15 C 89/2025-27 — Okresní soud v Přerově

1. Manželka se návrhem doručeným soudu dne , datum, domáhala rozvodu manželství s odůvodněním, že v manželství od roku 2021 mezi nimi docházelo k opakovaným sporům, které se sice snažili překonat, avšak bez úspěchu. Manžel ji v průběhu manželství několikrát opustil a jejich vztah se postupně zcela rozpadl. Manželé nemají žádné společné děti; snaha o založení rodiny byla neúspěšná. Podle jejího vyjádření již manželství neplní žádnou ze svých funkcí a nic je nespojuje. Manžel je rumunské národnosti, v současnosti žije v , název, s jinou ženou, zatímco manželka žije v České republice. Uvedla rovněž, že manžel s rozvodem souhlasí, a požádala, aby soud rozhodl v jeho nepřítomnosti. K výzvě soudu dále doplnila, že poslední společné bydliště měli na adrese Tř. , adresa, v Hranicích, odkud se manžel odstěhoval dne , datum, ; v České republice žil od roku 2016 do tohoto data a aktivně ovládá český jazyk, takže by v případě účasti u soudu nepotřeboval tlumočníka. Manželka současně uvedla, že s manželem již není v kontaktu. Manžel se k návrhu manželky na rozvod manželství nevyjádřil.2. V řízení se jedná o věc s mezinárodním prvkem. V řízení o rozvodu manželství je soud pravomocný podle čl. 3 Nařízení Rady (EU) 2019/1111 ze dne , datum, o příslušnosti, uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské odpovědnosti (Brusel II ter), neboť obvyklé bydliště manželky se nachází na území České republiky a poslední společné obvyklé bydliště manželů bylo rovněž na území České republiky, kde manžel dlouhodobě pobýval.3. Rozhodné hmotné právo se určuje podle zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, neboť Česká republika nepřistoupila k nařízení Rady (EU) č. 1259/2010 ze dne , datum, , kterým se zavádí posílená spolupráce v oblasti rozhodného práva ve věcech rozvodu a rozluky (tzv. „ nařízení Řím III“), dané nařízení není pro Českou republiku závazné. Podle § 49 a § 50 tohoto zákona soud je na rozvod manželství třeba použít právní řád České republiky, a to zejména ustanovení § 755 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Místní příslušnost soudu je dána podle § 383 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, jakožto soudu, v jehož obvodu měli manželé poslední společné bydliště na území České republiky, v němž alespoň jeden z manželů dosud bydlí.4. Předvolání k soudnímu jednání, včetně návrhu na rozvod manželství a usnesení obsahující výzvu k vyjádření se k návrhu, bylo manželovi doručováno na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1784 o doručování soudních a mimosoudních písemností ve věcech občanských a obchodních v členských státech, prostřednictvím dožádaného soudu v Rumunsku. Listiny byly manželovi doručeny dne , datum, , kdy si je osobně převzal.5. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti manžela za splnění podmínek v ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. s. ř.“), ve spojení s ustanovením § 1 odst. 3 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „z. ř. s.“), neboť manžel, ač řádně předvolán, se k jednání bez omluvy nedostavil.6. Z výpovědi manželky soud zjistil tato právně významná tvrzení. Účastníci uzavřeli manželství v roce 2017, přičemž jejich vztah trval již od roku 2016. V době seznámení pobýval manžel přibližně dva měsíce v České republice a český jazyk tehdy neovládal; v průběhu manželství se jej však naučil a v domácnosti spolu manželé komunikovali česky, přičemž manžel se dorozumíval plynule a bez obtíží. Společnou domácnost vedli do července 2025 v domě rodičů manželky. Účastníci nemají společné děti ani jiný společný majetek, pouze společný bankovní úvěr, který splácí manželka. Manžela naposledy viděla v červenci 2025; od té doby spolu hovořili pouze jednou telefonicky, a to v únoru letošního roku, kdy jí manžel sdělil, že má nový partnerský vztah, jeho partnerka je těhotná a že se hodlá rozvést, avšak k soudnímu jednání se nedostaví. Manžel má základní vzdělání, v České republice pracoval jako operátor ve výrobě a měl zde povolen přechodný pobyt. Podle vědomostí manželky manžel žádné děti nemá a jedná se o jeho první manželství. Manželka považuje manželství za trvale rozvrácené, pouze formální, a jeho obnovení nepředpokládá. Podle sdělení manžela se tento zdržuje na adrese uvedené v návrhu; manželka nemá informace o tom, že by byl v současné době zaměstnán.7. Z oddacího listu soud zjistil, že účastníci uzavřeli manželství dne , datum, před městským úřadem v Hranicích v , adresa, . Rodné příjmení manželky je Grundzová. Z uvedené listiny dále vyplývá, že manžel se narodil v Rumunsku, do manželství vstupoval jako svobodný, zatímco manželka jako rozvedená.8. Na základě provedeného dokazování soud učinil závěr o skutkovém stavu, podle něhož účastníci uzavřeli manželství dne , datum, před městským úřadem , adresa, . Manžel je státním příslušníkem , název, a do manželství vstupoval jako svobodný, zatímco manželka jako rozvedená. Účastníci nemají společné děti ani společný majetek, s výjimkou společného úvěru, který splácí manželka. Společnou domácnost vedli do července 2025, kdy jejich soužití fakticky skončilo. Od té doby spolu manželé neudržují žádný kontakt a manžel žije v novém partnerském vztahu v Rumunsku. Manželství je rozvrácené, manželé nejsou od července 2025 v žádném kontaktu.9. Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.10. Podle § 755 odst. 3 o. z. mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů.11. Podle § 756 o.z. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství. Příčiny rozvratu zjišťuje, jen je-li manželem, který návrh na rozvod nepodal, tvrzeno, že je dán důvod pro zamítnutí návrhu podle § 755 odst. 2 písm. b).12. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno. Manželé spolu nežijí nejméně od července 2025, nejsou v žádném kontaktu a neprojevují zájem na obnovení manželského soužití. Manžel žije dlouhodobě v zahraničí s jinou partnerkou a za tohoto stavu nelze očekávat obnovení manželského soužití. Manželé spolu nežijí ani ve smyslu § 758 občanského zákoníku, neboť netvoří manželské společenství a neplní funkce manželství.13. Manželovi byl návrh na rozvod manželství spolu s výzvou k vyjádření a předvoláním k jednání řádně doručen prostřednictvím dožádaného soudu v Rumunsku dne , datum, . Manžel se k návrhu nevyjádřil a k jednání se bez omluvy nedostavil. Soud proto projednal věc v nepřítomnosti manžela a zároveň postupoval podle § 389 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, a od výslechu manžela upustil, neboť jeho provedení by bylo spojeno s obtížně překonatelnými překážkami a bylo by neúčelné, zejména s ohledem na jeho pobyt v zahraničí a jeho procesní pasivitu.14. Na základě provedeného dokazování tak soud uzavřel, že manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a jsou splněny zákonné podmínky pro jeho rozvod. Jelikož byly splněny všechny podmínky ustanovení § 755 a § 756 o. z., soud žalobě v celém rozsahu vyhověl, aniž by zjišťoval příčinu rozvratu manželství.15. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s § 23 z. ř. s.