5 C 130/2021-18 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobou z [datum] ve znění doplnění žaloby z [datum] se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení 49.275 Kč ve složení - nevrácené prostředky 45.167 Kč, smluvní pokuta 4.108 Kč z částky 45.167 Kč ve výši 0,1 % denně od [datum] dni po zesplatnění do [datum] dle revizního přepočtu postoupení k [datum] s navýšením o náklady upomínání spojené s uplatněním pohledávky před podáním žaloby ve výši 473 Kč ve složení 2 x 217 Kč za osobní návštěvu a 1 x 39 Kč za písemnou upomínku a dále kapitalizovaným smluvním úrokem 3.744 Kč a kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení 1.531,34 Kč ve složení – 959,64 Kč za období od [datum] (dni po zesplatnění) k [datum] (dni postoupení) z jistiny 45.167 Kč ve výši 8,25 % ročně a částky 571,70 Kč za období od [datum] (dni účinnosti postoupení) do [datum] z jistiny 45.167 Kč ve výši 8,25 % ročně a dále nekapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z jistiny 45.167 Kč od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodňoval tím, že žalovaný uzavřel s původním věřitelem ([právnická osoba]) smlouvu o úvěru [číslo] [datum] a pohledávka byla postoupena [datum] s oznámením žalovanému [datum]. Vlastní smlouva o úvěru ve znění dodatku byla uzavřena elektronickými prostředky na dálku, předcházela registrace žalovaného na webových stránkách původního věřitele [webová adresa], zasláním identifikační platby [datum], následované žádostí o úvěr, který byl schválen a vyplacen ve výši 47.500 Kč bezhotovostně na účet žalovaného [bankovní účet] s tím, že se žalovaný jej zavázal vrátit s navýšením o 45.262,28 Kč do [datum] v 23 měsíčních splátkách vždy k 3. dni po 2.846,82 Kč, což však nesplnil, uhradil jen 15.600 Kč, které byly započteny na jistinu 2.333 Kč, smluvní úrok 12.830,35 Kč, smluvní pokutu 436,65 Kč a dále po postoupení uhradil 3.000 Kč. K datu postoupení měl činit dluh 45.167 Kč na nevrácených prostředcích, smluvní pokuta 4.108 Kč ve výši 0,1 % denně v kapitalizované výši, náklady na upomínání 1.881 Kč a dlužný úrok 6.594 Kč. Na tuto částku bylo započteno 3.000 Kč zaplacených žalovaným [datum]. Žalobce uvedl, že věřitel byl oprávněn podle článku 6.4 úvěrových podmínek odstoupit v případě prodlení delším 30. dní a využil tohoto oprávnění a pro prodlení s hrazením dopisem ze [datum] úvěr zesplatnil. Současně bylo uvedeno, že předtím byl žalovaný upomínán [datum], [datum] a [datum]. Předžalobní upomínka byla zaslána [datum] poštou [datum]. Žalobce uváděl rovněž, že po žalovaném požaduje náklady mimosoudního vymáhání 473 Kč ve složení – 39 Kč za dopis z [datum] a dvě osobní návštěvy po 217 Kč ze dne 2.7. a [datum], když má za to, že jde o účelně vynaložené náklady a na jejich výši byl žalovaný upozorněn dopisem žalobce z [datum]. K doložení úkonů byl předložen výpis vyhotovený žalobcem [datum]. 2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil, nedostavil se k projednání věci před soudem. Bylo rozhodnuto o projednání věci bez jeho přítomnosti podle § 101 odst. 3 o. s. ř.. Na základě projednání věci před soudem a provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, z nichž dovodil níže uvedené právní závěry. 3. Žalobce je aktivně legitimován k uplatnění pohledávky u soudu vůči žalovanému, neboť ten uzavřel s původním věřitelem [právnická osoba] [datum] ve znění dodatku smlouvu o úvěru [číslo] pohledávku z této smlouvy plynoucí původní věřitel postoupil na žalobce smlouvou z [datum] s tím, že v seznamu postupovaných pohledávek je pohledávka uvedena pod [číslo] postoupení byl prokázáno společným prohlášením stran smlouvy o postoupení z [datum]. Došlo tak k řádnému postoupení ve smyslu § 1883 OZ (z.č. 89/2012 Sb.), když bylo doloženo i oznámení postoupení pohledávky žalovanému dopisem z [datum] zaslaným téhož dne poštou dle podacího archu. 4. Pokud jde o nárok uplatněný u soudu, pak z citované (a předložené) úvěrové smlouvy a jejího dodatku z [datum] je zřejmé, že mezi žalovaným a původním věřitelem [právnická osoba], byla ve smyslu § 2395 až 2400 OZ elektronickými prostředky na dálku ve smyslu § 562 OZ a § 1820 až 1828 OZ uzavřena úvěrové smlouva a to postupem, kdy se žalovaný registroval na webovém portálu původního věřitele [webová adresa], vyplnil žádost o úvěr a akceptoval podmínky úvěrové formou zaslání verifikační platby (ak plyne z výpisu z účtu pův.věřitele) dle článku [číslo]) a [číslo] úvěrových podmínek ve výši 0,01 Kč dne [datum] ze svého účtu [bankovní účet] na účet původního věřitele a původní věřitel v souladu s dodatkem k úvěrové smlouvě z [datum] žádost akceptoval tím, že žalovanému vyplatil na jeho účet (jak plyne z výpisu z účtu pův.věřitele) pod VS odpovídajícím číslu úvěrové smlouvy [číslo], [datum] ze svého účtu [číslo] požadovanou jistinu 45.792,95 Kč. Z úvěrové smlouvy vyplynulo, že se žalovaný zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky s navýšením o částku 45.262,28 Kč (celkem tedy 91055,23 Kč) a to to [datum] formou pravidelných měsíčních 32 splátek vždy k 3 dni v měsíci po 2.846 82 Kč s tím, že první splátka činí 2.803,81 Kč. Za dva roky a 8 měsíců tak činil smluvní úrok 58. 