5 C 179/2020-136 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobou z 26.10.2022 se žalobkyně domáhala zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. Následně navrhla přerušení řízení do skončení dědického řízení po původním žalobci [celé jméno žalovaného], který zemřel 11.10.2020. Po tomto žalovaném do řízení vstoupila jeho dědička [celé jméno žalované], [datum narození], o čemž bylo rozhodnuto usnesením č. j. 5C 179/2020-33 z 3.6.2021. Pokud jde o žalovaného [celé jméno žalovaného], s ohledem na to, že jmenovaný byl rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 4, č. j. 0P 67/2014-258 z 26.9.2016 z části omezen ve svéprávnosti, byl jmenovanému ustanoven kolizní opatrovník usnesením Obvodního soudu pro Prahu 4 z 9.12.2021 č. j. 0P 67/2014-458. Žalobkyně v žalobě navrhovala zrušení podílového spoluvlastnictví k pozemku uvedeného ve výroku I. tohoto rozsudku s tím, že ve spoluvlastnic-kém vztahu nechce s ostatními spoluvlastníky zůstávat a s žalovaným není možné se dohodnout s ohledem na omezení svéprávnosti, kdy hmotně právní opatrovnicí je právě žalobkyně a s druhým žalovaným, který zemřel rovněž nebylo možno se dohodnout, neboť nebyl kontaktní. 2. Žalovaní po nařízení jednání učinili nesporným, že pozemek lze reálně rozdělit, neboť jde o lesní pozemek a reálnému rozdělení v intencích spoluvlastnických poměrů nic nebrání. Bylo navrženo, aby byl ustanoven znalec geodet. Žalovaná, která vstoupila, jako dědička do řízení po původním žalovaném poukázala na to, že vůči zděděnému pozemku jsou s ohledem na vedené exekuce pro její osobě zřízeny příkazy k prodeji a to v pořadí – soudní exekutorky Mgr. [příjmení] pro dluh 33.135,10 Kč, soudního exekutora JUDr. [příjmení] pro dluh 44.549,60 Kč a soudní exekutorky Mgr. [příjmení] pro dluh 28.344,60 Kč. Z ohledem na výsledky pozůstalostního řízení vyplývá, že předběžně byla hodnota spoluvlastnického podílu oceněna na 24.000 Kč. Ve vztahu k žalovanému bylo z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 č. j. 0P 67/2014-258, zjištěno, že tento je z části omezen ve svéprávnosti a opatrovnicí je mu žalobkyně, matka. 3. Ve věci byl ustanoven znalec [celé jméno znalce], geodet a kartograf a z jím předloženého znaleckého posudku ze 7.10.2022 [číslo] vyplývá, že předmětný pozemek, jak bylo zjištěno při místním šetření, je součást oplocené a uzavřené obory ve vlastnictví pana [příjmení] [jméno] [příjmení] a je reálně rozdělitelný. Znalec také provedl reálné rozdělení tohoto pozemku na pozemek [číslo] o výměře [číslo] m² a dva pozemky o výměře [číslo] m² označené [číslo]. Nově vzniklé pozemky odpovídají velikosti spoluvlastnického podílu a to ½ u žalob-kyně, pokud jde o pozemek [číslo] a ¼ u žalovaných, pokud jde o pozemky [číslo] a [číslo]. Součástí znaleckého posudku byl geometrický plán [číslo] z 23.9.2022, který by měl být podkladem pro zápis do katastru nemovitostí z hlediska reálného rozdělení nemovitostí a tvoří nedílnou součást tohoto rozsudku. 4. Podle § 1040 odst. 1 OZ (z.č. 89/2012 Sb.) nikdo nemůže být nucen setrvávat ve spoluvlastnictví. Podle odst. 2 téhož ustanovení může každý ze spoluvlastníků kdykoliv žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit nebo o zrušení spolu-vlastnictví. Nesmí tak žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků. Podle § 1041 odst. 1 OZ má přednost písemná dohoda spoluvlastníků podle § [číslo], nedohodnou-li se spoluvlastníci, rozhodne o zrušení spoluvlastnictví k návrhu některého ze spoluvlastníků soud. Současně rozhodne o způsobu vypořádání. Podle § 1044 odst. 1 OZ je-li to možné, soud rozhodne o rozdělení společné věci, věc ale nemůže rozdělit, snížila by se tím podstatně její hodnota. Rozdělení však nebrání nemožnost rozdělit věc na díly, odpovídající přesně podílu spoluvlastníků, vyrovná-li se podíl v penězích. 5. S ohledem na shora uvedené dospěl soud k závěru, že jsou dány podmínky pro to, aby bylo zrušeno podílové spoluvlastnictví k žádosti žalobkyně, co by jedné ze spoluvlastnic. S ohledem na možnost reálného rozdělení pozemku, soud v souladu s § 1144 odst. 1 OZ rozhodl o tom, že se nemovitost (lesní pozemek) reálně rozdělí na tři díly odpovídající rozměrově původním spoluvlastnickým podílům k celku pozemku. Podkladem pro toto rozdělení pak byl znalecký posudek vypracovaný [celé jméno znalce], jehož součástí je i geometrický plán [číslo] z 23.9.2022, který lesní pozemek reálně rozdělil na pozemky parc. [číslo] s tím, že první pozemek výměrově odpovídá ½ ideálního spoluvlastnického podílu žalobkyně na původním pozemku a ostatní dva pozemky z hlediska výměry odpovídají ¼ ideálního spoluvlastnického podílu na původním pozemku. 6. Pokud je z výpisu z katastru nemovitostí zřejmé, že ideální spoluvlastnický podíl žalované je zatížen exekucí, pak k okamžiku rozhodování neměl soud k dispozici zprávu od soudní exekutorky Mgr. [jméno] [příjmení], že by došlo k faktickému prodeji pozemku a tudíž je možné přistoupit k reálnému rozdělení pozemku. V případě, že by do právní moci rozhodnutí o reálném rozdělení došlo k realizaci prodeje spoluvlastnického podílu, pak by musel soud rozhodnout o právním nástupnictví nabyvatele místo žalované. V opačném případě bude realizován v rámci exekučního řízení prodej pozemku, který žalovaná nabyla do výlučného vlastnictví. 7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. s přihlédnutím k povaze řízení, které je judicium duplex, je na místě, aby účastníci řízení hradili náklady každý rovnoměrně. V souvislosti s tímto řízením bylo vynaloženo žalobkyní 9.500 Kč na záloze složené na znalečné. V tomto ohledu je na místě, aby žalovaná a žalovaný nesl 1/3 těchto nákladů, tedy 3.166 Kč. V tomto ohledu bylo rozhodnuto pod výrokem III. a IV. s tím, že tento výrok bude pro chybu v počtech modifikován opravným usnesením. Pod výrokem V. bylo rozhodnuto o povinnosti účastníků uhradit na nákladech státu částku 93 Kč vynaložených na znalečné s tím, že každý z účastníků by měl uhradit 1/3 z této částky. Lhůta k úhradě nákladů řízení byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. ve lhůtě 15 dní.