5 C 96/2021-15 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobou z [datum] se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částky uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení [částka] a dále ve výši 9,75 % jdoucí ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení [částka] a dále ve výši 10 % jdoucím ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodňoval tím, že na něj původní věřitel společnost [právnická osoba] [datum] smlouvou postoupila žalované pohledávky, o čemž byl žalovaný vyrozuměn s tím, že předmětem řízení učinil zaplacení částky poskytnuté na základě smlouvy o zápůjčce [číslo] z [datum] ve výši [částka] a smlouvy o zápůjčce [číslo] z [datum] ve výši [částka] po odečtení zaplacené částky [částka] na první zápůjčku a [částka] na zápůjčku druhou. Současně žalobce uplatňoval zákonný úrok z prodlení ve vazbě na splatnost zápůjčky z [datum] i z [datum] každé zvlášť. 2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil a nedostavil se k projednání věci před soudem, ačkoliv byl řádně a včas obeslán a byla mu doručena žaloba. Bylo rozhodnuto podle § 101 odst. 3 o.s.ř. o tom, že věc bude projednána v jeho nepřítomnosti. Na základě projednání věci před soudem a provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, z nichž dovodil níže uvedené právní závěry. 3. Ze smlouvy o postoupení z [datum] uzavřené žalobcem s původním věřitelem společností [právnická osoba] podle § 1879–1887 občanského zákoníku ve vazbě na seznam postoupených pohledávek je zřejmé, že na žalobce přešlo právo požadovat po žalovaném pohledávky plynoucí ze smluv o zápůjčce [číslo] [číslo] s tím, že o tomto postoupení byl žalovaný ve smyslu § 1883 občanského zákoníku vyrozuměn původním věřitelem dopisem zaslaným dle podacího archu [datum]. Žalobce je tedy oprávněn domáhat se žalovaných nároků u soudu. 4. Pokud jde o předmět řízení jako takový, tak ze smlouvy o zápůjčce [číslo] z [datum] (první případ) a [číslo] ze dne [datum] (druhý případ) je zřejmé, že žalovaný uzavřel s původním věřitelem smlouvu o zápůjčce podle § 2390 – 2394 občanského zákoníku, když obsahem smlouvy konkrétně bylo ujednání o povinnosti původního věřitele poskytnout při podpisu smlouvy žalovanému hotovostně [částka] v prvním případě a [částka] v druhém případě, což učinil, když žalovaný podpisem smlouvy stvrdil převzetí částky v hotovosti. Žalovaný se oproti tomu zavázal v prvním případě vrátit poskytnuté peněžní prostředky [částka] s navýšením o souhrnný poplatek v celkové výši [částka], složený z úroků [částka], odměny [částka] a poplatku za splácení [částka] a v druhém případě se zavázal žalovaný vrátit vedle poskytnutých [částka] souhrnný poplatek [částka], složený z úroku [částka], odměny [částka] a poplatku za splácení [částka], přičemž žalovaný se zavázal splatit dluh ve formě pravidelných měsíčních splátek v počtu 24 po [částka] v prvním případě a ve formě 60 týdenních splátek po [částka] v druhém případě. Z přehledu plateb vyplývá, že žalovaný zaplatil na zápůjčku z [datum] [částka] a na zápůjčku z [datum] [částka], rozdíl mezi poskytnutými částkami a zaplacenými částkami tedy činí žalovaných [částka] a v tomto ohledu je na místě žalobě vyhovět s tím, že s ohledem na níže uvedené nárok vyplývá z úpravy bezdůvodného obohacení podle § 2991 občanského zákoníku a § 2993 občanského zákoníku. 