14 C 91/2026-26 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobou doručenou soudu dne , datum, se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení nároků uvedených ve výroku I. tohoto rozsudku a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že žalovaný provozoval vozidlo – osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 2 500 cm3, registrační značky , SPZ, , aniž by měl v době od , datum, do , datum, k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoli tuto povinnost stanoví zákon z. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, přičemž žalobkyně je podle uvedeného zákona příjemcem příspěvku placeného vlastníkem nebo provozovatelem vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti za škodu. Za dobu, kdy bylo vozidlo provozováno nepojištěné, náleží žalobkyni částka , částka, denně ve smyslu vyhlášky , právnická osoba, . 205/1999 Sb., tedy příspěvek za uvedenou dobu celkem , hodnota, dní činí , částka, , na který uhradil žalovaný , částka, , čímž dlužná částka klesla na , částka, . Dále žalobkyně požaduje , částka, coby úhradu paušálních nákladů spojených s uplatněním práva. Žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě příspěvku a vyzvala ho k zaplacení před podáním žaloby.2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nijak nevyjádřil a soud věc rozhodl v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a obsahu spisu. Soud takto zjistil následující.3. Žalovaný byl nejméně v době od , datum, do , datum, vlastníkem a provozovatelem vozidla – osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 2 500 cm3, registrační značky , SPZ, (což soud zjistil z výdeje dat z registru vozidel na č. l. , číslo, a z listiny Informace z , název, . K předmětnému vozidlu nebylo po uvedenou dobu sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Žalobkyně vyzvala žalovaného písemnou výzvou k úhradě požadované částky příspěvku za uvedené období (zjištěno z výzvy ze dne , datum, ). Lhůta k úhradě byla stanovena na 60 dnů od doručení výzvy (zjištěno opětovně z výzvy ze dne , datum, ). Ve výzvě byl žalovaný rovněž informován o nároku žalované na dalších , částka, coby nákladů žalobkyně spojených s mimosoudním uplatněním práva, které ale žalobkyně podmíněně neuplatňovala, pokud žalovaný zaplatí ve výše uvedené lhůtě (zjištěno opětovně z výzvy ze dne , datum, ). Žalovaný nárok částečně uhradil na základě dohodnutého splátkového kalendáře (zjištěno z listiny Potvrzení o povolení splátek příspěvku do garančního fondu , právnická osoba, ze dne , datum, ), a to částkou , částka, , tedy částkou ve výši jedné dohodnuté měsíční splátky (zjištěno z listiny Výzva k jednorázové úhradě příspěvku do garančního fondu , právnická osoba, ). Z této listiny soud zjistil rovněž, že byl žalovaný vyzván k zaplacení zbývající částky , částka, nejpozději do , datum, . K úhradě žalobou uplatněných nároků (jak příspěvku, tak i nákladů na mimosoudní uplatnění) byl žalovaný dále vyzván předžalobní výzvou (zjištěno z předžalobní upomínky ze dne , datum, ).4. Soud tedy o skutkovém stavu uzavřel, že žalovaný byl vlastníkem a provozovatelem vozidla o objemu válců motoru nad 2 500 cm3, které bylo nepojištěné v době od , datum, do , datum, , byl vyzván k zaplacení příspěvku a nákladů jeho mimosoudního uplatnění. Stran tohoto placení se dohodl se žalobkyní na plnění ve splátkách, ze kterých ale uhradil jen jednu. Z toho důvodu byl následně vyzván k zaplacení celé zbylé dlužné částky ve výši , částka, do , datum, , což neučinil. Žalovaný byl vyzván k plnění před podáním žaloby5. Na základě výše uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že žalovanému vznikla ve smyslu § 4 odst. 1 ve spojení s § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. povinnost k úhradě příspěvku do garančního fondu žalobkyně, neboť žalovaný byl nejméně v době od , datum, do , datum, vlastníkem a provozovatelem shora uvedeného vozidla, a zároveň nebylo v řízení tvrzeno ani prokázáno, že by po uvedenou dobu bylo k předmětnému vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou jeho provozem. Podle § 4 odst. 3 a odst. 5 zákona č. 168/1999 Sb., ve spojení s § 2 odst. 1 písm. i) vyhlášky č. 205/1999 Sb., je žalovaný povinen uhradit příspěvek ve výši , částka, odpovídající denní sazbě , částka, za každý den nepojištěného období (tj. za , číslo, dnů). K úhradě příspěvku byl žalovaný vyzván v souladu s § 4 odst. 6 a odst. 7 zákona č. 168/1999 Sb. a nebylo prokázáno, že by pohledávku uhradil vyjma oněch výše zmíněných , částka, představujících jednu splátku z domluveného splátkového kalendáře. Proto je žaloba důvodná v rozsahu , částka, i v rozsahu požadovaného úroku z prodlení ve výši 11,50 % ročně z uvedené částky ve smyslu § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť splatnost celého nároku nastala po porušení dohodnutého splátkového kalendáře dne , datum, , a žalobkyně požaduje úrok z prodlení až ode dne , datum, . Soud shledal žalobu důvodnou také v rozsahu částky , částka, , neboť žalobkyni vůči žalovanému vznikl nárok na náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši , částka, ve smyslu § 4 odst. 4 a odst. 5 zákona č. 168/1999 Sb. ve spojení s § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Soud proto žalobě výrokem I. tohoto rozsudku v plném rozsahu vyhověl a zavázal žalovaného k úhradě uplatněných nároků do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř.6. O nákladech řízení soud ve výroku II. tohoto rozsudku rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a ve věci zcela úspěšné žalobkyni přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Jako účelně vynaložené náklady řízení žalobkyně v celkové výši , částka, soud vyhodnotil její náklady na zaplacený soudní poplatek ve výši , částka, , dále na odměnu právního zástupce žalobkyně ve výši celkem , částka, za tři úkony právních služeb (převzetí a příprava zastoupení, podání návrhu, předžalobní výzva), tj. ve výši , částka, za jeden úkon právní služby podle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., dále na náhradu hotových výdajů právního zástupce žalobkyně v souvislosti s uvedenými třemi úkony právních služeb ve výši celkem , částka, (, částka, za jeden úkon podle § 14b odst. 6 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb.), a konečně na náhradu za 21 % DPH podle § 137 odst. 3 o. s. ř. z odměny a náhrad přiznaných žalobkyni ve výši celkem , částka, . Použití ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. je pak odůvodněno tím, že řízení (jehož předmětem bylo peněžité plnění nepřevyšující , částka, ) bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech.