10 C 341/2025-21 — Okresní soud v Přerově

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala, aby soud uložil žalovanému povinnosti vyklidit předmětnou nemovitost s odůvodněním, že žalobci jsou vlastníky nemovitosti - pozemku p.č. st , číslo, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. ev. , číslo, stavba pro rodinnou rekreaci v k. ú. , adresa, , obec , adresa, . Žalovaná užívala část nemovitosti na základě smlouvy o nájmu části domu uzavřené dne , datum, na dobu určitou od , datum, do , datum, . Ve smlouvě bylo v čl. VII. odst. 2 bylo ujednáno, že pokračování v užívání domu nájemcem poté, co nájem skončil, se nepovažuje za nové ujednání o nájmu. Nájem tak skončil dne , datum, . Žalovanou dosud nevyklidili, neboť žalovaná je jejich dcera, má tři nezletilé děti, dvě z nich jsou aktuálně svěřeny do péče žalobců. Žalovaná se o děti dlouhodobě nestará, žalobcům vulgárně nadává, domácnost často opouští bez předchozího upozornění, aniž byl bylo postaráno o děti. Žalovaná je uživatelkou psychotropních a omamných látek. V domácnosti opakovaně zasahovala , právnická osoba, , rodina je pod dohledem , název, . Žalovaná žalobcům nehradí žádné nájemné ani platby za služby. Žalobci z důvodu právní jistoty dali žalované rovněž výpověď z nájmu přípisem ze dne , datum, , Anonymizováno2. Žalovaná se věci nevyjádřila, ani se nedostavila k jednání soudu, ač byla řádně předvolána.3. Z rozsudku Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, soud zjistil, že nezl. , jméno FO, , nar. , datum, byl svěřen do péče babičky , Jméno žalobce B, . Rozsudek nabyl právní moci dne , datum, . Z odůvodnění rozsudku soud zjistil, že žalovaná dlouhodobě nerespektuje pravidla společného soužití, je vulgární a agresivní. Žalobci pečují i o nezl. dcery žalované , jméno, . Žalovaná požívá návykové látky. V domácnosti zasahovala opakovaně i , právnická osoba4. Z informace o pozemku soud zjistil, že žalobci mají ve společném jmění manželů nemovitost – pozemek p.č. st. , číslo, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova s číslem evidenčním , adresa, ; č. ev. , číslo, ; stavba pro rodinnou rekreaci, stavba stojí na pozemku p.č. st. , číslo, , v obci , adresa, , k. ú. , adresa, .5. Ze smlouvy o nájmu části domu uzavřené dne , datum, soud zjistil, že žalobci pronajali žalované část domu č. ev. , číslo, v obci , adresa, , a to půdní vestavbu. Nájem byl uzavřen na dobu určitou od , datum, . do , datum, . Žalovaná se zavázala hradit nájemné a paušální částku za plnění spojená s užíváním části domu ve výši , částka, . V čl. VII. odst. 2 se smluvní strany dohodly, že pokračování v užívání domu nájemcem poté, co nájem domu dle této smlouvy skončil, se nepovažuje za nové ujednání nájmu.6. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, soud zjistil, že žalobci vyzvali žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši , částka, představující nájemné za období od , datum, do , datum, . Výzva byla odeslána žalované dne , datum, .7. Z výzvy k úhradě ze dne , datum, soud zjistil, že žalobci vyzvali žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši , částka, . Výzva byla odeslána dne , datum, .8. Z výpovědi z nájmu a výzvy k vyklizení ze dne , datum, soud zjistil, že žalobci vypověděli nájem dle z důvodu hrubého porušení povinností dle § 2291 o. z. a zároveň žalovanou poučili o možnost navrhnout přezkum oprávněnosti výpovědi soudem dle § 2286 odst. 2 o. z. bez uvedení lhůty. Výzva byla žalované doručena dne , datum, .9. Podle ustanovení § 1040 odst. 1 o. z. kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.10. Podle ustanovení § 2285 o. z. pokračuje-li nájemce v užívání bytu po dobu alespoň tří měsíců po dni, kdy měl nájem bytu skončit, a pronajímatel nevyzve v této době nájemce, aby byt opustil, platí, že je nájem znovu ujednán na tutéž dobu, na jakou byl ujednán dříve, nejvýše ale na dobu dvou let; to neplatí, ujednají-li si strany něco jiného. Výzva vyžaduje písemnou formu.11. Po projednání věci soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná v rozsahu výrokové části I. tohoto rozsudku, proto soud rozhodl shora uvedeným způsobem. Při rozhodování soud vycházel ze zjištěného skutkového stavu, podle něhož jsou žalobci vlastníky pozemku p. č. st , číslo, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. ev. , číslo, stavba pro rodinnou rekreaci v k. ú. , adresa, , obec , adresa, a žalovaná přes nesouhlas žalobkyně nemovitost stále užívá. Žalovaná užívá část nemovitosti na základě smlouvy o nájmu uzavřené dne , datum, na