8 C 343/2022-57 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Otec žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], [datum narození], jako původní žalobce, se svoji žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhal určení, že je výlučným vlastníkem pozemku p. [číslo] o výměře 139 m2, zapsaného na [list vlastnictví] v kat. úz. [obec] u [obec], který sousedí s jeho pozemky st.p. [číslo] jehož součásti je stavba budovy če. [anonymizováno] a p. [číslo] ostatní plocha, v kat. úz. [obec] u [obec], [územní celek], zapsaných na [list vlastnictví]. Vše u [stát. instituce], [stát. instituce]. To odůvodnil tím, že je výlučným vlastníkem pozemku st.p. [číslo] jehož součásti je stavba budovy če. [anonymizováno] a pozemku p. [číslo] ostatní plocha, v kat. úz. [obec] u [obec], [územní celek], zapsaných na [list vlastnictví]. Žalovaný je v katastru nemovitostí zapsán jako vlastník sporného sousedního pozemku p. [číslo] o výměře 139 m2, zapsaného na [list vlastnictví] v kat. úz. [obec] u [obec]. Všechny nemovitosti jsou zapsány u [stát. instituce], [stát. instituce]. [jméno] [příjmení] nabyl nemovitosti kupní smlouvou z [datum], registrovanou [anonymizována dvě slova] [okres] dne [datum] do bezpodílového spoluvlastnictví manželů a následně do výlučného vlastnictví dohodou o vypořádání [anonymizováno] ze dne [datum]. Vlastnická hranice sporného pozemku p. [číslo] navazuje na vlastnickou hranici pozemků žalobkyně a sporný pozemek tvoří s nemovitostmi žalobkyně funkční celek - rekreační chatu se zahradou. Od jejich nabytí v roce [rok], užíval otec žalobkyně své nemovitostí společně se sporným pozemkem. Byl po celou dobu užívání sporného pozemku v dobré víře, že vlastnická hranice jeho pozemku p. [číslo] probíhá v místě vlastnická hranice mezi sporným pozemkem p. [číslo] sousedícím pozemkem p. [číslo] ve vlastnictví [územní celek]. Až na jaře [rok] vnuk [jméno] [příjmení] a syn žalobkyně [jméno] [příjmení], při vyřizování záležitostí souvisejících s neschopností [jméno] [příjmení] se starat o nemovitosti ze zdravotních důvodů, zjistil z katastru nemovitostí, že část jím užívaného pozemku není jeho vlastnictvím, když sporným pozemek je v katastru nemovitostí veden jako vlastnictví žalovaného. Užíval sporný pozemek v přesvědčení, že užívá svůj pozemek p. [číslo] do současnosti nebyla jeho oprávněnost užívání sporného pozemku kýmkoli zpochybňována či rušena. [jméno] [příjmení] (otec žalobkyně) byl vlastníkem sporného pozemku a vlastnické právo k němu nabyl vydržením. Účastníci jednali mimosoudně o vlastnickém právu ke spornému pozemku, žalovaný však činil spornou žalobcovu dobrou víru, s odůvodněním, že žalobce musel seznat existenci sporného pozemku a průběh vlastnické hranice při technickohospodářském mapování, které proběhlo v roce [rok]. Žalobce o technickohospodářském mapování v roce [rok] nevěděl, a protože proběhlo formou leteckého snímkování, nemohl být ani přítomen případnému vytyčování průběhu vlastnické hranice v terénu. 2. Doba pro řádné vydržení sporného pozemku p. [číslo] počala běžet ode dne [datum], kdy manželé [jméno] [příjmení] a [jméno] [celé jméno žalobkyně] (rodiče žalobkyně [celé jméno žalobkyně]) nabyly vlastnické právo k sousedícím nemovitostem - rekreační chatě číslo evidenční [anonymizována dvě slova], postavené na st.p. [číslo] k pozemku p. [číslo] kdy nastaly právní účinky registrací kupní smlouvy (uzavřené s [jméno] [příjmení]) [anonymizována dvě slova] [okres] dne [datum] pod č. [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [rok], a následně u [jméno] [příjmení] na základě dohody o vypořádání [anonymizováno] ze dne [datum] zapsané do katastru nemovitostí [anonymizováno] [číslo jednací], [anonymizována dvě slova] [rok]. Od nabytí vlastnického práva k nemovitostem manželi [příjmení] odpovídal rozsah faktického užívání pozemku p. [číslo] seznatelný v terénu podle oplocení živým plotem a zahrnoval i sporný pozemek p. [číslo]. Otec žalobkyně [jméno] [příjmení] nabyl vlastnické právo ke spornému pozemku řádným vydržením ke dni [datum], kdy nabyla účinnosti novela občanského zákoníku z.č. 40/1964 Sb. - z. č. 509/1991 Sb., přičemž doba oprávněné držby sporného pozemku počala běžet od [datum] Lhůta pro mimořádné vydržení sporného pozemku počala běžet od [datum] (dle § 3066 z.č. 89/2012 Sb., OZ). Ke dni zjištění [jméno] [příjmení], že v rámci užívání nemovitostí užívá i sporný pozemek na jaře [rok], uplynulo více než [anonymizováno] let, a došlo i k vydržení mimořádnému. 