10 C 58/2026-33 – Okresní soud v Přerově

ECLI: ECLI:CZ:OSPR:2026:10.C.58.2026.1
Datum: 2026-04-30
Předmět: o 63 541,78 Kč s příslušenstvím
Ustanovení: § 142 z. č. 99/1963 Sb., § 86 z. č. 418/2011 Sb., § 2395 z. č. 89/2012 Sb.
náklady řízeníneplatnost smlouvybezdůvodné obohaceníinsolvencelhůtypracovní poměrdokazovánísmlouva o úvěrunáhrada nákladůsrážky ze mzdypostoupení pohledávky
O co šlo: o 63 541,78 Kč s příslušenstvím (§ 142 z. č. 99/1963 Sb., § 86 z. č. 418/2011 Sb., § 2395 z. č. 89/2012 Sb.)
1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že nabyla pohledávku na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne , datum, se společností , právnická osoba, Původní věřitelka poskytla žalované úvěr ve výši , částka, na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, v hotovosti v den uzavření smlouvy, který se žalovaný zavázal s poplatkem ve výši , částka, , tj. kapitalizované úroky , částka, s úrokovou sazbou 12,75 % ročně, poplatek za zpracování půjčky , částka, , poplatek za komfortní splácení , částka, v 18 měsíčních splátkách ve výši , částka, . Žalovaný uhradil , částka, . Žalobkyně požaduje úhradu dlužné jistiny , částka, , dlužný poplatek ve výši , částka, , kapitalizovaných úroků ve výši , částka, , kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši , částka, , úroků ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a úroků z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo , hodnota, ze dne , datum, soud zjistil, že společnost , právnická osoba, uzavřela s žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru, jejímž předmětem byl úvěr ve výši , částka, poskytnutý v hotovosti při podpisu smlouvy, který se žalovaná zavázala splatit spolu s poplatkem ve výši , částka, , tj. kapitalizované úroky , částka, s úrokovou sazbou 12,75 % ročně, poplatek za zpracování půjčky , částka, , poplatek za komfortní splácení , částka, v 18 měsíčních splátkách ve výši , částka, v 18 měsíčních splátkách ve výši , částka, , úroková sazba 86 %.4. Ze zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr soud zjistil, že žalovaná požádala o úvěru ve výši , částka, , uvedla, že pracuje jako servírka, má příjem , částka, , další čisté příjmy domácnosti , částka, , měsíční výdaje , částka, .5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , přílohy č. , hodnota, -seznamu postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, , potvrzení o úhradě úplaty soud zjistil, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne , datum, .6. Z tabulky umoření soud zjistil, že žalovaný uhradil , částka, .7. Z výzvy k plnění ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši , částka, . Výzva byla odeslána dne , datum, .8. Z ostatních listinných důkazů soud nezjistil žádné relevantní skutečnosti pro rozhodnutí soudu ve věci samé.9. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru, dle něhož žalobkyně nabyla pohledávku za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne , datum, , což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne , datum, . Žalované byl v den podpisu smlouvy poskytnut úvěr ve výši , částka, , který se žalovaná zavázala splatit spolu s poplatkem ve výši , částka, , tj. kapitalizované úroky , částka, s úrokovou sazbou 12,75 % ročně, poplatek za zpracování půjčky , částka, , poplatek za komfortní splácení , částka, v 18 měsíčních splátkách ve výši , částka, v 18 měsíčních splátkách ve výši , částka, , úroková sazba 86 %. Žalovaná uhradila , částka, . Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky výzvou ze dne , datum, .10. Podle ustanovení § 86 odst. 1,2 zákona poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.11. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.12. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.13. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.14. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.15. Věřiteli je zákonem o spotřebitelském úvěru uložena povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr jak před vznikem závazku, tak před jeho jakoukoli změnou, která by znamenala významné navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru. To chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. (srov. rozhodnutí , právnická osoba, sp. zn. , spisová značka, ). Věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Již gramatickým a logickým výkladem zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Poskytovatel je povinen aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru se považuje taková obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem.16. Pro závěr, zda byl spotřebitelský úvěr poskytnut žalovanému v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou ZoSÚ jsou zcela zásadní skutková zjištění stran prověřování existence případných exekucí vedených proti žalovanému či ověřování okolností týkajících se jejího pracovního poměru. Z provedeného dokazování vyšlo najevo, že žalobkyně před poskytnutím úvěru žalované zcela rezignovala na ověření exekuční minulosti či současnosti žalované, přičemž takové zjištění je absolutním základem (výchozím bodem a prvotním předpokladem) pro další zkoumání majetkových poměrů žadatele o úvěr, neboť právě existence vedené exekuce proti žadateli je jedním z nejmarkantnějších ukazatelů o jeho aktuálních a budoucích majetkových poměrech. Případné vedení exekuce se promítá do majetkové sféry povinného (žadatele o úvěr) hned v několika rovinách. Příkladmo lze zmínit vliv na výši pravidelného příjmu žadatele, je-li exekuce prováděna srážkami ze mzdy a jiných příjmů (v takovém případě povinnému zůstává pouze tzv. nezabavitelná částka) nebo vliv na samotný poskytnutý úvěr, který může být postižen v rámci exekuce přikázáním pohledávky z účtu u peněžního ústavu anebo v rámci mobiliární exekuce, v závislosti na tom, zda je úvěr poskytnut žadateli hotově nebo převodem na účet. Vzhledem k závažnosti dopadů případné exekuce do majetkové sféry žadatele o úvěr soud v posuzované věci uzavřel, že nezkoumala-li žalobkyně před poskytnutím úvěru existenci případných exekucí vedených proti žalované, poskytla žalované spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou ZoSÚ, jelikož na základě neúplných informací o poměrech žalovaného nemohlo z logiky věci vyplynout, že zde nejsou důvodné pochybnosti o jeho schopnosti splácet poskytnutý úvěr.

Citovaná ustanovení

§ 86 (418/2011 Sb.)§ 2395 (89/2012 Sb.)§ 142 (99/1963 Sb.)