo vliv na samotný poskytnutý úvěr, který může být postižen v rámci exekuce přikázáním pohledávky z účtu u peněžního ústavu anebo v rámci mobiliární exekuce, v závislosti na tom, zda je úvěr poskytnut žadateli hotově nebo převodem na účet. Vzhledem k závažnosti dopadů případné exekuce do majetkové sféry žadatele o úvěr soud v posuzované věci uzavřel, že nezkoumala-li žalobkyně před poskytnutím úvěru existenci případných exekucí vedených proti žalované, poskytla žalované spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou ZoSÚ, jelikož na základě neúplných informací o poměrech žalovaného nemohlo z logiky věci vyplynout, že zde nejsou důvodné pochybnosti o jeho schopnosti splácet poskytnutý úvěr. Pro úplnost soud dodává, že pro posouzení „kvality“ procesu zkoumání úvěruschopnosti je primárně rozhodující, zda se žalobkyně touto otázkou vůbec zabývala. Teprve v návaznosti na zjištění učiněná z , název, (veřejný seznam, který je veden, provozován a spravován , právnická osoba, lze usuzovat, zda je možné žadateli poskytnout úvěr navzdory proti němu vedené exekuci. Tato povinnost je vyjádřena v § 86 odst. 1 větě prvé ZoSÚ, konkrétně slovy „a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů.“16. Soud uzavřel, že žalobkyně v řízení neprokázala, že byla řádně pro