2 C 159/2021-14 — Okresní soud v Prachaticích

1. Žalobkyně se žalobou z 16. 4. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, kterým bude žalované uložena povinnost zaplatit jí 5 000 Kč s úrokem z prodlení. Nárok odůvodnila tím, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené 1. 1. 2021 s [právnická osoba] jako původním věřitelem a postupitelem nabyla pohledávku za žalovanou. [právnická osoba] uzavřela s žalovanou smlouvu o úvěru, na základě které jí poskytla úvěr 5 000 Kč, který měl být splacen do 15. 10. 2017 Smlouva byla uzavřena prostřednictvím webové stránky [webová adresa], na které se žalovaná zaregistrovala zadáním osobních údajů, po prověření její úvěruschopnosti jí byl poslán návrh úvěrové smlouvy, který žalovaná akceptovala. [právnická osoba] vyplatila žalované 15. 8. 2017 na její účet č. [bankovní účet]. Žalovaná úvěr i přes upomínky nevrátila. Pro případ, kdy by soud neměl nárok žalobkyně z titulu smlouvy o půjčce za prokázaný, navrhla žalobkyně, aby nárok byl posouzen jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalované, na jejíž bankovní účet byla žalobkyní dlužná částka převedena. 2. Na základě provedeného dokazování nebylo možno uzavřít, že by mezi žalobkyní a žalovanou došlo k uzavření tvrzené smlouvy o úvěru. Žádným z žalobkyní označených a předložených důkazů nebylo prokázáno, že by se žalovaná zaregistrovala na webových stránkách [webová adresa] a chtěla s [právnická osoba] uzavřít smlouvu o úvěru odpovídající obsahu žalobkyní předložené smlouvy o úvěru. Prokázáno však bylo, že na účet žalované č. [bankovní účet] byla 15. 8. 2017 poukázána [právnická osoba] částka 5 000 Kč. Nebylo prokázáno, že by žalovaná následně částku 5 000 [právnická osoba] či žalobkyni uhradila. Dne 1. 1. 2021 byla mezi [právnická osoba] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem uzavřena smlouva o postoupení pohledávek, kdy jednou z postupovaných pohledávek byla i žalobou uplatněná pohledávka vůči žalované. Nebylo ani prokázáno, že by žalované byla doručena výzva žalobkyně k zaplacení žalobou uplatněného nároku. 3. Na základě těchto skutkových závěrů učinil soud následující závěry právní. 4. Vzhledem k neprokázání uzavření smlouvy o úvěru nebylo možno uzavřít, že by žalobkyně měla vůči žalované pohledávku ze smlouvy o úvěru. Bylo však prokázáno, že [anonymizováno] x [právnická osoba] poukázala žalované na její účet 5 000 Kč. Toto plnění je namístě posoudit jako bezdůvodné obohacení dle § 2991 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen "o. z.), dle kterého se bezdůvodně obohatí mimo jiné ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu. Dle odst. 1 téhož ustanovení, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Žalované tedy vznikla povinnost zaplatit společnosti [právnická osoba] 5 000 Kč. Tuto svoji povinnost nesplnila. [právnická osoba] tak vůči žalované měla pohledávku v této výši, kterou platně postoupila žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek. Žalobkyně je tak ve sporu aktivně věcně legitimována a má vůči žalované neuhrazenou pohledávku ve výši 5 000 Kč. 5. Vzhledem k prodlení žalované s úhradou jejího peněžitého dluhu jí dle § 1970 o. z. vznikla povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Splatnost závazku k vydání bezdůvodného obohacení nastává bez zbytečného odkladu po vyzvání dlužníka věřitelem k plnění. Dle § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen plnit bez zbytečného odkladu. Závazek z bezdůvodného obohacení je přitom typicky nárokem, kdy není dohodnuto, kdy ho má dlužník splnit. Žalovaná tedy mohla být vyzvána k vydání bezdůvodného obohacení ve výši 5 000 Kč hned následující den po poskytnutí této částky žalované. V řízení byl předložen pouze doklad o odeslání předžalobní výzvy žalované. Vzhledem k neprokázání doručení této výzvy na adresu žalované nebylo možno užít ustanovení § 573 o. z. upravující domněnku doby dojití zásilky odeslané s využitím provozovatele poštovních služeb, neboť tato domněnka se vztahuje pouze na zásilky došlé. Za výzvu k úhradě dlužné částky tak možno považovat až žalobu, která byla žalované doručena 9. 8. 2021. Nárok na vydání bezdůvodného obohacení se tak stal splatným až tohoto dne. Od 10. 8. 2021 se tedy žalovaná dostala do prodlení s jeho vrácením. 6. S ohledem na shora uvedené soud uzavřel, že žaloba je důvodná co do uplatněného nároku na zaplacení částky 5 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky za dobu od 10. 8. 2021 do zaplacení, a to pouze ve výši zákonného úroku z prodlení uplatněného žalobkyní, tedy 8,05 % ročně, v této části soud proto žalobě jako důvodné vyhověl. 7. Naopak co do uplatněného nároku na zaplacení úroku z prodlení z částky 5 000 Kč za dobu od 16. 10. 2017 do 9. 8. 2021 soud žalobu jako nedůvodnou částečně zamítl. 8. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a ve věci zcela úspěšné žalobkyni bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení vůči ve věci neúspěšné žalované. Náhrada nákladů řízení je tvořena náhradou za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměnou za 3 úkony právní služby po 200 Kč dle § 14b odst. 1 písm. c) advokátního tarifu a paušální náhradou hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, přičemž náhrada nákladů řízení, vyjma náhrady za zaplacený soudní poplatek, byla navýšena o DPH, neboť zástupce žalobkyně je plátcem DPH. Celkem tedy žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 1 489 Kč.