15 C 124/2025-45 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobou doručenou soudu dne , datum, ve znění následného doplnění a částečného zpětvzetí se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení celkem částky , částka, s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že její právní předchůdkyně , právnická osoba, . (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru a žalovaný poskytnuté peněžní prostředky a jejich příslušenství v dohodnuté době zcela nevrátil. Smlouva o úvěru č. , hodnota, byla uzavřena dne , datum, a na jejím základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému částku , částka, (kterou žalovaný převzal v hotovosti), a žalovaný se zavázal ji vrátit spolu s dohodnutým úrokem v pevné výši , částka, , s úhradou za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy , částka, , s úhradou za administrativní činnost , částka, a s úhradou za hotovostní splátky , částka, . Celkem se tedy žalovaný zavázal uhradit částku , částka, formou 14 měsíčních splátek po , částka, , přičemž poslední splátka byla splatná dnem , datum, . Žalovaný smluvené podmínky porušil, neboť a poslední splátku uhradil , datum, (, částka, ). Žalobkyně nyní po žalovaném požaduje nesplacenou jistinu , částka, , smluvní úrok , částka, , úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy , částka, , úhradu za administrativní činnost , částka, , úhradu za hotovostní splátky , částka, , celkem , částka, . Dále požaduje smluvní pokutu , částka, , kapitalizovaný úrok , částka, (smluvní úrok 8 % ročně z jistiny od , datum, do , datum, ), kapitalizovaný úrok z prodlení , částka, (úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, ) a úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, došlo k postoupení pohledávky vůči žalovanému z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni a žalovanému bylo postoupení oznámeno dopisem.2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil, zůstal v řízení zcela pasivní, neplnil své procesní povinnosti ve smyslu § 101 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), tj. tvrdit významné skutečnosti důležité pro rozhodnutí a plnit důkazní a jiné povinnosti, tvrzený nárok žalobkyně ani jeho výši vůbec nezpochybňoval ani nerozporoval. Soud pak věc projednal a rozhodl při jednání dne , datum, za účasti žalobkyně a v nepřítomnosti žalovaného za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř., neboť žalovaný, ač řádně předvolán, se k jednání bez omluvy nedostavil.3. Soud k důkazu provedl listiny, kterých se v žalobě dovolávala žalobkyně a ze kterých učinil následující skutková zjištění.4. Z listiny označené jako Žádost o úvěr ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaný žádal o úvěr , částka, a uvedl, že je ženatý a má dvě nezaopatřené děti, bydlí u rodičů, je zaměstnaný, mzda činí , částka, , měsíční výdaje činí celkem , částka, (, částka, za bydlení a energie, , částka, za dopravu, jídlo a osobní náklady, , částka, splátky stávajících půjček) a použitelný příjem je , částka, měsíčně. V listině je uvedeno, že údaje byly doloženy výplatními páskami a pracovní smlouvou.5. Z listiny označené jako Smlouva o úvěru ze dne , datum, označené číslem , hodnota, bylo zjištěno, že se právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný dohodli na poskytnutí finanční hotovosti , částka, , jejíž převzetí v hotovosti žalovaný stvrdil podpisem smlouvy. Žalovaný se půjčené finanční prostředky společně s úrokem , částka, , úhradou za poskytnutí úvěru , částka, , náklady na vyhodnocení úvěru , částka, a s inkasním poplatkem , částka, , tj. celkem ve výši , částka, , zavázal splatit ve 14 měsíčních splátkách ve výši , částka, . Je sjednána smluvní pokuta 0,1 % denně z částky, se kterou je žalovaný v prodlení s placením splátek. RPSN činí 272,44 %. Listina je oběma stranami podepsána a datována. K listině je přiložen Předpis splátek.6. Z pracovní smlouvy, dodatku k pracovní smlouvě a výplatních pásek za leden, únor a březen 2023 bylo zjištěno, že žalovaný je od , datum, zaměstnán na dobu neurčitou u , právnická osoba, . s čistým příjmem v lednu , částka, , v únoru , částka, a v březnu , částka, .7. Z listiny obsahující transakční historii bylo zjištěno, že ke smlouvě č. , hodnota, bylo různě velkými splátkami uhrazeno celkem , částka, , poslední splátka , datum, .8. Z listiny označené jako Smlouva o postoupení pohledávek