7 C 468/2023-13 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobkyně se domáhá po žalovaném zaplacení částky 14 501,80 Kč s příslušenstvím, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, a to z titulu neuhrazeného úvěru na základě smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] ze dne [datum]. Na základě této úvěrové smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěrový rámec 11 490 Kč a žalovaný se naproti tomu zavázal poskytnutý úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši určené v úvěrové smlouvě, která byla stanovena na 4 % z aktuální dlužné částky (úroková sazba činila 26,28 % ročně). V jednotlivých splátkách byly zahrnuty úroky, příslušná část revolvingového úvěru a pravidelné poplatky (např. poplatek za výpis) a nepravidelné poplatky (např. za výběr z bankomatu, za blokaci karty apod., a smluvní sankce. Splatnost byla sjednána na 20. den v kalendářním měsíci, první splátka byla splatná k 20. dni kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém došlo k prvnímu čerpání. Žalovaný celkem načerpal 26 203,59 Kč a uhradil 20 588 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný nehradil splátky řádně a včas, žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni [datum], po zesplatnění však žalovaný neuhradil žádnou částku, a proto se žalobkyně se svým nárokem obrátila na soud, kdy požaduje zaplacení neuhrazené jistiny ve výši 11 062,80 Kč, nákladů na vymáhání 1 200 Kč a smluvních pokut 2 248 Kč a dále úroků a zákonných úroků z prodlení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, vyzval soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o.s.ř.“) žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Žalobkyně souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání vyslovila již v žalobě, žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud proto věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě listinných důkazů. 3. Z předložených listinných důkazů ve spojení s žalobními tvrzeními dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Účastníci dne [datum] uzavřeli smlouvu o úvěru na úvěrový rámec ve výši 11 490 Kč s roční úrokovou sazbou ve výši 26,28 % ročně s výší měsíční splátky ve výši 4 % ročně z dlužné částky, pojištění schopnosti splátek přitom nebylo sjednáno. Pro případ prodlení žalovaného se splácením úvěru byla sjednána jednorázová smluvní pokuta ve výši 10 % ze splatné jistiny, úroků a úhrady za pojištění, maximálně však 0,1 % denně z dlužné částky. Žalovaný dle výpisu čerpání, splátek a úhrad čerpal celkem úvěr ve výši 26 203,59 Kč (14 713,59 Kč jistina + 11 490 Kč CoC jistina). Dle tohoto výpisu bylo prokázáno, že žalovaný žalobkyni uhradil celkem částku 20 588 Kč, dále pak neuhradil ničeho a žalobkyně tak úvěr ke dni [datum] zesplatnila, jak bylo zjištěno z dopisu žalobkyně ze dne [datum]. Žalobkyně rovněž prokázala, že žalovanému byla zaslána prostřednictvím právního zástupce žalobkyně předžalobní výzva ze dne [datum] k plnění s poskytnutím lhůty 7 dní k úhradě, která byla předána k poštovní přepravě žalovanému dne [datum], jak plyne z podacího archu. 4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 1958 odst. 1 o.z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. 6. Podle § 122 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. 7. Soud byl v dané věci vázán podanou žalobou a rozhodoval na základě zjištěného skutkového stavu věci v souladu s § 153 o.s.ř. Vyšel z předložených listinných důkazů (§ 120 o.s.ř.), když na žalovaném bylo, aby případně v řízení tvrdil a prokázal, že jeho povinnost k zaplacení zanikla, zejména, že žalovanou částku zaplatil, což však v dané věci nebylo tvrzeno, ani prokázáno, ani to nevyšlo jinak najevo. 8. Soud žalobu shledal důvodnou. Po zhodnocení obsahu listin založených ve spise (v aplikaci [příjmení]) učinil soud právní závěr, že mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru podle ustanovení § 2395 o.z. Na základě této smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr celkem ve výši 26 203,59 Kč, kdy uhradil pouze 20 588 Kč a dále mu byly účtovány CoC úrok 1 470 Kč, úrok za hotovostní transakce 4 818,20 Kč, náklady na vymáhání 1 200 Kč (1 500 – 300 Kč) a smluvní pokuta ve výši 2 248 Kč (2 449- 201 Kč). Smluvní pokuta byla posuzována podle ustanovení § 2048 o.z. a její výše byla soudem vyhodnocena jako ještě přiměřená zajištěnému závazku, stejně jako náklady na vymáhání. Protože se žalovaný ocitl v prodlení s úhradou částek dle věty předchozí, je žalobkyně oprávněna požadovat dále smluvní úrok, kapitalizovaný úrok, kapitalizovaný zákonný úrok a úrok z prodlení podle § 1970 o.z. ve spojení s § 1 a 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. a soud tedy žalobě, s ohledem na shora uvedené, vyhověl v plném rozsahu, kdy kapitalizovaný zákonný úrok je vypočítán ve správné výši. Lhůta k plnění byla stanovena podle ustanovení § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř., tj. v základním trvání tří dnů od právní moci rozsudku, když k jinému postupu soud neshledal důvod. 9. O nákladech řízení soud rozhodoval dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy účastníku, který měl ve věci plný úspěch přizná soud náhradu nákladů řízení proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Úspěšná žalobkyně má podle § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení, které sestávají ze soudního poplatku 800 Kč, odměny advokáta podle § 14b odst. 1 bod 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb. za tři úkony právní služby po 300 Kč a paušální náhrady podle § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky za tři úkony právní služby po 100 Kč. Jelikož zástupce žalobkyně je plátcem DPH, přísluší rovněž náhrada této daně ve výši 21 % DPH z odměny a hotových výdajů ve výši 1 200 Kč podle § 137 odst. 3 o.s.ř., tj. 252 Kč. Žalovaný je tak povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč k rukám advokáta, který žalobkyni zastupoval podle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. Lhůta k plnění ve výroku II. byla stanovena rovněž podle ustanovení § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř., tj. v základním trvání tří dnů od právní moci rozsudku, když k jinému postupu soud neshledal důvod.