10 C 11/2026-36 — Okresní soud v Přerově

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že nabyla pohledávku na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne , datum, se společností , právnická osoba, . Původní věřitelka poskytla žalovanému úvěr ve výši , částka, na základě smlouvy o půjčce č. , hodnota, , kterou se žalovaný zavázal splácet v pravidelných měsíčních splátkách spolu s úrokem ve výši 28,90 % ročně a dalšími poplatky. Žalovaný se dostal do prodlení se splácením. Právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného nahlédnutím do registrů (, název, ), insolvenčního rejstříku a databáze , právnická osoba, . Žalobkyně požaduje nesplacenou jistinu ve výši , částka, , kapitalizovaný smluvní úrok ve výši , částka, , kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši , částka, a dlužné poplatky , částka, . Žalovaný celkem uhradil , částka, .2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.3. Z návrhu na uzavření smlouvy o půjčce č. , hodnota, ze dne , datum, , formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a informace o certifikátech soud zjistil, že , právnická osoba, . uzavřela s žalovaným smlouvu o půjčce, jejímž předmětem je úvěr ve výši , částka, , doba trvání 48 měsíců, zápůjční úroková sazba 28,90 %, RPSN 33,04 %, celkem splatná částka , částka, , měsíční splátka , částka, . Smlouva byla uzavřena elektronicky.4. Z prohlášení o okamžité splatnosti a výzvy k úhradě dluhu ze dne , datum, soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovaného, že prohlásila dluh splatným a vyzvala žalovaného k úhradě částky , částka, .5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek č. , číslo, ze dne , datum, , rámcové smlouvy o postupování pohledávek č. , číslo, , seznamu postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, , potvrzení úplaty soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni, což bylo oznámeno žalovanému přípisem ze dne , datum, .6. Z výpisu z úvěrového účtu, mimořádného výpisu z účtu , číslo, a výpisu minutové půjčky soud zjistil, že dne , datum, žalovaný čerpal minutovou půjčku ve výši , částka, .7. Z výzvy k úhradě dluhu ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši , částka, .8. Ze smlouvy o zřízení služeb přímého bankovnictví ze dne , datum, soud zjistil, že banka se na základě smlouvy zavázala poskytovat žalovanému služby přímého bankovnictví.9. Z žádosti soud zjistil, že žalovaný požádal o spotřebitelský neúčelový úvěr ve výši , částka, .10. Z protokolu o ověření úvěruschopnosti klienta soud zjistil, že žalovaný dne , datum, požádal o úvěr ve výši , částka, se splatností 48 měsíců. Protokol obsahuje záznam schvalovacího procesu, s uvedením, že ověřili deklarovaný příjem , částka, s využitím statistického nástroje, zohlednili výdaje , částka, , z toho splátky , částka, , výdaje na bydlení včetně hypotéky a úvěrů ve výši , částka, , výdaje na živobytí , částka, a ostatní výdaje , částka, . Dle vyhodnocení žalovanému mělo zbývat , částka, a byl tedy schopen splácet půjčku. Právní předchůdkyně nahlédla do insolvenčního rejstříku, registru , název, .11. Z ostatních listinných soud nezjistil žádné relevantní důkazy pro rozhodnutí soudu ve věci samé.12. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru, dle něhož žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne , datum, , což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne , datum, . Žalovanému byla poskytnuta zápůjčka ve výši , částka, , žalovaný uhradil částku ve výši , částka, . Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky výzvou ze dne , datum, .13. Podle ustanovení § 86 odst. 1,2 zákona poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.14. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.15. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.16. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.17. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.18. Věřiteli je zákonem o spotřebitelském úvěru uložena povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr jak před vznikem závazku, tak před jeho jakoukoli změnou, která by znamenala významné navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru. To chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. (srov. rozhodnutí , právnická osoba, sp. zn. , spisová značka, ). Věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Již gramatickým a logickým výkladem zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Poskytovatel je povinen aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru se považuje taková obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem.19. Pro závěr, zda byl spotřebitelský úvěr poskytnut žalovanému v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou ZoSÚ jsou zcela zásadní skutková zjištění stran prověřování existence případných exekucí vedených proti žalovanému či ověřování okolností týkajících se jejího pracovního poměru. Z provedeného dokazování vyšlo najevo, že žalobkyně před poskytnutím úvěru žalovanému zcela rezignovala na ověření exekuční minulosti či současnosti žalované, přičemž takové zjištění je absolutním základem (výchozím bodem a prvotním předpokladem) pro další zkoumání majetkových poměrů žadatele o úvěr, neboť právě existence vedené exekuce proti žadateli je jedním z nejmarkantnějších ukazatelů o jeho aktuálních a budoucích majetkových poměrech. Případné vedení exekuce se promítá do majetkové sféry povinného (žadatele o úvěr) hned v několika rovinách. Příkladmo lze zmínit vliv na výši pravidelného příjmu žadatele, je-li exekuce prováděna srážkami ze mzdy a jiných příjmů (v takovém případě povinnému zůstává pouze tzv. nezabavitelná částka) nebo vliv na samotný poskytnutý úvěr, který může být postižen v rámci exekuce přikázáním pohledávky z účtu u peněžního ústavu anebo v rámci mobiliární exekuce, v závislosti na tom, zda je úvěr poskytnut žadateli hotově nebo převodem na účet. Vzhledem k závažnosti dopadů případné exekuce do majetkové sféry žadatele o úvěr soud v posuzované věc