dobu určitou od , datum, do , datum, . V čl. VII. odst. 2 se smluvní strany dohodly, že pokračování v užívání domu nájemcem poté, co nájem domu dle této smlouvy skončil, se nepovažuje za nové ujednání nájmu.12. Ustanovení § 2285 o. z. upravuje automatické obnovení nájmu bytu, dle něhož dojde k obnovení nájmu v případě, že nájemce pokračuje v užívání bytu alespoň po dobu tří měsíců po dni, kdy měl nájem bytu skončit, a pronajímatel v této době nájemce nevyzve, aby byt opustil, pokud si strany neujednají něco jiného. V projednávaném případě smluvní strany vyloučily aplikaci automatického obnovení nájmu v případě, že nájemce pokračuje v užívání předmětu nájmu, aniž by ho pronajímatel vyzval k vyklizení. Nájem části nemovitosti tak skončil uplynutím sjednané doby nájmu. Žalovaná tak pokračovala v užívání předmětu nájmu na základě souhlasu žalobců, kteří však svůj souhlas následně odvolali z důvodu, že žalovaná za užívání předmětu nájmu ničeho nehradí a rovněž z důvodu jejího nevhodného chování vůči žalobcům.13. Za situace, kdy bylo v řízení prokázáno, že účastníci jsou osobami blízkými, neboť žalobci jsou rodiči žalované, zabýval se soud otázkou, zda žalované svědčí nějaký odvozený právní důvod bydlení v předmětné nemovitosti ve vlastnictví žalobců. V obecné rovině lze konstatovat, že zajištění bydlení dítěti je jedním z aspektů vzájemné vyživovací povinnosti rodičů , právnická osoba, . Rodiče jsou povinni starat se o děti do doby, pokud nejsou s to živit se samy. Pod pojmem živit se nelze spatřovat jenom možnost vlastními silami nabývat prostředky nutné k obživě, ale je tam nutno zahrnout i potřebu bydlení. Pokud i tato složka péče rodičů o děti nemůže být kryta jinak, jsou rodiče povinni poskytovat bydlení i zletilým dětem. Odepřít zletilým dětem právo na bydlení u rodičů je možné jen v případě, že tyto mají možnost samostatně bydlet anebo v případě, že svého práva zneužívají ve vztahu k těm, kteří jim toto bydlení poskytují (např. rozsudek , právnická osoba, sp. zn. , spisová značka, ). V projednávaném případě svědčil žalované po skončení nájemní smlouvy odvozený právní důvod bydlení opírající se o souhlas žalobců. Odvozený právní důvod bydlení žalovaného zanikl odvoláním tohoto souhlasu. Soud dospěl k závěru, že chování žalované, které je dlouhodobého rázu, vykazuje znaky hrubého porušování dobrých mravů ve vztahu k žalobcům, když žalovaná se nestará o své nezletilé děti, které byly svěřeny do péče žalobců, je uživatelkou omamných a psychotropních látek, je vulgární a agresivní. V domácnosti opakovaně zasahovala , právnická osoba, . Za této situace nelze po žalobcích spravedlivě požadovat, aby ve vztahu k žalované povinnost zajistit jí potřebu bydlení plnila. Soud rovněž konstatuje, že nezletilé děti žalované byly pravomocně svěřeny do péče žalobců. Soud uzavřel, že žalované nesvědčí k užívání předmětného bytu odvozený právní důvod vyplývající z rodinně právního vztahu mezi účastníky a v řízení nebyl zjištěn žádný jiný právní důvod bydlení žalované v předmětné nemovitosti, neboť nájemní vztah skončil uplynutím doby. Žalobci se tedy důvodně domáhají ochrany svého vlastnického práva ve smyslu ustanovení § 1040 o. z. S ohledem na shora uvedené soud žalobě vyhověl a zavázal žalovanou povinností vyklidit předmětnou nemovitost v zákonné lhůtě 15 dnů od právní moci rozsudku.14. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. a žalobcům, kteří byli v řízení zcela úspěšní, přiznal náhradu nákladů řízení, jež spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši , částka, a odměně zastoupeného účastníka. Při určení odměny advokátovi soud postupoval podle § 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, s tím, že sazba mimosmluvní odměny podle § 7 bodu 5 činí v daném případě , částka, . Vzhledem k tomu, že advokátka zastupovala dva žalobce, je třeba aplikovat ustanovení § 12 odst. 4 citované vyhlášky, dle nějž náleží za druhou osobu mimosmluvní odměna snížena o 20 %, tj. odměna za druhou osobu činí , částka, . Celkem tak činí odměna za jeden úkon , částka, . V řízení před soudem advokátka žalobců učinila 4 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, předžalobní výzva a účast u jednání) ve výši mimosmluvní odměny 4 x , částka, , tj. celkem , částka, . K této odměně náleží i paušální náhrada hotových výdajů advokáta podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, po , částka, k těmto 4 úkonům právní služby, tedy celkem , částka, . Advokátu dále náleží náhrada za ztrátu času za 2 započaté půlhodiny p