ze dne , datum, , z přílohy č. , hodnota, obsahující seznam postoupených pohledávek a z listiny označené jako Potvrzení o zaplacení kupní ceny ze dne , datum, bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně postupuje na žalobkyni pohledávky označené v příloze smlouvy, přičemž v příloze je předmětná pohledávka uvedena. Z listiny označené jako Oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení předmětné pohledávky; doklad o odeslání nepřiložen. Z listiny označené jako Výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky z předmětné smlouvy o úvěru ve lhůtě do , datum, ; zásilka byla odeslána dne , datum, .9. Na základě uvedených skutkových zjištění soud učinil závěr o skutkovém stavu, že žalovaný od právní předchůdkyně žalobkyně na základě písemné dohody označené jako smlouva o úvěru obdržel peněžní prostředky ve výši , částka, a zavázal se vrátit , částka, . Právní předchůdkyně žalobkyně zjišťovala majetkové poměry žalovaného. Žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně uhradil celkem , částka, . Právní předchůdkyně žalobkyně se s žalobkyní dohodla o převedení pohledávky za žalovaným. Žalobkyně dále vyzvala žalovaného k úhradě před podáním žaloby.10. Na zjištěný skutkový stav soud navázal právním hodnocením a dospěl k následujícím právním závěrům. Předně soud dospěl k závěru, že žalobkyně je aktivně legitimována k podání žaloby, neboť jí tvrzené postoupení pohledávky za žalovaným z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni je platným postoupením pohledávky ve smyslu § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“).11. Na zjištěný skutkový stav soud navázal právním hodnocením a dospěl k následujícím právním závěrům. Vztah mezi žalobkyní a žalovaným soud posoudil jako smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Při posuzování uvedeného závazkového vztahu pak soud vycházel z toho, že se jedná o tzv. spotřebitelskou smlouvu ve smyslu § 1810 a násl. o. z., neboť z provedených listin nepochybně vyplývá, že smlouva byla uzavřena s žalobkyní jako s podnikatelem podle § 420 o. z. na straně jedné a s žalovaným jako spotřebitelem ve smyslu § 419 o. z. na straně druhé. Uplatní se zde proto zvláštní ochrana obecně poskytovaná spotřebiteli jako slabší straně a také zvláštní úprava tzv. spotřebitelského úvěru obsažená v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „spotř. z.“). Soud se nejprve zabýval tím, zda žalobkyně dostatečným způsobem před poskytnutím spotřebitelského úvěru zkoumala úvěruschopnost žalovaného podle § 86 spotř. z., a dospěl k závěru, že hodnocení úvěruschopnosti bylo dostatečné a žalovaný v době uzavření smlouvy byl v situaci, ze které bylo možno dovodit jeho schopnost úvěr řádně splácet. Žalovaný dosahoval před uzavřením smlouvy o úvěru měsíčně příjmu , částka, v čistém (průměr za první tři měsíce kalendářního roku 2023) a byl zaměstnán na dobu neurčitou, s ohledem na výši příjmů a výši poskytovaného úvěru a jeho splátek bylo možné předpokládat, že úvěr bude schopen splácet, a to i s přihlédnutím k jeho dalším deklarovaným závazkům, jež splácel měsíčně částkou , částka, .12. Soud se proto dále zabýval samotnými podmínkami úvěru a shledal, že uzavřená smlouva o spotřebitelském úvěru je neplatná, neboť stanovené podmínky týkající se nákladů na úvěr jsou v rozporu s dobrými mravy. Ve smlouvě nebyla sice sjednána „cena peněz“ v podobě úroku, avšak tuto funkci plní poplatek za poskytnutí úvěru ve výši , částka, (při výši úvěru , částka, ), který sám o sobě zakládá nemravnou cenu peněz. Společně s dalšími náklady na úvěr představovanými náklady na vyhodnocení úvěru , částka, a s inkasním poplatkem , částka, a smluvními úroky činí RPSN 272,44 %. Takovou výši ceny peněz, ať už je označena jako úrok nebo poplatek, soud považuje za nepřiměřenou, neboť vede k nepřiměřenému obohacení žalobkyně a nepřiměřenému postihu žalovaného. Smlouva o úvěru jako celek je tedy z důvodu zcela zjevně nepřiměřené ceny peněz, jejíž výše se příčí dobrým mravům, absolutně neplatná ve smyslu § 588 o. z. Soud má přitom za to, že v uvedeném případě není prostor pro moderaci podle § 577 o. z., neboť soudu je z vlastní činnosti známo, že sjednávání takto nemravných úroků a jiných plateb je u žalobkyně standardem a žalobkyně by zřejmě smlouvu s cenou peněz v běžné výši neuzavřela, o čemž svědčí také sjednání smluvních pokut a dalších plateb převyšujících jistin