22 % ročně a RPSN 48,80 % ročně. Z doloženého předpisu splátek je přitom zřejmé, že žalovaný před postoupením pohledávky zaplatil 15.600 Kč a po postoupení pohledávky [datum], 3.000 Kč Součástí smlouvy bylo i ujednání o povinnosti zaplatit smluvní pokutu v případě prodlení ve výši 0,1 % denně a dle předložených obchodních podmínek čl.6 na něž smlouva odkazovala, opráv-nění věřitele odstoupit od smlouvy v případech prodlení žalovaného s úhradou dluhů delší 30 dnů, podání nepřesných informací, insolvenčního návrhu, existence práva třetí osoby, která ohrožuje schopnost žalovaného splácet. Zaplacení smluvní pokuty však nezbavovalo žalovaného povinnosti uhradit náhradu škody. S ohledem na prodlení s úhradou dluhu delší 30 dní využil původní věřitel [právnická osoba] [datum] svého oprávnění a současně s předžalobní upomín-kou (doloženou) celý úvěr zesplatnil. Upomínka byla zaslána dle podacího archu téhož data poštou žalovanému. Současně byly doloženy upomínky předcházející zesplatnění úvěru ze strany původního věřitele adresované žalovanému ze [datum] na 5.720,16 Kč, [datum] na 5.756,22 Kč a [datum] na 4.739,01 Kč. Po postoupení pohledávky byla zaslána žalovanému doložená předžalobní upomínka [datum] s výzvou k úhradě 58.076,69 Kč zaslanou dle podacího archu [datum] poštou. Žalobce dále doložil, že dopisem z [datum] žalovaného upozorňoval na výdaje mimosoudního vymáhání, které si žalobce stanovil ve výši 39 Kč za dopis a 217 Kč za osobní návštěvy. Současně žalobce doložil, že dopis z [datum] byl zaslaný poštou dle podacího archu [datum] a dále doložil výpis vyhotovený žalobcem [datum] obsahující přehled úkonů týkajících se žalovaného, kdy jmenovanému po postoupení pohledávky měl být zaslán vyzývací dopis z [datum] a 2 x 2.7. a [datum] měly být realizovány dvě osobní návštěvy u žalovaného. 5. Soud posuzoval úvěrovou smlouvu z hlediska její platnosti a s přihlédnutím k sjednanému smluvnímu úroku 58,22 %, RPSN 48,8 %, tak, jak byly vymezeny ve smlouvě a dále ujednáním o smluvních pokutách dospěl k závěru, že smlouva je podle § 580 OZ absolutně neplatná pro rozpor s dobrými mravy, neboť smlouvu je nutno posuzovat jako celek a její jednotlivá ujednání ve vzájemném kontextu, a to vše v intencích ustanovení nálezu Ústavního soudu ČR III.ÚS 4084/2012 z [číslo] a I.ÚS 199/2011 z [datum], přičemž samotný smluvní úrok je ve smyslu judikatury Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 33 Odo 234/05 a sp.zn. 21 Cdo 1484/04, sjednaný neplatně v rozporu s dobrými mravy, neboť jeho výše přesahuje trojnásobek obvyklé úrokové sazby, která v případě korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem na spotřebu činila k datu uzavření úvěrové smlouvy 8,54 % ročně (viz. databáze ČNB dostupná na jejich webových stránkách [příjmení] [jméno] [číslo] UK1) pokud jde o RPSN a 6,75 % pokud jde o průměrnou úrokovou sazbu u bank pro úvěry na domácnosti se platností jednoho až pěti let k datu uzavření úvěrové smlouvy (viz. stejná databáze B [číslo] UK4). Maximálně přípustná sazba smluvního úroku by musela oscilovat kolem 20,25 %, v projednávané věci byla smluvena sazba 58,22 %, tedy 2,9 násobek přípustné sazby a RPSN byla přípustná maximálně 25,62 % v projednávané věci byla 1,9 krát vyšší než přípustná sazba a to o 48,8 %. Za dané situace tedy smluvní ujednání nemohla být považována za platná a účastníci smlouvy se mohou vypořádat pouze v režimu bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 1 a 2 OZ a § 2993 OZ, kdy v případě neplatné smlouvy si mají vrátit, co si vzájemně plnily. Bylo-li v tomto případě převzato respektive zasláno žalovanému 45.262,28 Kč a uhradil-li celkem 18.600 Kč ([číslo] před postoupením pohledávky a 3.000 Kč po postoupení pohledávky) je povinen žalovaný vrátit z neplatné smlouvy 26.662,28 Kč a dále zaplatit zákonný úrok z prodlení, který v případě neplanosti smlouvy lze s ohledem na fikci doručení dle § 573 OZ požadovat až od 4. ode dne doručení výzvy k zaplacení tj. v případě výzvy dle podacího archu z [datum] nastalo prodlení od [dat