3. Své přesvědčení o vlastnictví sporného pozemku vyplývalo též z dokumentace získané od prodávající nemovitostí, a to z geometrického polohopisné plánu z [datum], ve kterém je umístění stavby rekreační chaty če. [anonymizováno] zobrazeno tak, jak odpovídá současnému stavu při zohlednění“ přirostlého” sporného pozemku. Rekreační chata je“ uvnitř” souvislého pozemku a severozápadní roh stavby rekreační chaty [anonymizována dvě slova] nezasahuje do průběhu vlastnické hranice se sporným pozemkem. Kdežto podle stávajícího stavu zápisu v katastru nemovitostí zasahuje rohová část chaty do sporného pozemku. Stejné vyplývalo z geometrického plánu z [datum], se zaměřením z [číslo] a [číslo] pod číslem [rok], [rok], kde i v tomto geometrickém plánu je stavba rekreační chaty umístěna tak, je“ uvnitř” pozemku p. [číslo] nepřesahuje do sousedního. Z historických leteckých map za období let [rok] až [rok], např. letecké mapy z roku 1968, kdy byl vyhotoven geometrický plán z [datum], kdy vlastníkem nemovitostí byla právní předchůdkyně manželů [příjmení], je patrné, že kolem stavby rekreační chaty je upravený pozemek, který svým rozsahem odpovídá stávajícímu stavu, např. zachycenému leteckou mapou z roku [rok]. Již na letecké mapě z roku [rok] je vidět nad stavbou rekreační chaty, v severní části, drobná stavba, která představuje suchý WC a dřevník. Manželé [příjmení] tak zakoupili rekreační chatu se zahradou včetně uvedené drobné stavby, a byli v dobré víře, že i uvedená drobná stavba se nachází na jejich pozemku parcelního čísla [číslo]. 4. Žalobci mají na určení vlastnického práva soudem naléhavý právní zájem, když je vlastnické právo, které se zapisuje do katastru nemovitostí, sporné a bez určení vlastnického práva soudem je postavení žalobce nejisté. 5. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s odůvodněním, že geometrický polohopisný plán ze dne [datum] a geometrický plán ze dne [datum] na které se žalobce odvolává, skutečně zobrazují rekreační chatu„ uvnitř“ pozemku p. [číslo] nikoli tak, jak odpovídá současnému stavu. Tyto plány zároveň obsahují i uvedení tzv. oměrných v náčrtu, ze kterých je evidentní, jak velký pozemek žalobce koupil. Na [anonymizováno] hranici pozemku ve směru [anonymizováno] se jedná o vzdálenost 22,3 m, na jižní [anonymizováno] pozemku ve směru [anonymizováno] pak 22,8 m. [ulice] hranice ve směru [anonymizováno] má uvedenu vzdálenost 26,77 m a [anonymizováno] hranice pozemku pak 22,10 m. Zanesou-li se výše uvedené rozměry z geometrických plánů do aktuální ortofotomapy, je evidentní, že„ správná hranice“ žalobcova vlastnictví v žádném případě nemůže být [anonymizováno] hranice sporného pozemku p. [číslo] pozemku p. [číslo] ve vlastnictví [územní celek]. Zároveň je však patrno, že„ správnou hranicí“ dle původních GP není ani hranice v katastru nemovitostí, tedy hranice mezi pozemkem žalobce p. [číslo] [anonymizováno] [číslo] ve vlastnictví žalovaného.„ Správná hranice“ vycházející z původních GP pak prochází zhruba uprostřed sporného pozemku. [ulice] hranice pozemku žalobce patrná z GP z let [rok] a [rok] probíhá lineárně, bez jakýchkoliv zalomení, na aktuální ortofotomapě se zákresem vzdáleností, je linie [anonymizováno] hranice výrazně zalomena. [ulice] hranice v délce cca 27,3 m je výrazně delší než v původních geometrických plánech a celkový tvar pozemku žalobce je odlišný. Nárůst délky [anonymizováno] hranice lze připisovat přístavbě jakési vedlejší stavby vně původní [anonymizováno] hranice pozemku žalobce a následnému připlocení pozemku až za tento objekt. Z aktuální ortofotomapy je zřetelná probíhající lineární hranice v terénu, navazující na linii severní hranice sousední parcely p. [číslo]. Bude-li se následovat zmíněná linii v terénu a zanese-li se vzdálenost, vycházející z oměrných v geometrickém plánu z let [rok] a [rok], dostaneme průběh hranic, odpovídající právě původním geometrickým plánům včetně odpovídající délky jednotlivých hranic žalobcova pozemku a celkovému tvaru pozemku, který žalobce v roce [rok] koupil. Zároveň tato hranice vyhovuje i argumentaci žalobce, že na původních geometrických plánech je stavba chaty„ uvnitř“ pozemku. Právě tento průběh hranice dle názoru žalovaného odpovídá původní„ správné hranici“, která je v souladu s žalobcem předkládanými geometrickými plány z let [rok] a [rok], na něž se žalobce odvolává a deklaruje dobrou víru. 6. V kupní smlouvě z [datum], na základě které nabyl vlastnictví k rekreační chatě a přilehlému pozemku, není zmínka o vedlejší stavbě, přístřešku či jiném obdobném objektu, je proto třeba vycházet ze skutečnosti, že žalobce nabyl předmětnou nemovitost, tedy chatu a přile