4 C 202/2020-162 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobce se žalobou domáhal zaplacení 71 000 Kč s příslušenstvím, a to z titulu nezaplaceného nájemného. Žalobu odůvodnil tím, že dne 16. 11. 2016 uzavřel s žalovanými nájemní smlouvu na bytovou jednotku [číslo] na adrese [adresa]. Dne 30. 11. 2017 byl mezi účastníky uzavřen dodatek [číslo] k nájemní smlouvě, na základě kterého došlo k prodloužení nájemní smlouvy do 30. 11. 2018. K ukončení nájemní smlouvy došlo dne 1. 8. 2018. Dle nájemní smlouvy byli žalovaní povinni hradit na nájemném částku ve výši 9 000 Kč a dále 3 000 Kč jako zálohy na služby. Žalobce však eviduje z titulu dlužného nájemného a záloh na služby dluh v celkové výši 71 000 Kč. Žalobce v průběhu řízení tvrdil, že nájemné včetně záloh byli žalovaní povinni hradit na účet pronajímatele, který byl uveden v nájemní smlouvě. Žalobce rovněž po celou dobu řízení rozporoval, že by s žalovanou uzavřel novou nájemní smlouvu dne 20. 7. 2017 a zároveň namítal, že žalovaným žádné podepsané pokladní doklady, které by prokazovali úhradu nájmu v hotovosti, nenosil. Dle žalobce je navíc zcela absurdní, aby žalovaným donesl prázdný nevyplněný pokladní doklad s podpisy, neboť v tomto případě by hrozilo, že si žalovaní dopíšou na příjmový doklad jakoukoli částku. Pokud bylo žalobci ze strany žalovaných vyčítáno, že dluh na nájemném řešil až v době ukončení nájemního vztahu, takto mu dle jeho slov nemůže být kladeno k tíži. 2. Žalovaní s nárokem žalobce nesouhlasili, uvedli, že nájemné nebylo hrazeno pouze převodem na účet, ale taktéž v hotovosti proti vystaveným příjmovým dokladům, které založili k důkazu. Žalovaní uvedli, že v době uzavření nájemní smlouvy žili společně se svojí dcerou [jméno] v pronajatém bytě jako partneři. V polovině roku 2017 se však rozešli a žalovaný se z bytu odstěhoval. Žalovaná o této skutečnosti žalobce informovala s tím, že již nebude schopna nájemné sama hradit. Žalobce jí nabídl, že s ní uzavře novou smlouvu, ona si zřídí v bytě trvalý pobyt a na základě tohoto pak může požádat o příspěvek na bydlení, s čímž žalovaná souhlasila. Žalovaný i poté, co se z bytu odstěhoval, chodil žalovanou a jejich dceru několikrát do měsíce navštěvovat a při té příležitosti tam i přespával. Žalovaná uvedla, že na podzim 2017 k nim žalobce přišel s tím, že potřebuje něco podepsat. Později se žalovaná dozvěděla, že se jednalo o dodatek k nájemní smlouvě [číslo], jehož stejnopis byl následně poskytnut právnímu zástupci žalovaných až na základě jeho výzvy ze dne 10. 8. 2018. Vzhledem k tomu, že v květnu 2018 se žalovaná odstěhovala ke svému současnému manželovi (právnímu zástupci žalovaných), pokusila se s žalobcem dohodnout na předčasném ukončení nájemní smlouvy. Vzhledem k tomu, že žalobce žádného nového nájemce nesehnal, k předčasnému ukončení nedošlo. O skutečnosti, že by žalovaní měli na nájemném dlužit částku ve výši 71 000 Kč, se dozvěděli až 23. 7. 2018 prostřednictvím e-mailové komunikace. Tato skutečnost dle žalovaných potvrzuje to, že nájemné bylo hrazeno i v hotovosti, neboť je nepochopitelné, že by za celou dobu nájemního vztahu žalobce žádným způsobem nekontroloval, zda mu bylo nájemné řádně hrazeno. Dle žalovaných je rovněž nepravděpodobné, aby v případě existence dluhu na nájemném s nim žalobce podepisoval dodatek o prodloužení nájemného vztahu. O neexistenci dluhu na nájemném svědčí podle žalovaných i fakt, že žalobce v e-mailové komunikaci s právním zástupcem žalovaných započetl složenou jistotu na nájemné za srpen 2018 a nikoli na žalobcem tvrzený dluh. 3. Žalovaní zpočátku k důkazům navrhli provedení znaleckého posudku z oboru písmoznalectví a z oboru daktyloskopie, který by měl prokázat pravost podpisů žalobce a jeho bratra na smlouvě ze dne 20. 7. 2017 a dále na pokladních dokladech, které stvrzují to, že nájemné bylo hrazeno v hotovosti. Poté co byl účastníkům sdělen předběžný názor soudkyně, že z laického pohledu je zřejmé, že podpisy na doložených příjmových dokladech a nájemné smlouvě ze dne 20. 7. 2017 jsou sice shodné, avšak oproti uzavřené nájemní smlouvě z 16. 7. 2016 ve znění dodatku [číslo] ze dne 30. 11. 2016 jsou odlišně, žalovaní od provedení tohoto důkazy ustoupili. Uvedli, že nikdy neviděli žalobce, jak tyto doklady podepisuje, vždy je přinesl již podepsané. [příjmení] podpis žalobce jako na uzavřené nájemní smlouvě ze dne 16. 11. 