1 C 22/2021-24 — Okresní soud v Prachaticích

1. Žalobkyně se domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni částku 18 960 Kč s příslušenstvím, která představuje nevypořádané nároky ze dvou smluv o zápůjčce uzavřených mezi právní předchůdkyní žalobkyně, [právnická osoba], a žalovaným dne [datum] a [datum]. 2. Žalovaný nárok žalobkyně nijak nesporoval. 3. Soud rozhodl ve věci bez jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, neboť účastníci s tím souhlasili. Ve věci je přitom možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, přičemž k částečnému zamítnutí žaloby došlo toliko na základě právního posouzení soudu. 4. Soud ve věci zjistil následující skutkový stav: 5. a) Dne 8. 7. 2016 uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, [právnická osoba], se žalovaným smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta zápůjčka ve výši 36 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit zápůjčku i s poplatkem ve výši 26 640 Kč v 58 týdenních splátkách po 1 080 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 18. 8. 2017. Součástí souhrnného poplatku byl úrok za dobu trvání smlouvy ve výši 23,72 % ročně (5 040 Kč za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy), poplatek za administrativní činnost ve výši 7 200 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 14 400 Kč. Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil, že mu byla částka 36 000 Kč předána při podpisu smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky. (Zjištěno ze„ smlouvy o půjčce“ [číslo] smluvních podmínek.) Úvěruschopnost žalovaného byla ze strany žalobkyně před uzavřením smlouvy řádně ověřena (zjištěno z karty zákazníka ze dne 7. 7. 2016 a smlouvy o zápůjčce). 6. b) Dne 23. 10. 2016 uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, [právnická osoba], se žalovaným smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta zápůjčka ve výši 14 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit zápůjčku i s poplatkem ve výši 10 360 Kč v 58 týdenních splátkách po 420 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 3. 12. 2017. Součástí souhrnného poplatku byl úrok za dobu trvání smlouvy ve výši 23,72 % ročně (1 960 Kč za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy), poplatek za administrativní činnost ve výši 2 800 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 600 Kč. Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil, že mu byla částka 14 000 Kč předána při podpisu smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky. (Zjištěno ze„ smlouvy o půjčce“ [číslo] smluvních podmínek.) Úvěruschopnost žalovaného byla ze strany žalobkyně před uzavřením smlouvy řádně ověřena (zjištěno z karty zákazníka ze dne 20. 10. 2016 a smlouvy o zápůjčce). 7. Žalovaný své závazky nesplnil řádně a včas. 8. Žalovaný na svůj dluh sub a) uhradil pouze částku 48 140 Kč s tím, že poslední platba byla uhrazena dne 15. 12. 2018. Z této částky bylo 24 833,15 Kč započteno na jistinu (na jistině tak zbývá uhradit 11 166,85 Kč), 5 040 Kč na úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy, 7 200 Kč na poplatek za administrativní činnost a 11 066,85 Kč na poplatek za hotovostní inkaso splátek. Na poplatcích proto zbývá uhradit 3 333,15 Kč. 9. Na dluh sub b) žalovaný uhradil pouze částku 19 900 Kč s tím, že poslední platba byla uhrazena dne 15. 12. 2018. Z této částky bylo 10 565,37 Kč započteno na jistinu (na jistině tak zbývá uhradit 3 434,63 Kč), 1 960 Kč na úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy, 2 800 Kč na poplatek za administrativní činnost a 4 574,63 Kč na poplatek za hotovostní inkaso splátek. Z poplatků tak k úhradě zbývá částka 1 025,37 Kč. 10. Vzhledem k tomu, že do data splatnosti poslední splátky sub a) 18. 8. 2017 a sub b) 3. 12. 2017 nebyla dlužná částka ze strany žalovaného uhrazena, vzniklo žalobkyni právo na zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z dlužných jistin sub a) od 26. 8. 2017 a sub b) od 11. 12. 2017 (od marného uplynutí 7 denní lhůty běžící od splatnosti poslední sjednané splátky) do zaplacení. Ke dni postoupení pohledávky 29. 11. 2019 činí dohromady kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení 2 614,76 Kč. 11. Smlouvou o postoupení pohledávek mezi žalobkyní a spol. [právnická osoba], ze dne 29. 11. 2019 ve spojení se seznamem postoupených pohledávek pohledávky za žalovaným z titulu předmětných zápůjček přešly na žalobkyni (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně výňatku ze seznamu postoupených pohledávek). Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 29. 