2 C 141/2020-39 — Okresní soud v Prachaticích

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu 25. 8. 2020 domáhala vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit jí [částka] s úrokem z prodlení. Nárok odůvodnila tím, že zajišťuje provozování a rozvoj distribuční soustavy na území vymezeném licencí, umožňuje distribuci elektřiny na základě uzavřených smluv a řídí toky elektřiny v distribuční soustavě při respektování přenosu elektřiny mezi ostatními distribučními soustavami a přenosovou soustavou ve spolupráci s provozovateli ostatních distribučních soustav a provozovatelem přenosové soustavy. Při preventivní kontrolní činnosti odběrného místa [adresa] po ukončení smluvního vztahu s obchodníkem z důvodu neplacení ceny dodané elektřiny bylo pracovníky její servisní firmy [datum] zjištěno, že odběrné místo je pod napětím a žalovaný odebírá elektřinu. Z pojistkové skříně přes pojistky 32A vedl třífázový kabel 3x4 mm2 do elektroměrového rozvaděče na odvod chrániče, kdy byl připojen na vodiče vedoucí do domu. Tím došlo k naplnění skutkové podstaty neoprávněného odběru elektřiny ve smyslu § 51 zák. č. 458/2000 Sb. Žalovaný přítomný při sepsání protokolu protokol podepsal, dlužnou částku co do důvodu a výše uznal a zavázal se ji uhradit. Žalobkyně za použití příslušných právních předpisů provedla vyúčtování náhrady škody za neoprávněný odběr včetně souvisejících činností s nápravou závadného stavu ve smyslu § 9 vyhl. č. 82/2011 Sb. a částku [částka] žalovanému vyúčtovala, žalovaný ji však dosud i přes písemnou upomínku žalobkyně neuhradil. Splatnost vyúčtování škody byla stanovena dle obvyklé obchodní praxe 14 dnů od vystavení faktury. 2. Za situace, kdy na základě usnesení soudu z 9. 10. 2020, č. j. 2 C 141/2020-28 nastala dle § 101 odst. 4 o. s. ř. fikce souhlasu účastníků s rozhodnutím ve věci bez jednání, žalobkyně předložila dostatek důkazů umožňujících ve věci rozhodnout bez jednání, postupoval soud dle § 115a o. s. ř., ve věci nenařídil jednání a rozhodl pouze na základě předložených listinných důkazů. 3. Na jejich základě má za prokázané, že [datum] bylo zjištěno, že dochází k neoprávněnému odběru elektrické energie na odběrném místě [anonymizována dvě slova] žalovaným, když odběrné místo bylo bez elektroměru, z pojistkové skříně přes pojistky 32A vede třífázový kabel 3x4 mm2 do elektroměrového rozvaděče na odvod chrániče, kde byl připojen na vodiče vedoucí do domu, přičemž byl naměřen odběr. Žalovaný, který byl při kontrole odběrného místa přítomen, podepsal protokol o zjištění neoprávněného odběru elektrické energie. (protokol o zjištění neoprávněného odběru elektrické energie z [datum]). Žalobkyně při výpočtu výše náhrady škody za neoprávněný odběr elektřiny vyšla z doby trvání neoprávněného odběru od [datum] do [datum]. Náhrada za energii včetně daně z energie byla stanovena na [částka], náhrada za oprávněné náklady na [částka], celkem tedy [částka], s DPH [částka] (stanovení výše náhrady škody za neoprávněný odběr z [datum]). Žalovaný s žalobkyní uzavřel [datum] dohodu o náhradě škody, dle které v odběrném místě žalovaného na adrese [adresa], kterou za způsobenou škodu žalobkyni vystaví a zašle na korespondenční adresu [adresa] (uznání dluhu a dohoda o náhradě škody z [datum]). 4. Žalobkyně fakturou [číslo] ze [datum], splatnou [datum] žalovanému vyúčtovala za neoprávněný odběr elektrické energie celkem s DPH [částka] (uvedená faktura). I přes upomínky žalobkyně [anonymizováno] a [datum] žalovaný žalobkyni částku [anonymizována dvě slova] neuhradil, její uhrazení v řízení ani netvrdil. 5. Na základě uvedených skutkových závěrů učinil soud následující závěry právní. 6. Podle § 51 odst. 1 písm. a) zák. č. 458/2000 Sb., energetického zákona, neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl. 7. Žalovaný nenamítl nepravdivost tvrzení žalobkyně o zjištěném neoprávněném odběru elektřiny, naopak svým písemným prohlášením [datum] uznal, že k tomuto neoprávněnému odběru elektřiny došlo a uznal i svůj dluh vůči žalobkyni z titulu náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny ve výši [částka] bez DPH, což s DPH činí [částka]. 8. Uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné smlouvě, má se dle § 2053 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Takovýmto uznáním dluhu je založena vyvratitelná domněnka existence dluhu v době jeho uznání. 9. V daném případě tak nastala vyvratitelná domněnka existence dluhu žalovaného vůči žalobkyni z titulu náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny ve výši [částka] s DPH, tj. [částka]. Ze strany žalovaného nebylo prokazováno, ale ani tvrzeno, že by dluh v době jeho uznání neexistoval. Za této situace pak bylo nutno uzavřít, že v době uznání dluhu [datum] existoval dluh žalovaného vůči žalobkyni ve výši [částka] s DPH z titulu náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny. 10. Za situace, kdy žalovaným nebylo tvrzeno, natož prokazováno, že by na žalobou uplatněný nárok cokoli hradil, soud uzavřel, že žalobkyně má vůči žalovanému neuhrazenou pohledávku ve výši [částka]. 11. Vzhledem k prodlení žalovaného s úhradou dluhu vzniklo žalobkyni vůči němu právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené nař. vl. č. 351/2013 Sb. Žalobkyně uplatnila nárok na zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši ode dne, kdy žalovaný již byl v prodlení se zaplacením dluhu. 12. S ohledem na shora uvedené soud uzavřel, že žaloba je důvodná, když žalobkyně má vůči žalovanému neuhrazenou pohledávku ve výši [částka] spolu s uplatněným úrokem z prodlení, a žalobě proto v plném rozsahu vyhověl. 13. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a ve věci zcela úspěšné žalobkyni bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení vůči ve věci neúspěšnému žalovanému. Náhrada nákladů řízení je tvořena náhradou za zaplacený soudní poplatek ve výši 2 857 Kč a paušální náhradou hotových výdajů ve smyslu § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb. za dva úkony právní služby po 300 Kč (sepis žaloby, sepis výzvy k plnění). Celkem tedy žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 3 457 Kč.