2 C 66/2026-23 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobkyně se žalobou podanou k nadepsanému soudu domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 10 690 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, uzavřela se žalovaným dne , datum, smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč se splatností ve lhůtě do , datum, . Žalovaný se ve smlouvě zavázal poskytnuté prostředky vrátit a zaplatit poplatek ve výši 3 250 Kč. Žalovaný však žalobkyni uhradil pouze 9 100 Kč, kterou žalobkyně započetla na úhradu smluvní pokuty, nákladů spojených s uplatněním pohledávky a zčásti na poplatek. Zbývající dlužnou částku však žalovaný žalobkyni nezaplatil ani na předžalobní výzvu.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Ve věci samé bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Soud proto ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) vyzval žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání.4. Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Žalobkyně se žalovaným uzavřela dne , datum, prostředky komunikace na dálku smlouvu o zápůjčce, jejíž součástí byly všeobecné obchodní podmínky žalobkyně (dále jen „smlouva“). Podle smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému dne , datum, peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, a to bezhotovostním převodem na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, uvedený ve smlouvě, jak dokládá potvrzení banky, které si soud k návrhu žalobkyně vyžádal. Žalovaný se ve smlouvě zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit poplatek ve výši 3 250 Kč, kdy RPSN podle smlouvy dosahovala 2 969 %. Žalovaný byl povinen zápůjčku splatit měsíční lhůtě splatnosti, a to do , datum, . Pro případ prodlení žalovaného s úhradou úvěru bylo ve smlouvě ujednáno právo žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně, zákonného úroku z prodlení a náhrady nákladů na upomínání, a to ve výši 500 Kč za písemnou upomínku, 100 Kč za upomínku emailem, 50 Kč za telefonickou upomínku a 30 Kč za SMS upomínku. Dále byly sjednány poplatek za přípravu dohody o splátkách a poplatky v souvislosti s vymáháním inkasní agenturou. Žalovaný zápůjčku ve lhůtě splatnosti nesplatil a dostal se do prodlení. Žalobkyně následně žalovaného upomínala výzvami ze dne , datum, , , datum, , , datum, , , datum, a , datum, . Za zaslání těchto písemných upomínek žalobkyně žalovanému účtovala poplatek v celkové výši 2 500 Kč. Žalovaný žalobkyni zaplatil do podání žaloby celkem 9 100 Kč. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva, a to dne , datum, , jak dokládá podací lístek.5. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.6. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.7. Soud v projednávané věci po právní stránce uzavřel, že smlouva o zápůjčce ze dne , datum, je absolutně neplatná. Důvodem absolutní neplatnosti je zjevný rozpor smlouvy s dobrými mravy. Rozpor smlouvy s dobrými mravy soud spatřuje v nepřiměřeně vysokém protiplnění za poskytnutí zápůjčky. Žalovaný se ve smlouvě zavázal zaplatit žalobkyni za poskytnutí zápůjčky poplatek ve výši 3 250 Kč. RPSN udávaná ve smlouvě dosahovala 2 969 %. Dle databáze ČNB ARAD však v době uzavření smlouvy činila RPSN 8,96 %. Sjednaná úroková sazba a zvláště RPSN je tedy více mnohonásobně vyšší, než bylo v době uzavření smlouvy obvyklé. Judikatura však zpravidla považuje za přiměřené protiplnění nejvýše trojnásobek obvyklé roční úrokové sazby (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, ). Přestože se v projednávané věci jedná o úvěr se splatností 30 dnů, soud při posuzování přiměřenosti protiplnění zohlednil nepřiměřeně vysokou RPSN a neúměrné poplatky za upomínání v souvislosti s prodlením. Soud proto vyhodnotil smlouvu jako zjevně nemravnou, a proto podle § 588 o. z. absolutně neplatnou. K této neplatnosti přihlíží soud ze zákona.8. V návaznosti na to posoudil soud žalobkyní uplatňovaný nárok jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle § 2993 o. z. Žalovanému byly ze strany žalobkyně poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč na základě absolutně neplatné smlouvy, a tedy bez právního důvodu. Žalovaný žalobkyni uhradil 9 100 Kč. Žalobkyně má proto právo na zaplacení částky bezdůvodného obohacení ve výši 900 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s § 1 a 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Podle § 573 o. z. má soud za to, že předžalobní výzva se do dispozice žalovaného dostala třetí pracovní den po jejím odeslání, tedy dne , datum, . Žalovanému byla v předžalobní upomínce poskytnuta dodatečná lhůta k plnění v délce 3 dnů. Ode dne následujícího po uplynutí této lhůty, tj. od, Anonymizováno, , datum, , je tedy žalovaný v prodlení. Soud tedy žalobě v této části vyhověl a ve zbývajícím rozsahu ji jako nedůvodnou zamítl, neboť byla-li smlouva shledána absolutně neplatnou, nelze na jejím základě přiznat žalobou požadovaná plnění.9. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.10. Soud výrokem III. tohoto rozsudku uložil žalobkyni povinnost uhradit státu doplatek soudního poplatku v souladu s položkou 2 odst. 2 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, a to vzhledem k tomu, že v dané věci nebyl vydán platební rozkaz a bylo pokračováno v řízení, proto byl žalobkyni doměřen soudní poplatek z částky 800 Kč na 1 000 Kč podle položky 1 sazebníku. Žalobkyně je tedy povinna doplatit částku 200 Kč. Lhůta k zaplacení byla stanovena podle § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích.11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že náhradu nákladů řízení nepřiznal žádnému z účastníků, neboť žalovanému, který byl v řízení převážně úspěšný v rozsahu 91,6 % a který by proto měl právo na poměrnou náhradu nákladů řízení v rozsahu 83,2 %, však žádné náklady dle obsahu spisu nevznikly.