2016 je pak i na doložené právní moci k zastupování. Žalovaní v rámci svých vyjádření dále namítali, že žalobce ve svém rozpisu dlužných a uhrazených částech neuvádí částku 4 588 Kč, která byla žalovanými uhrazena jako doplatek za vyúčtování energií za rok 2017. V této souvislosti soud podotýká, že vzhledem k tomu, že tato částka byla hrazena právě na základě vyúčtování energií, které nejsou předmětem této žaloby, soud se blíže touto námitkou žalovaných nezabýval. 4. Ze shodných tvrzení účastníků vzal soud za nesporné, že mezi účastníky byla uzavřena dne 16. 11. 2016 nájemní smlouva spolu s dodatkem ze dne 30. 11. 2017. Zároveň bylo prohlášeno za nesporné, že nájemní vztah ohledně předmětného bytu trval minimálně, pokud jde o žalovanou, od 1. 12. 2016 do 1. 8. 2018. Mezi účastníky bylo rovněž prohlášeno za nesporné, že měsíční platba činila celkem 12 500 Kč, kdy nájem bytu činil 9 000 Kč, 3 000 Kč bylo hrazeno na služby a 500 Kč za pronájem parkovacího místa. Současně vzal soud za nesporné, že žalovaní užívali byt, který byl v žalobě uveden. Mezi účastníky zůstalo sporným, zda byt po celou dobu užívali oba žalovaní. Žalovaná namítala, že od 20. 7. 2017 bydlela v bytě pouze ona, neboť žalovaný se z bytu odstěhoval a proto byla dne 20. 7. 2017 uzavřena nová nájemní smlouva, v níž figuruje jen ona sama. Dále mezi účastníky zůstala sporná skutečnost, zda nájemné bylo hrazeno pouze převodem na účet nebo i v hotovosti. 5. Z účastnického výslechu žalobce bylo zjištěno, že nájemní smlouva byla podepsána v realitní kanceláři a dodatek, který byl vyhotoven k nájemní smlouvě ze dne 30. 11. 2017, byl připraven realitní makléřkou a podepsán v pronajímaném bytě. K podpisu tohoto dodatku žalobce uvedl, že jedna kopie zůstává stranám a druhá kopie jemu. Pokud jde o dohodu ohledně hrazení nájemného, tak s žalovanými byl domluven tak, že nájemné bude hrazené na účet, který je uveden ve smlouvě. Od žalovaných žádné nájemné osobně neobdržel. Žalobce rovněž popřel, že by žalovaným podepisoval nějaké příjmové doklady. Pokud jde o kontrolu uhrazeného nájemného, tak tuto žalobce provádí jen při nějakém výročí nebo když je to potřeba. Úhradu nájemného tedy moc nekontroluje. V době, kdy uzavíral s žalovanými dodatek k nájemní smlouvě, úhradu nájemného rovněž nekontroloval. Tyto věci řeší až v době, kdy dochází k ukončení nájemního vztahu. Žalobce rovněž uvedl, že pokud jde o čerpání příspěvku na bydlení, takto s žalovanou vůbec neřešil, žalovaná ho pouze informovala o tom, že chce z bytu odejít, neboť to sama finančně neutáhne. V době, kdy se vypracovávalo daňové přiznání za rok 2017, hrazení nájemného zkontrolováno bylo, on to však osobně nekontroloval, protože bratr, který byl v té době polovičním spolumajitelem, měl k tomuto také přístup a tyhle věci řešil on. Žalobce zároveň uvedl, že pro něho nájemné nemá žádný smysl, byt je pouze investice do budoucna. Jeho bratr je na tom ještě lépe. K účtu uvedenému v nájemné smlouvě sdělil, že se jedná o účet jeho matky, neboť se jedná o neutrální půdu. Zároveň však uvedl, že k účtu má přístup účetní, což však později v rámci svého účastnického výslechu popřel. Žalobce pronajímá celkem 2 nemovitosti. Předchozí nájemnice tohoto bytu rovněž nájemné neplatila a dlužné nájemné pak bylo vymáháno soudně. To, z jakého důvodu se z této zkušenosti nepoučil a hrazení nájemného nehlídal, je jeho soukromá věc, jak uvedl, on tímhle stylem funguje. 6. Žalovaná v rámci svého účastnického výslechu potvrdila, že první smlouva byla podepisována v realitní kanceláři. Ze začátku byl nájem hrazen na účet, následně pak žalovaný nastoupil do nové práce, kde mu byla výplata vyplácena v hotovosti na ruku, protože neměl zřízený bankovní účet. Po domluvě byl tedy hrazen nájem v hotovosti přímo žalobci, hrazení nájemného měl na starosti žalovaný. Žádné doklady od žalobce nedostávali, ani je nepožadovali. S žalobcem měli docela hezký vztah. Následně se žalovaná s žalovaným rozešli, on se v létě 2017 z bytu odstěhoval a zhruba jednou za týden do bytu docházel za jejich společnou dcerou a občas tam i přespal. V té době žalovaná měla problém hradit nájemné, avšak vždy se snažila zaplatit alespoň polovinu. O pomoc požádala i svého otce. Poté, co se žalovaný z bytu odstěhoval, pomáhali žalované rodiče a dokonce i babička, která jí půjčila na doplacení kauce, neboť žalobce jí informoval o tom, že kauci použil na úhradu jednoho nájemného. Vzhledem k tomu, že žalovaná byla ve špatné finanční situaci, obrátila se na žalobce s tím, že není schopna nájemné sama hradit. Sám žalobce tehdy přišel s návrhem, že si může zažádat o příspěvek na bydlení, kdy je zde možnost tento příspěvek čerpat i zpětně. Společně se tedy dohodli, že uzav