14 C 121/2026-30 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobou doručenou soudu dne , datum, se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení celkem částky , částka, s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že uzavřela s žalovanou prostřednictvím internetového portálu , e-mail, , e-mail, smlouvu o spotřebitelském úvěru a žalovaná jí poskytnuté peněžní prostředky a jejich příslušenství v dohodnuté době nevrátila. Smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, byla uzavřena dne , datum, a na jejím základě poskytla žalobkyně žalované částku , částka, prostřednictvím platební brány. Žalovaná se zavázala úvěr splatit nejpozději dne , datum, spolu se smluvním úrokem ve výši 1 % denně z jistiny (úrok byl kapitalizován na částku , částka, ). Žalobkyně se po žalované domáhá nesplacené jistiny ve výší , částka, , na smluvním úroku nežaluje ničeho. Dále se domáhá zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a náhrady nákladů řízení. K procesu posouzení úvěruschopnosti žalované neuvedla žalobkyně ničeho, ačkoli k doplnění takových tvrzení byla soudem vyzvána. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě před podáním žaloby.2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila nejprve dne , datum, , když uvedla, že existenci dluhu v zásadě nezpochybňuje, ale vzhledem ke své současné zdravotní a sociální situaci není schopna uhradit dlužnou částku jednorázově. V současné době je v pracovní neschopnosti a bez zaměstnání, má dvě vyživovací povinnosti k dětem. Navrhla, aby jí bylo umožněno splácet v měsíčních splátkách ve výši , částka, , splatných vždy do posledního dne v měsíci. Ve vyjádření z , datum, doplnila, že je poživatelem invalidního důchodu, bydlí v nájemním bytě, měsíční nájemné činí , částka, .3. Soud věc projednal a rozhodl při jednání dne , datum, v nepřítomnosti účastníků za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř., neboť jak žalobkyně, tak žalovaná se z nařízeného jednání omluvily. Soud k důkazu provedl listiny předložené oběma účastnicemi a na jejich základě o skutkovém stavu uzavřel následovně.4. Žalobkyně se žalovanou se dne , datum, prostřednictvím prostředků komunikace na dálku dohodly, že žalobkyně poskytne žalované finanční prostředky, a to , částka, na 30 dní, a žalovaná takto poskytnuté prostředky vrátí spolu s úrokem ve výši , částka, (1 % denně, RPSN 2 355 %). Dohodly se rovněž na smluvní pokutě ve výši 0,10 % denně pro případ prodlení, na náhradě nákladů v případě prodlení (, částka, za první upomínku a , částka, za druhou upomínku), na poplatku , částka, denně za případné prodloužení doby splatnosti. Rovněž se dohodly na tom, že prostředky budou žalované poskytnuty bezhotovostně na bankovní účet , č. účtu, . K poskytnutí , částka, z účtu žalobkyně na účet žalované s variabilním symbolem , var. symbol, (číslo smlouvy a smluvené označení plateb) došlo dne , datum, . Následně došlo k prodloužení splatnosti úvěru do , datum, (dle předžalobní výzvy). Ke dni , datum, pak po sečtení všech nákladů a sankcí zbývalo k zaplacení , částka, (opět dle předžalobní výzvy), z čehož, jak uvedla sama žalobkyně, , částka, činila jistina. Na tu se přitom plnění žalované započítávalo až po úhradě všech ostatních nároků ze smlouvy plynoucích (náklady, smluvní pokuta, úroky z prodlení, smluvní úroky a poplatky). Vycházeje z právě uvedeného soud vypočetl, že žalovaná musela již uhradit přinejmenším , částka, na poplatku za prodloužení splatnosti (28 dní mezi , datum, – původní splatností a , datum, – splatností podle předžalobní výzvy), celkem , částka, na nákladech upomínek (sama žalobkyně uvedla, že jich bylo před předžalobní výzvou více, tedy minimálně dvě a ze smlouvy se podává, že s prvními dvěma se pojí náklady ve výši , částka, a , částka, ). Dále musela žalovaná uhradit celý smluvní úrok ve výši , částka, (jinak by nemohlo dojít k započtení na jistinu vůbec). Z právně uvedeného se podává, že pokud , datum, zbývalo k zaplacení , částka, z čehož , částka, činila jistina, pak smluvní pokuta a zákonný úrok z prodlení činily dohromady , částka, . Při denní sazbě 0,133 % (0,1 % smluvní pokuta a 0,033 % denní sazba zákonného úroku z prodlení) a známé výši jistiny (jejíž změně musela z logiky pořadí zápočtu předcházet úhrada mj. celé dosavadní smluvní pokuty a zákonného úroku z prodlení), soud vypočetl, že k takové úhradě došlo 168 dní před , datum, , tedy , datum, . K tomuto datu pak (počítáno pro přehlednost jen z jistiny) smluvní pokuta a zákonný úrok z prodlení od , datum, činil , částka, . Sečte-li tedy soud všechny