5 C 51/2024-22 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobou z 11. 1. 2024 se žalobce vůči žalované domáhal zaplacení 12 869,86 Kč se zákonným úrokem z prodlení s odůvodněním, že právní předchůdce žalované Emmas , právnická osoba, ., IČ , IČO, , uzavřel s žalovanou smlouvou úvěru, na jejímž základě žalované bylo poskytnuto 12 500 Kč splatných do 18. 8. 2022 s navýšením o poplatek za poskytnutí úvěru 5 130,14 Kč a smluvní úrok 369,86 Kč. Žalovaná podle žalobce, ačkoliv jí byly poskytnuty peněžní prostředky, tyto nevrátila a nezaplatila ani sjednané navýšení spojené s poskytnutím úvěru, a to ani přes zasla-nou předžalobní upomínku ze 4. 10. 2023.2. Žalovaná se k žalobě nějak nevyjádřila, ačkoliv byla řádně a včas obeslána, rovněž tak se ne-dostavila k projednání věci před soudem. Bylo tak rozhodnuto o tom, že věc bude projednána v její nepřítomnosti. Na základě listinných důkazů založených ve spise s přihlédnutím k žalobním tvrzením dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, z nichž dovodil níže uvedené právní závěry.3. Mezi původním věřitelem Emmas , právnická osoba, ., IČ , IČO, a společností , právnická osoba, . byla uzavřená ve smyslu § 1879 a následující občanského zákoníku smlouva o postoupení odkazující na seznam postupovaných pohledávek z 15. 9. 2023, který obsahoval i pohledávku, která je předmětem této žaloby. Následně společnost , právnická osoba, , jak žalobce prokázal smlouvu o postoupení z 15. 9. 2023 a dílčí smlouvou o postoupení z 20. 9. 2023 včetně seznamu postupovaných pohledávek, postoupil pohledávky, mezi jinými i pohledávku za žalovanou, na žalobce. Žalobce tak prokázal, že je aktivně legitimován k uplatnění nároku u soudu.4. Dále žalobce doložil smlouvu úvěru z 19. 7. 2022, uzavřenou ve smyslu § 2395–2400 občans-kého zákoníku, jejímž obsahem byl závazek původního věřitele poskytnout žalované 12 500 Kč na 30 dní za sjednaný poplatek, minimálně 1 795,55 Kč při řádné splatnosti a 5 130,14 Kč v případě prodlení s vrácením poskytnuté jistiny (což představuje za jeden den trvání úvěru 171 Kč a částku 41 % jistiny měsíčně). Ve smlouvě byla uvedena RPSN 598,51 Kč při řádné splatnosti a v případě prodlení 8 347,80 Kč. Přitom podle internetově dostupné databáze ČNB ARAD sesta-vy 1193 činila obvyklá RPSN poskytovaná bankami pro úvěry na spotřebu k datu uzavření úvěrové smlouvy 9,91 % ročně. V tomto ohledu tedy ve smyslu judikatury Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, a sp. zn. , spisová značka, , podle nichž je v rozporu s dobrými mravy smluvní úrok, který přesahuje, dvoj až trojnásobek běžného úroku, za které poskytují banky obdobný typ úvěru, činila aktuální RPSN pro úvěry na spotřebu 9,91 %, maximální výše přípustná tak činila 29,73 % ročně. Z úvěrové smlouvy dále vyplynulo, že zde byla možnost sjed-nání prodloužení splatnosti o 5, 10, 15, 20, 25 a 30 dní, a to za poplatek v rozmezí od 918 Kč za 5 dní až 5 444 Kč za prodloužení o 30 dní, což fakticky představuje 43,5 % z jistiny za měsíc prodloužení splatnosti úvěru. Podle internetové dostupné databáze ČNB ARAD sestavy 1144 přitom obvyklá úroková sazba, za kterou banky poskytovaly domácnostem úvěry na spotřebu se splatností do jednoho roku k datu uzavření úvěrové smlouvy v červenci 2022 činila 11,95 % ročně. Maximální přípustná úroková sazba tak ve smyslu shora citované judikatury činila 35,85 % ročně. V posuzované věci přitom činil měsíční úrok 41 %, což je úrok nejméně desetkrát vyšší než maximálně přípustný. V úvěrové smlouvě bylo také ujednání o povinnosti žalované v případě prodlení zaplatit poplatky a to 500 Kč za upomínku, 1 500 Kč za předání věci k vymáhání, , právnická osoba, Kč poplatek inkasní agentuře a 500–1 300 Kč poplatek za inspektorský výjezd a 500 Kč za zaslání upomínky. Ze zprávy společnosti , jméno FO, vyplynulo, že žalovaná je majitelem účtu číslo , č. účtu, s tím, že na tento účet bylo pod VS , var. symbol, v červenci 2022 připsáno 12 500 Kč od původního věřitele. Z oznámení o postoupení ze 4. 