5 C 31/2024-33 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobou z 1. 2. 2024 se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení 20 292 Kč složených z poskytnutých peněžních prostředků 12 000 Kč, smluvního úroku za jeden měsíc 4 800 Kč a smluvní pokuty 3 492 Kč vypočtené z nevrácené jistiny 12 000 Kč ve výši 0,1 % denně za období od 28. 12. 2022 do 15. 10. 2023, tedy od data následujícího po zesplatnění úvěru do vyhotovení předžalobní výzvy. Žalobu odůvodňoval tím, že žalovaný uzavřel s žalobcem 24. 8. 2022 smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo , hodnota, elektronickými prostředky na dálku a to tak, že na svém účtu, který si žalovaný založil na webových stránkách žalobce a do kterého byl přístup pouze pod heslem, nejprve požádal o uzavření úvěrové smlouvy a následně úvěrovou smlouvu podepsal prostřednictvím SMS kódu 79385, který mu byl zaslán a který vložil pod úvěrovou smlouvu do příslušné podpisové části. Žalobce uvedl, že žalovanému bylo poskytnuto bezhotovostním převodem na účet žalovaného, který byl ověřen verifikační platbou 1 Kč, 12 000 Kč a to po uzav-ření smlouvy 24. 8. 2022. Žalovaný se ve smlouvě zavázal hradit měsíční úrok 40 % a to vždy k 23. dni v měsíci. Dle žalobce současně se žalovaný zavázal v případě prodlení s úhradou zaplatit smluvní pokutu 0,1 % denně. Žalobce uvedl, že žalovaný se dostal do prodlení s úhradou sjedna-ného smluvního úroku, a proto žalobce v souladu se smlouvou využil svého oprávnění a v rámci upomínky z 24.12.2022 úvěr k 27. 12. 2022 zesplatnil. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván 15. 10. 2023 k úhradě dluhu.2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že s ní nesouhlasil, neboť se stal obětí podvodu a považoval žalobu za nedůvodnou. K výše uvedenému doložil potvrzení o přijatém , podezřelý výraz, oznámení, které učinil na , jméno FO, a dále si soud vyžádal obžalobu ZT 90/2023 z níž je zřejmé, že Okresní státní zastupitelství , adresa, - sever podalo obžalobu na , jméno FO, , která měla pod falešnou záminkou vylákat od , jméno FO, , za účelem konsolidace, peněžní prostředky v celkové výši 118 022 Kč.3. Žalovaný se nedostavil k projednání věci před soudem, ačkoliv byl řádně a včas obeslán, proto bylo rozhodnuto podle § 101 odst. 3 o. s. ř. o tom, že věc bude projednána v jeho nepřítomnosti. Na základě projednání věci před soudem a provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, z nichž dovodil níže uvedené právní závěry.4. Před uzavřením smlouvy o úvěru žalovaný zaslal ze svého účtu 4727635013/0800 pod VS , var. symbol, ověřovací platbu 1 Kč, což potvrdila FIO Banka ve své zprávě o tom, že tato částka byla zaslána na účet žalobce číslo , č. účtu, , 23. 8. 2022. Žalobce dále doložil, že žalo-vaný k ověření své totožnosti zaslal žalobci fotokopii svého řidičského průkazu EL515539 a občanského průkazu číslo , hodnota, . K doložení schopnosti splácet úvěr žalovaný předložil žalobci výpis ze svého účtu za červenec 2022 a výplatnici za listopad 2021 od zaměstnavatele Glóbus ČR s informací o dobírce mzdy ve výši 38 098 Kč. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo , hodnota, z 24. 8. 2022, uzavřené dle § 2395–2400 občanského zákoníku žalovaným s žalobcem elektronickými prostředky na dálku, neboť obsahuje SMS kód, jimž žalovaný podepsal smlouvu o úvěru 79385 je zřejmé, že podle této smlouvy se žalobce zavázal poskytnout žalovanému revol-vingový úvěr do výše limitu 20 000 Kč, proti povinnosti žalovaného splácet k 23. dni v měsíci smluvní úrok 40 % měsíčně (poznámka soudu, tj. 480 % ročně) a to pod VS , var. symbol, s uvedením RPSN ve výši 5339,39 % ročně. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou s tím, že jistina musí být splacena nejpozději ke dni ukončení smlouvy. Ve smlouvě bylo ujednáno opráv-nění žalobce zesplatnit úvěr v případě prodlení s platbami ze strany žalovaného delší dvou měsíců s tím, že k zesplatnění dojde přímo ze smlouvy, anebo z důvodu porušení jakékoliv smluvní povinnosti žalovaným oznámením věřitele. Ze smlouvy dále vyplynulo, že pro případ prodlení s platbami na straně žalovaného byla sjednána povinnost hradit účelně vynaložené náklady podle sazebníku, které dosáhují až 500 Kč měsíčně. Současně se žalovaný zavázal v případě prodlení uhradit zákonný úrok z prodlení a smluvní pokutu 0,1 % denně z dlužné částky. Z potvrzení , právnická osoba, vyplývá, že z účtu žalobce, tel. číslo, /0300 byla 24. 8. 2022 převedena na účet žalovaného 4727635013/08 částka 12 000 Kč s označením VS , var. symbol, . Žalobce vyzval žalo-vaného 24. 12. 