7 C 358/2025-26 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím. Uvedla, že s žalovaným uzavřela dne , datum, smlouvu o revolvingovém úvěru (dále také „smlouva o úvěru“). Žalobkyně se zavázala poskytnout úvěr až do výše , částka, s možností postupného čerpání. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet společně s úrokem a dále sjednanými poplatky. Žalovaný čerpal celkem částku , částka, . Žalovaný neplnil řádně podmínky smlouvy a ocitl se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Žalobkyně smlouvu vypověděla v souladu se smlouvou k , datum, . Žalobkyně uplatnila nárok na nesplacenou jistinu ve výši , částka, , poplatek za vyplacení úvěru , částka, , smluvní úrok , částka, a smluvní pokutu 16,82 % denně z dlužné částky za dobu od , datum, do , datum, ). Žalobkyně tvrdila, že žalovaný zaplatil na jistinu pouze , částka, .2. Žalovaný uvedl, že smlouvu skutečně uzavřel a potvrdil čerpání částky ve výši , částka, a tvrdil, že zaplatil celkem , částka, .3. Ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, ve spojení se souhlasným tvrzením žalovaného soud zjistil, že účastníci uzavřeli smlouvu, v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr do výše , částka, , a žalovaný se zavázal tento úvěr žalobkyni splácet v denních splátkách Úroková sazba byla dohodnuta ve výši 0 98 % denně, výše poplatku za vyplacení tranše úvěru 1,99 % z čerpané částky.4. Ze shodných tvrzení účastníků a potvrzení banky má soud za prokázáno, že žalovaný čerpal úvěr ve výši , částka, .5. Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti má soud za prokázáno, že žalobkyně vycházela při posouzení z následujících údajů uvedených žalovaným: příjmy , částka, , 2 členové domácnosti s příjmem, výdaje na půjčky , částka, , výdaje na bydlení , částka, , nezbytné ostatní výdaje , částka, . Žalovaný uvedené údaje potvrdil.6. Z potvrzení banky má soud za prokázáno, že žalovaný (prostřednictvím dvé dcery a přítele) uhradil žalobkyni na účet č., č. účtu, v.s., var. symbol, částku , částka, dne 26.1. a částku , částka, dne 27.1.7. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, má soud za prokázáno, že žalobkyně uvedla pro zaplacení dlužné částky výše uvedený účet a variabilní symbol. Stejné číslo účtu a variabilní symbol jsou uvedeny i žalobě pro zaplacení jistiny.8. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Podle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.10. Podle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.11. Podle ustanovení § 1802 o.z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.12. Podle ustanovení § 576 o.z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.13. Podle § 6 odst.2 o.z. nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu.14. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.15. Soud má v tomto řízení za prokázané, že účastníci mezi sebou uzavřeli dne , datum, smlouvu o úvěru, jejímž předmětem byl závazek žalobkyně poskytnout ve prospěch žalovaného peněžní prostředky až do výše , částka, a naproti tomu závazek žalovaného poskytnuté peněžní prostředky vrátit v denních splátkách s denním úrokem 0,98 %.16. Soud dospěl k závěru, že smlouva uzavřená dne , datum, mezi účastníky je neplatná. Účastníci smlouvu uzavřeli a žalobkyně řádně splnila svou povinnost zkoumat schopnost žalovaného úvěr splácet, když pro úvěrový rámec vyhodnotila jako dostatečný příjem , částka, , a výdaje , částka, při spolubydlení s další výdělečnou osobou.17. Soud dospěl k závěru, že ujednání o výši úroků je absolutně neplatné dle ustanovení § 588 OZ, neboť ujednaná výše úroku 0,98 % denně (což představuje úrokovou míru 357 % ročně) se natolik zjevně příčí dobrým mravům, že tento rozpor je třeba posoudit jako důvod absolutní neplatnosti tohoto ujednání. Dle judikatury Nejvyššího soudu ČR, která se váže k již neúčinné právní úpravě zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“), je v rozporu s dobrými mravy zpravidla taková výše úroků z půjčky (dané závěry jsou však použitelné i na smlouvu o úvěru), která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 2. 