2 C 199/2021-11 — Okresní soud v Prachaticích

1. Žalobkyně se žalobou z 20. 8. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, kterým bude žalované uložena povinnost zaplatit jí 23 478 Kč s úrokem z prodlení. Nárok odůvodnila tím, že mezi [právnická osoba], a žalovanou došlo [datum] k uzavření smlouvy o půjčce [číslo] na základě které [právnická osoba], poskytla žalované 25 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se v souvislosti s půjčkou zavázala zaplatit [právnická osoba], 17 400 Kč jako souhrnný poplatek. Celkovou částku se zavázala uhradit v 53 týdenních splátkách po 800 Kč, poslední splátka byla stanovena na 19. 11. 2008. Žalovaná nehradila splátky řádně a včas, poslední uhradila 26. 8. 2008. Marným uplynutím týdenní lhůty pro úhradu poslední splátky byla v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a [právnická osoba], nejpozději tohoto dne vzniklo právo na uhrazení celé dlužné částky, která činila na dlužné jistině 13 843,16 Kč a na dlužném poplatku 9 634,84 Kč. Žalovaná tuto částku neuhradila. S účinností k 5. 1. 2021 [právnická osoba], postoupila žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek žalobou uplatněnou pohledávku za žalovanou. 2. Za situace, kdy na základě usnesení soudu z 2. 11. 2021, č. j. EPR 200247/2021-13, nastala fikce souhlasu účastníků z rozhodnutím ve věci bez jednání a žalobkyně předložila dostatek listinných důkazů umožňující ve věci rozhodnout bez jednání, postupoval soud dle § 115a o. s. ř., ve věci nenařídil jednání a rozhodl pouze na základě předložených listinných důkazů. 3. Na jejich základě má za prokázané, že 13. 11. 2007 byla mezi [právnická osoba], a žalovanou uzavřena smlouva o půjčce, kterou se [právnická osoba], zavázala poskytnout žalované půjčku 25 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit jí půjčku a zaplatit souhrnný poplatek 17 400 Kč, celkem tedy 42 400 Kč, a to v 53 týdenních splátkách po 800 Kč Částku 25 000 Kč převzala žalovaná před uzavřením smlouvy (smlouva o půjčce z 13. 11. 2007). Žalovaná uhradila pouze část dluhu, neuhradila 23 478 Kč, z čehož činí jistina 13 843,16 Kč a poplatek 9 634,84 Kč. Dne 18. 12. 2020 byla mezi žalobkyní jako postupníkem a [právnická osoba], jako postupitelem uzavřena smlouva o postoupení pohledávek, mimo jiné i žalobou uplatněné pohledávky za žalovanou. (smlouva o postoupení pohledávek z 18. 12. 2020 a její příloha [číslo]) Žalovaná žalobkyni i přes její výzvu žalobou uplatněný nárok neuhradila. 4. Na základě těchto skutkových závěrů učinil soud následující závěry právní. 5. S ohledem na přechodná ustanovení zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, konkrétně § 3028, posuzoval soud právní poměr mezi účastníky vzniklý před 1. 1. 2014, jakož i práva a povinnosti z něho vzniklá, včetně práv a povinností z porušení smlouvy podle dosavadních právních předpisů, tedy zák. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ obč. zák.“). 6. [právnická osoba] jako věřitelem a žalovanou jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o půjčce dle § 657 a násl. obč. zák. Dle tohoto ustanovení smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Dle § 658 odst. 1 obč. zák. lze při peněžité půjčce dohodnout úroky. 7. Na základě uzavřené smlouvy o půjčce vznikla [právnická osoba], povinnost poskytnout žalované dohodnutou půjčku 25 000 Kč a žalované povinnost tuto půjčku vrátit spolu s dohodnutou částkou 17 400 Kč [právnická osoba], splnila svůj závazek ze smlouvy, když žalované dohodnutou půjčku poskytla. Žalovaná však svůj závazek ze smlouvy porušila, když neuhradila 23 478 Kč, z čehož 13 843,16 Kč představuje jistinu půjčky a 9 634,84 Kč dohodnuté poplatky. [právnická osoba], tak měla vůči žalované neuhrazenou pohledávku ve výši 23 478 Kč, kterou platně postoupila žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávky. Žalobkyně je tak ve sporu aktivně věcně legitimována. 8. Vzhledem k prodlení žalované se splácením jejího peněžitého dluhu jí zároveň dle § 517 odst. 2 obč. zák. vznikla povinnost hradit úroky z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 142/1994 Sb. Žalobkyně uplatnila nárok na zaplacení úroku z prodlení ve výši nepřevyšující jeho zákonnou výši, a to jak pokud jde o jeho kapitalizovanou část 22 126,74 Kč, tak pokud jde o úrok z prodlení za dobu od 19. 12. 2020 do zaplacení. 9. S ohledem na shora uvedené soud uzavřel, že žaloba je důvodná, když žalobkyně má vůči žalované neuhrazenou pohledávku ve výši 23 478 Kč spolu s uplatněným úrokem z prodlení, a žalobě proto v plném rozsahu vyhověl. 10. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., když ve věci zcela úspěšné žalobkyni bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení vůči ve věci neúspěšné žalované. Náhrada nákladů řízení je tvořena náhradou za zaplacený soudní poplatek ve výši 940 Kč, odměnou za 3 úkony právní služby po 300 Kč dle § 14b odst. 1 písm. c) advokátního tarifu a náhradou hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu. Náhrada nákladů řízení, vyjma náhrady za zaplacený soudní poplatek, byla navýšena o DPH, neboť právní zástupce žalobkyně je plátcem DPH. Žalované tak byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 392 Kč.