2022 k zaplacení 37 002 Kč, současně mu oznámil, že v souladu se smlouvou celý úvěr zesplatnil pro neplacení dluhu. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván 15. 10. 2023 k zaplacení dluhu. Z databáze ČNB ARAD přístupné na internetu je zřejmé, že k datu uzavření úvěrové smlouvy v srpnu 2022 činila obvyklá úroková sazba pro revolvingové a kontokorentní úvěry poskytované bankami domácnostem na spotřebu 14,78 % ročně (sestava 1144) a obvyklá RPSN poskytovaná bankami pro úvěry domácnostem na spotřebu k srpnu 2022 činila 10,24 % (sestava 1193).5. Pokud jde o obranu žalovaného, že na něm byl spáchán podvod, tak z obžaloby, která byla k důkazu provedena, je zřejmé, že jednání obžalované nikterak nesouvisí s uzavřením úvěrové smlouvy mezi žalobcem a žalovaným. V tomto ohledu tedy nemohla být obrana žalovaného úspěšná.6. Pokud jde o oprávněnost nároku žalobce, pak se soud zabýval tím, jestli je úvěrová smlouva platná, neboť podle § 580 občanského zákoníku, smlouva je absolutně neplatná v případě, že je uzavřena v rozporu s dobrými mravy nebo zákonem. Smlouvu o úvěru je přitom nutno posuzo-vat jako celek, jednotlivá ujednání ve vzájemném kontextu a to s odkazem na nález Ústavního soudu III. ÚS 4084/12 z 11. 12. 2014 a I. ÚS 199/11 z 26. 1. 2012 a současně je třeba přihlížet k rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR týkající se přiměřenosti sjednaného smluvního úroku sp.zn. , spisová značka, a sp. zn. , spisová značka, , podle nichž maximálně přípustný je smluvní úrok, který nepřesahuje, dvoj až trojnásobek běžného úroku, za nějž banky poskytují obdobný typ úvěru v daném období. Současně je třeba brát v potaz i rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR R 52/05, podle nějž , podezřelý výraz, čin lichvy je naplněn, pokud požadovaný úrok přesahuje částku 70 % ročně z jistiny. V posuzované věci je zřejmé, že smluvní úrok byl sjednán ve výši 480 % ročně, přičemž maximálně přípustný smluvní úrok podle shora citované judikatury činil 44,34 % ročně, sjednaný smluvní úrok je tedy více jak desetkrát vyšší než maximálně přípustný. RPSN vázaná na sjednaný úvěr v posuzované věci byla vypočtena na 539,39 % ročně, přičemž obvyklá RPSN u to-hoto typu úvěru činila 10,24 %, v případě bankovního sektoru maximálně přípustná sazba tak činila 30,72 %, což je 180 krát méně než sjednaná úroková sazba. Bylo třeba rovněž přihlédnout k ujednáním o povinnosti žalovaného hradit v případě prodlení náklady vynaložené na vymáhání, současně zákonný úrok z prodlení a smluvní pokutu. Za této situace je na místě závěr, že smlou-va o úvěru jako celek je smlouvou neplatnou pro rozpor s dobrými mravy s ohledem na celkové smluvní podmínky, neboť ty výrazně zasahují do sféry žalovaného, a to nejen právní, ale i ostat-ních oblastí. Z těchto důvodů je možné, aby si účastníci vypořádali vzájemná práva a povinnosti toliko v režimu bezdůvodného obohacení podle § 2991 občanského zákoníku a § 2993 občanské-ho zákoníku, kdy si strany mají vrátit to, co si z neplatné smlouvy plnily vzájemně. V posuzované věci bylo žalovanému prokazatelně poskytnuto 12 000 Kč, které je povinen žalobci vrátit, při-čemž do prodlení se žalovaný dostal ve vazbě na zaslanou předžalobní upomínku z 15. 10. 2023, k jejímuž doručení došlo fikcí podle § 573 občanského zákoníku do tří dnů a následujícím čtvrtým dnem, tedy k 19. 10. 2023, se žalovaný ocitl v prodlení s úhradou poskytnuté částky 12 000 Kč. V tomto ohledu tedy byla žalovanému uložena pod výrokem I. povinnost zaplatit žalobci 12 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 19. 10. 2023. Ve zbytku pokud jde o náro-ky žalobce vyplývající ze smlouvy, kterou soud zhodnotil jako absolutně neplatnou, musela být žaloba pod výrokem II. zamítnuta.7. S ohledem na to, že ve věci nebylo možno vydat platební rozkaz, stíhá žalobce povinnost pod-le zákona o soudních poplatcích zaplatit doplatek soudního poplatku 188 Kč podle sazebníku bodu 1. V tomto ohledu bylo žalobci uloženo soudní poplatek doplatit pod výrokem III.8. Pod výrokem IV. bylo rozhodnuto o nákladech řízení, kdy žalobce požadoval celkem 20 292 Kč, přiznáno bylo 12 000 Kč. Byl tedy úspěšný z 59 %, z 41 % byl žalobce neúspěšný, a proto mu podle § 142 odst. 2 o. s. ř. náleží náklady řízení v rozsahu 18 % z částky, kterou by mohl požadovat v případě, že by byl zcela úspěšný. V posuzované věci žalobce mohl požadovat zaplacený soudní poplatek 1 000 Kč, náklady právního zastoupení podle § 14 a) advokátního tarifu za tři úkony právní služby po 300 Kč - převzetí věci, podání žaloby, předžalobní upomínka s navýšením o tři režijní paušál je po 100 Kč a 21 % DPH, jejímž plátcem zástupce žalobce je podle §