10. 2023, jehož součástí byla výzva k zaplacení 33 130 Kč před podáním žaloby, zaslána dle podacího lístku téhož data, je zřejmé, že žalovaná byla vyrozuměna o postoupení pohledávky a současně vyzvána k zaplacení dluhu.5. Na základě shora uvedeného dospěl soud k závěru, že smlouva o úvěru uzavřená mezi žalova-nou a původním věřitelem je jako celek absolutně neplatná ve smyslu § 580 občanského zákoníku pro rozpor s dobrými mravy. Na smlouvu je třeba pohlížet jako celek a jednotlivá ujednání je třeba poměřovat ve vzájemném kontextu, a to ve smyslu nálezu Ústavního soudu III. ÚS 4084/12 z 11. 12. 2014 a I. ÚS 199/11 z 26. 1. 2012 a v tomto ohledu je zřejmé, že ujednání o smluvním úroku a celkové náklady, které s úvěrovou smlouvou byly spojeny v neprospěch žalo-vané, byly sjednány ve výši, který v rozporu s dobrými mravy. Vedle toho byly sjednány pro případ prodlení se zaplacením úvěru v neprospěch žalované další poplatky, kombinované náklady a to v takové výši, že je nutno mít za to, že smlouva jako taková zasahuje nejen do právní sféry žalované, ale i je způsobilá zasáhnout do osobní sféry žalované způsobem, který je v rozporu s dobrými mravy, a proto nelze takové smlouvy poskytnout ochranu. Účastníci se v případě závěru soudu o neplatnosti smlouvy pro rozpor s dobrými mravy mohou vypořádat v režimu bezdůvod-ného obohacení ve smyslu § 2991 odst. 12, občanského zákoníku ve spojení s § 2993 občanského zákoníku, tedy že si strany z neplatné smlouvy mají vrátit, co si navzájem plnily. V posuzované věci bylo žalované poskytnuto 12 500 Kč, které je povinna vrátit. Do prodlení se přitom žalovaná dostala ve vazbě na předžalobní upomínku zaslanou 4. 10. 2023 s tím, že okamžik doručení je vázáno uplynutí tří dnů podle § 573 občanského zákoníku a žalovaná se tak dostala do prodlení k 8. 10. 2023. V této souvislosti byl žalobci přiznán i zákonný úrok z prodlení od data 18. 10. 2023 ve smyslu § 1970 občanského zákoníku a navazujícího nařízení vlády číslo 351/2023 Sb. Ve zbytku, pokud šlo o nároky z neplatné smlouvy, byla žaloba zčásti zamítnuta.6. Dále bylo rozhodnuto o doplacení soudního poplatku žalobcem, neboť ve věci nebylo možno vydat platební rozkaz.7. Pokud jde o náklady řízení, pak ty byly přiznány žalobkyni podle § 142 a) o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 2 o. s. ř., když žalobkyně celkem požadovala 12 869,86 Kč, přiznáno bylo 12 500 Kč. Byla tak úspěšná z 93 %, neúspěšná z 8 %, a proto jí náleží náhrada 86 % z částky 2 452 Kč, kterou by mohla požadovat v případě plného úspěchu a která je složena ze zaplaceného soudního poplatku 1000 Kč, nákladů právního zastoupení za tři úkony právní služby třikrát 300 Kč podle § 14 a) advokátního tarifu za převzetí věci, podání žaloby a předžalobní upomínku a tři režijní paušály po 100 Kč, to vše navýšeno o 21 % DPH z 1 200 Kč, tedy 252 Kč. 86 % z 2 452 Kč činí 2 109 Kč. , adresa, zaplacení byla stanovena u všech tří výroků rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř., platební místo nákladů řízení bylo určeno podle § 149 odst. 1 o. s. ř..