částky, které musela žalovaná zaplatit, aby v souladu s prokázaným způsobem započítávání jejích splátek a prokázaným prodloužením splatnosti mohlo dojít k výši jistiny tak, jak ji tvrdí samotná žalobkyně, tak žalovaná zaplatila minimálně , částka, + , částka, + , částka, + , částka, + , částka, = , částka, . K tomu je pak třeba připočíst oněch , částka, , které byly započteny na samotnou jistinu. Celkem tedy žalovaná uhradila minimálně , částka, .5. Svou neúčastí u jednání dne , datum, se žalobkyně připravila o možnost být poučena ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. o nedostatku svých tvrzení stran toho, jak posoudila při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru úvěruschopnost žalované a o tom, aby k takovým tvrzením rovněž označila důkazy. Z tohoto důvodu neunesla ani břemeno tvrzení ani břemeno důkazní o tom, že úvěruschopnost jakkoli, natož pak řádně zkoumala a soud tedy vyšel z toho, že k takovému zkoumání nedošlo. Dále soud uzavřel, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě před podáním žaloby.6. O osobních a majetkových poměrech žalované soud uzavřel, že tato je invalidní důchodkyně s měsíčním důchodem ve výši , částka, , t. č. dočasně práce neschopná, má v péči jedno nezletilé dítě a na druhé přispívá měsíčně , částka, .7. Na zjištěný skutkový stav soud navázal právním hodnocením a dospěl k následujícím právním závěrům. Mezi žalobkyní a žalovanou došlo k uzavření smlouvy o úvěru podle § 2390 a násl. o. z. Při posuzování tohoto závazkového vztahu pak soud vycházel z toho, že se jedná o tzv. spotřebitelskou smlouvu ve smyslu § 1810 a násl. o. z., neboť z provedených listin nepochybně vyplývá, že smlouva byla uzavřena s žalobkyní jako s podnikatelem podle § 420 o. z. na straně jedné a s žalovanou jako spotřebitelem ve smyslu § 419 o. z. na straně druhé. Uplatní se zde proto zvláštní ochrana obecně poskytovaná spotřebiteli jako slabší straně a také zvláštní úprava tzv. spotřebitelského úvěru obsažená v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „spotř. z.“). Z úpravy spotřebitelského úvěru je třeba vyzdvihnout především § 86 a § 87 spotř. z., podle kterých je poskytovatel spotřebitelského úvěru povinen řádně prověřit schopnost spotřebitele splácet úvěr (úvěruschopnost), jinak nesmí spotřebiteli úvěr poskytnout a úvěrová smlouva poskytnutá v rozporu s tímto kategorickým požadavkem je absolutně neplatná. Zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele pak není pouhou formalitou, ale poskytovatel úvěru musí úvěruschopnost posuzovat pečlivě a s odbornou péčí a veškeré od spotřebitele zjištěné údaje musí ověřit a nespoléhat se jen na spotřebitelem uvedené informace. Posouzení majetkové situace spotřebitele se pak nesmí omezit toliko na zjištění jeho příjmů, ale musí se komplexně zabývat majetkovou situací spotřebitele a jeho skutečnou možností poskytnutou částku spotřebitelského úvěru řádně splácet. Tyto okolnosti týkající se uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru a její případné neplatnosti v důsledku nedodržení podmínek poskytování úvěru musí soud v nalézacím řízení zkoumat z úřední povinnosti (nikoli jen v důsledku procesní obrany spotřebitele) a je na poskytovateli úvěru, aby tyto skutečnosti tvrdil a prokázal.8. Soud se s ohledem na zvýšenou ochranu poskytovanou žalované jako spotřebiteli z úřední povinnosti zabýval tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně dostatečným způsobem před poskytnutím spotřebitelského úvěru zkoumala úvěruschopnost žalované. K tomu žalobkyně netvrdila přes výzvu soudu vůbec ničeho a ani neoznačila žádné důkazy, ze kterých by se to bylo bývalo podávalo. Jelikož tedy neunesla své důkazní břemeno k této skutečnosti, tak soud uzavřel, že k řádnému zkoumání úvěruschopnosti žalované ze strany žalobkyně nedošlo a smlouva o spotřebitelském úvěru je tak absolutně neplatná ve smyslu § 87 odst. 1 spotř. z. a § 588 o. z.9. Nad rámec toho soud uvádí, že spotřebitelská smlouva by byla neplatná také z důvodu zcela zjevně nepřiměřených úroků. Ve smlouvě je u jistiny , částka, sjednána „cena peněz“ v podobě úroku ve výši , částka, za 30 dní. Ostatně RPSN dosahuje absurdních 2 355 %. Nadto je ve smlouvě sjednána celá řada sankcí výlučně v neprospěch žalované. Poplatek za prodloužení splatnosti ve výši , částka, /den, pak v případě, že spotřebitel této možnosti využije, zvedá již tak nepřiměřenou denní cenu peněz na dvojnásobek. Takové podmínky společně s absencí řádného zkoumání úvěruschopnosti klientů naznačují, že žalobkyně od klientů nečeká vrácení poskytnutých prostředků ve sjednané době, ale