11. 2019 (zjištěno z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 včetně dokladu o odeslání). Předžalobní upomínka byla žalovanému zaslána dne 1. 5. 2020 (zjištěno z předžalobní výzvy ze dne 30. 4. 2020 včetně dokladu o odeslání). 12. Na základě shora uvedených důkazů, které jsou ve vzájemném souladu, vzal soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému 2 zápůjčky za shora uvedených podmínek. Žalovaný zápůjčky řádně nesplatil. 13. Důkazní břemeno ohledně skutečnosti, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku, přechází na žalovaného, neboť žalobce nemůže prokazovat negativní skutečnost, že žalovaný něco neučinil. Je na žalovaném, aby soudu prokázal, že zaplatil řádně a včas. Žalovaný však nic takového netvrdí, ani neprokazuje. 14. Následně byly pohledávky postoupeny žalobkyni, která tak je aktivně legitimována k podání žaloby. 15. Právně byla věc posouzena podle § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, jako smlouva o zápůjčce, jejíž podmínky žalovaný řádně neplnil. Ustanovení § 2390 občanského zákoníku stanoví, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle ustanovení § 2392 odst. 1 občanského zákoníku lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky. 16. Nárok žalobkyně na úrok z prodlení pak vyplývá z § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády číslo 351/2013 Sb. 17. S ohledem na shora uvedené soud uzavřel, že žaloba je důvodná v části, v níž se žalobkyně na žalovaném domáhá zaplacení částky 18 960 Kč se zákonným úrokem z prodlení. V této části proto žalobě vyhověl. 18. Ve zbývající části, pokud jde o uplatněný nárok na zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 1 642,97 Kč a 6 128,98 Kč a úroku 23,72 % ročně z částky 14 601,48 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, soud naopak žalobu jako nedůvodnou zamítl. 19. Učinil tak proto, že bod 1.2 smluvních podmínek žalobkyně stanoví, že dojde-li k prodloužení doby trvání smlouvy, nebude v období překračujícím původně sjednanou dobu trvání smlouvy jistina úročena. Pokud jde o prodloužení účinnosti smlouvy, bod 9.7 smluvních podmínek stanovuje, že bude-li zákazník v okamžiku splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky v prodlení se zaplacením některé ze splátek nebo neuhradí-li poslední splátku celkové dlužné částky řádně a včas, prodlužuje se účinnost smlouvy do doby řádného uhrazení celkové dlužné částky. 20. Dle smluvních podmínek se tedy jistina při prodloužení doby trvání smlouvy v období překračujícím původně sjednanou dobu trvání neúročí. S výkladem ustanovení článku smlouvy o prodloužení doby trvání smlouvy předestřený žalobkyní, kdy se neuhrazená jistina i nadále úročí, neboť žalovaný byl v okamžiku splatnosti poslední sjednané splátky v prodlení se zaplacením více než jedné splátky a nikoli pouze jedné nebo pouze poslední sjednané splátky, a nebyly tedy splněny podmínky prodloužení účinnosti smlouvy, se soud neztotožňuje, jelikož ustanovení o prodloužení doby trvání smlouvy je namístě vykládat tak, že se účinnost smlouvy prodlužuje v případě, kdy zákazník je v prodlení se zaplacením jakékoliv splátky a jakéhokoliv počtu splátek, tedy nikoli pouze jedné splátky, a že se prodlužuje i ve všech případech, kdy neuhradí poslední splátku bez ohledu na to, zda je v té době v prodlení se zaplacením i některé další splátky. K tomuto závěru dochází soud jazykovým výkladem vycházejícím z toho, že před spojkou„ nebo“ v předmětném ustanovení není čárka. Spojka„ nebo“ tedy nebyla použita v poměru vylučovacím, ale v poměru slučovacím, což znamená, že obě eventuality jsou libovolně zaměnitelné a je lhostejno, která z nich bude platit, přičemž je podstatným, že na rozdíl od užití spojky„ nebo“ v poměru vylučovacím mohou nastat i eventuality obě. V daném případě přitom soud neshledává žádný důvod použít jiný než jazykový výklad daného ustanovení. Byla to přitom předchůdkyně žalobkyně, [právnická osoba], kdo text smluvních podmínek vyhotovil. 21. Žalovaný byl v případě obou smluv v době splatnosti poslední splátky v prodlení se zaplacením několika do té doby splatných splátek a neuhradil ani poslední splátku. V souladu se smluvními podmínkami tak došlo k prodloužení účinnosti obou smluv, a proto dle týchž smluvních ujednání nevznikl [právnická osoba], nárok na zaplacení úroku za dobu po splatnosti poslední splátky do zaplacení. Nemohl tudíž ani platně postoupit takový svůj neexistující nárok vůči žalovanému. 22. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Žalobkyni, která měla ve věci úspěch (její neúspěch