5. Součástí smluv o zápůjčce byly i všeobecné obchodní podmínky, z nichž mimo jiné vyplývalo, že v případě prodlení bylo mezi účastníky sjednáno, že žalovaný zaplatí smluvní pokutu 0,1 % denně, dále zákonný úrok z prodlení a poplatky za vymáhání za jednu upomínku [částka], za jednu osobní návštěvu [částka] a [částka] v případě předání věci z vymáhání centrále původního věřitele. Výše sjednaného smluvního úroku je fakticky u obou zápůjček 47,78 % ročně (souhrnný poplatek [částka] vydělen 24 měsíčními splátkami násobeno 12 měsíci v roce je [částka], což je 47,78 % ročně odměny za poskytnutí úvěru) a v případě druhé zápůjčky 75,49 % ročně smluvní úrok (souhrnný poplatek [částka] vydělený 60 týdenními splátkami násobený 52 týdny činí [částka] za rok, což je 75,49 % smluvního úroku odměny za poskytnutí úvěru). V této souvislosti je zřejmé, že smluvní úrok byl sjednán v rozporu s dobrými mravy neplatně ve smyslu § 580 občanského zákoníku, neboť podle judikatury NS ČR sp. zn. 33 Odo 234/2005 a sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 je maximální přípustný úrok smluvní ve výši dvoj až trojnásobku obvyklého smluvního úroku za který poskytují úvěry v daném období a čase banky. Z databáze ČNB veřejně dostupné na jejich internetových stránkách [příjmení] je zřejmé, že úvěry na spotřebu domácnostem se splatností do 1 roku činily k okamžiku uzavření smlouvy o zápůjčce první 9,54 % a 8,94 % k okamžiku uzavření druhé zápůjčky (B [číslo] UK 4). Z uvedeného plyne, že maximální přípustná úroková sazba byla v případě první zápůjčky 28,62 % a v případě druhé zápůjčky 26,82 %. Fakticky sjednaný smluvní úrok tak více než 1,66 krát v případě první zápůjčky a 2,81 krát v případě druhé zápůjčky přesahuje maximální přípustnou sjednanou výši smluvního úroku. Vedle toho soud přihlížel i k ujednáním v neprospěch žalovaného coby spotřebitele týkající se povinnosti plynoucích z případného prodlení se splácením a dospěl k závěru, že smlouvy jako celek jsou neplatným právním jednáním podle § 580 občanského zákoníku v intencích judikatury Ústavního soudu II. ÚS 4084/2012 z [datum] a I. ÚS 199/2011 z [datum] s tím, že smluvní ujednání zasahuje významně nejen do hmotně právní, ale i osobní sféry dlužníka, proto ujednáním ze smluv nelze přiznat soudní ochranu. Z uvedeného vyplývá, že při rozhodnutí o tom, kdy se žalovaný dostal do prodlení nelze vycházet z platnosti stanovené v jednotlivých smlouvách o zápůjčce, které jsou předmětem tohoto řízení, a je třeba vycházet z okamžiku doručení oznámení o postoupení pohledávky jež obsahovalo i výzvu k zaplacení s tím, že oznámení bylo zasláno [datum] podle podacího archu k doručení podle § 573 občanského zákoníku došlo do tří dnů, tedy [datum] a v oznámení o postoupení je obsažena 10 denní lhůta k zaplacení, tj. žalovaný byl povinen zaplatit do [datum] a od [datum] se ocitl v prodlení s úhradou žalované částky. Od tohoto data lze tedy žalobci přiznat zákonný úrok z prodlení podle § 513 občanského zákoníku ve spojení s § 1970 občanského zákoníku a § 1, 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobci byl tedy přiznán zákonný úrok z prodlení v rozsahu uvedeném ve výroku I. a z důvodu shora uvedených musela být žaloba co do požadovaného příslušenství z části zamítnuta v rozsahu uvedeném ve výroku II. 6. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142a o.s.ř. ve spojení s § 142 odst. 3 o.s.ř. a žalobci, který byl úspěšný pouze z nepatrné části ohledně uplatněného příslušenství byla přiznána plná náhrada nákladů řízení představovaná zaplaceným soudním poplatek [částka], dále náhrada nákladů právního zastoupení za 3 úkony právní služby po [částka] podle § 14b advokátního tarifu s navýšením o 3 režijní paušály po [částka] podle § 14b advokátního tarifu za převzetí věci, předžalobní upomínku a podání žaloby, to vše navýšeno o [částka] 21 % DPH podle § 137 odst. 3 o.s.ř. Celkem na nákladech bylo přiznáno [částka] Lhůta k zaplacení byla stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř. u obou výroků rozsudku a platební místo nákladů řízení bylo určeno podle § 149 odst. 1 o.s.ř.