2 C 247/2025-18 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobou podanou nadepsanému soudu se žalobkyně vůči žalovanému domáhala zaplacení částky 15 500 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že pohledávku za žalovaným nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne , datum, se společností , právnická osoba, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“). Z této skutečnosti žalobkyně dovozuje svoji aktivní legitimaci. Ohledně žalovaného nároku žalobkyně uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovaným dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (dále jen „smlouva“). Právní předchůdkyně žalobkyně na základě této smlouvy poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit žalobkyni úrok a sjednané poplatky. Žalobkyně dále uvedla, že žalovaný uhradil právní předchůdkyni žalobkyně na dlužnou částku pouze 4 500 Kč. Po postoupení pohledávky žalovaný neuhradil žalobkyni na dlužnou částku ničeho. Žalobkyně proto žalovaného vyzvala k plnění v předžalobní výzvě, která byla žalovanému zaslána dne , datum, . Žalovaný přesto dlužnou částku nezaplatil. Žalobkyně však po žalovaném požaduje a předmětem tohoto řízení činí pouze částku odpovídající částce bezdůvodného obohacení žalovaného, a to spolu s příslušenstvím.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Žalobkyně v žalobě vyslovila souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). Žalovaný byl soudem vyzván, aby se vyjádřil, zda s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, s tím, že nevyjádří-li se v soudem stanovené lhůtě, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Žalovaný na výzvu soudu nereagoval. Z těchto důvodů a jelikož ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud rozhodl, aniž nařizoval jednání.4. Žalobkyně je aktivně legitimována k uplatnění nároku u soudu, neboť s právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, , uzavřela dne , datum, smlouvu o postoupení pohledávek ve smyslu § 1879 – 1887 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Na základě této smlouvy došlo k postoupení pohledávky za žalovaným, jak vyplývá ze seznamu postupovaných pohledávek. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno ve smyslu § 1882 o. z. dopisem ze dne , datum, odeslaným dne , datum, , jak vyplývá z podacího lístku.5. Z listinných důkazů předložených žalobkyní a ze žalobních tvrzení učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Soud zjistil, že na základě smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, jak vyplývá z tabulky umoření. Žalovaný měl podle smlouvy povinnost peněžní prostředky vrátit a zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně úrok ve výši 17 367 Kč, poplatek za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč, poplatek za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 4 342 Kč a poplatek za službu doplňkového pojištění ve výši 3 096 Kč. Žalovaný byl podle smlouvy povinen uhradit celkem částku 46 305 Kč, a to formou 24 měsíčních splátek po 1 930 Kč. Soud ze smlouvy o úvěru dále zjistil, že sjednaná roční úroková sazba činila 69 % a RPSN dosahovala 105,29 %. Z tabulky umoření soud shledal, že žalovaný uhradil na splátkách úvěru právní předchůdkyni žalobkyně celkem 4 500 Kč. Zbývající dlužnou částku žalovaný neuhradil. Žalobkyně proto vyzvala žalovaného k plnění ve lhůtě do , datum, , a to v předžalobní výzvě, která byla žalovanému zaslána zástupcem žalobkyně dne , datum, , jak dokládá podací lístek.6. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.7. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.8. Vzhledem k tomu, že podle smlouvy o úvěru se žalovaný zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně částku ve výši 46 305 Kč, tedy částku ve výši 231,5 % jistiny úvěru, kdy roční úroková sazba dosahovala výše 69 % (počítaje v to úrok podle smlouvy a sjednané poplatky) a RPSN činila 105,29 % (přičemž podle databáze ČNB ARAD činil běžný úrok v měsíci uzavření smlouvy 8,64 % a obvyklá RPSN dosahovala 9,10 %) soud uzavřel, že smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, uzavřená dne , datum, mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným je absolutně neplatná, a to pro rozpor s dobrými mravy. Rozpor s dobrými mravy soud spatřuje v nepřiměřeně vysokém protiplnění za poskytnutí úvěru, kdy RPSN je mnohonásobně vyšší, než bylo v době uzavření smlouvy obvyklé. K absolutní neplatnosti soud přihlíží ze zákona.9. S ohledem na shora uvedené soud tedy uzavřel, že žalobkyni svědčí právo na zaplacení částky odpovídající bezdůvodnému obohacení žalovaného, jejíhož zaplacení se žalobkyně domáhá. Žalovanému byly ze strany právní předchůdkyně žalobkyně poskytnuty peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně uhradil na dlužnou částku 4 500 Kč. Bezdůvodné obohacení žalovaného tedy trvá co do částky 15 500 Kč. Žalobkyně se vedle zaplacení částky bezdůvodného obohacení domáhala také zaplacení příslušenství. Soud shledal, že žalobkyně má podle § 1970 o. z. ve spojení s § 1 a 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky 15 500 Kč, to však až ode dne 2. 5. 2025 do zaplacení, a to v návaznosti na upomínku žalobkyně ze dne , datum, , ve které byla žalovanému poskytnuta dodatečná lhůta k plnění do , datum, . Soud tedy shledal žalobu důvodnou pouze zčásti. S ohledem na neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru proto nezbylo jinak, než žalobu co do zbývajícího požadovaného příslušenství zamítnout.10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 15 500 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně, tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč. Povinnost uhradit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta žalobkyně byla stanovena podle § 149 odst. 1 o. s. ř.11. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.