2007, sp. zn. 33 Odo 236/2005, nebo usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 8. 12. 2015, sp. zn. 26 Cdo 1587/2015, všechna rozhodnutí jsou dostupná na www.nsoud.cz).18. Podle rozhodnutí NS ČR ze dne 31.7.2013, sp. zn. 4 Tdo 416/2013, půjčka s úrokem přesahujícím 44 % ročně je plněním, jehož hodnota je k hodnotě vzájemného plnění v hrubém nepoměru ve smyslu § 218 odst. 1 tr. zákoníku o přečinu lichvy.19. Tedy již samotná výše úroku přesahující 350 % ročně je tak zjevně v rozporu s dobrými mravy, a tak zjevně přesahuje obvyklou úrokovou sazbu, že není ani nutno ji srovnávat s údaji databáze České národní banky ARAD. Obecně je za obvyklou míru úroku u úvěru poskytovaných nebankovními institucemi považován úrok okolo 30 % ročně. Ve smlouvě o úvěru sjednaná sazba 0,98 % denně pak představuje více než 10násobek sazby obecně akceptované u úvěrů poskytovaných nebankovními institucemi. Z těchto důvodů, je třeba sjednanou výši úroku považovat za zjevně rozpornou s dobrými mravy. Tento rozpor je tak zjevný, že se jedná o neplatnost absolutní, ke které je soud povinen přihlédnout dle ustanovení § 588 o.z. i bez návrhu. U žalobkyně se jedná o běžnou praxi, jak je okresnímu soudu známo z jeho úřední činnosti. Toto zcela běžné jednání žalobkyně (sjednávání takto vysokých úroků u spotřebitelských úvěrů) pak nelze aprobovat a je třeba je posoudit jako zjevně rozporné s dobrými mravy.20. Co se týče účinku absolutní neplatnosti ujednání o výši úroků na platnost celé smlouvy, tak z ustanovení § 576 o.z. vyplývá, že je-li neplatné ujednání (o úroku) od smlouvy oddělitelné, nastupuje přednostně neplatnost právního jednání jako celku a jen lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas, nastoupí neplatnost částečná (srov. Lavický, P. a kol.: Občanský zákoník I. Obecná část /§ 1−654/. Komentář. 1. vydání, Praha: C. H. Beck, 2014, s. 2060-2064). Vzhledem k tomu, že se důvod neplatnosti vztahuje na ujednání o výši úroků, které jsou v daném případě jedinou úplatou žalobkyně za poskytnutý úvěr, a jedná se o běžnou praxi žalobkyně, nelze předpokládat, že by žalobkyně byla ochotna smlouvu o úvěru bez neplatného ujednání o výši úroků uzavřít. To ostatně vyplývá i jejího vyjádření při jednání, kdy na sjednané úrokové sazbě setrvala. Smlouvu o úvěru je tedy třeba posoudit jako absolutně neplatnou v celém rozsahu. Absolutní neplatnost znamená neplatnost právního jednání od samého počátku a na právní jednání se hledí, jako by nikdy nevzniklo a účastníkům z tohoto právního vztahu nevznikají žádná práva ani povinnosti (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).21. Plnění, které si smluvní strany mezi sebou poskytly, představuje s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o úvěru plnění z neplatného závazku, přičemž takové plnění je bezdůvodným obohacením ve smyslu ustanovení § 2991 odst. 2 a § 2993 o.z., které jsou smluvní strany povinny vydat. Žalobkyně na základě smlouvy o úvěru poskytla žalovanému částku ve výši , částka, , žalovaný dosud zaplatil částku v celkové výši , částka, . Žalovanému vznikla povinnost vrácení pouze částky , částka, . Nárok na vydání této částky soud posoudil podle § 2993 o.z.22. Žalovaný je s zaplacením v prodlení a žalobkyni náleží úrok z prodlení podle § 1970 o.z. Žalo