8 C 204/2021-22 — Okresní soud v Prachaticích

1. Žalobou ze dne 21. 4. 2021 žalobkyně navrhla, aby žalované byla uložena povinnost k zaplacení částky 1 792 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 7. 1. 2020 do zaplacení s odůvodněním, že mezi žalobkyní a žalovanou došlo k uzavření smlouvy o povinném ručení [číslo]. Dle smlouvy byla žalovaná povinna platit žalobkyni roční pojistné ve výši 4 856 Kč počínaje dnem 18. 6. 2019. Žalovaná pojistné nezaplatila. Žalobkyní jí byla dne 27. 11. 2019 zaslána upomínka, ve které byla upozorněna, že pokud nedoplatek pojistného uhrazen nebude, dojde k zániku pojistné smlouvy. Žalovaná nezaplatila dlužné pojistné ani v dodatečné lhůtě, pojištění zaniklo ke dni 6. 1. 2020, o čemž byla žalovaná informována. Žalobkyně má právo na pojistné za dobu do zániku pojištění, které bylo vyčísleno ke dni zániku pojistné smlouvy ve výši 1 792 Kč. Dále žalobkyně uplatnila nárok na zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši z celé dlužné částky, a to ode dne následujícího po zániku pojištění, to je od 7. 1. 2020, do zaplacení dlužné částky. Před podáním žaloby byla žalovaná písemně vyzvána k úhradě předžalobní výzvou žalobkyně, ke dni podání žaloby žalovaná ničeho neuhradila. 2. Žaloba byla podána společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], kdy následně k návrhu žalobkyně soud usnesením ze dne 21. 10. 2021, č. j. EPR 98670/2021-25, které nabylo právní moci dne 19. 11. 2021, rozhodl tak, že v řízení se na místě žalobkyně pokračuje s [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], jestliže společnost [právnická osoba] v důsledku fúze k 31. 8. 2021 zanikla a její nástupnickou společností se k 1. 9. 2021 stala [právnická osoba] 3. Ve svém vyjádření ze dne 15. 10. 2021 žalobkyně dále uvedla, že předmětem smlouvy bylo pojištění vozidla tovární značky [anonymizováno], [registrační značka], [VIN kód]. Pojistná smlouva byla uzavřena a pojištění vzniklo okamžikem zaplacení prvního pojistného, to je 20. 6. 2019 platbou ve výši 1 214 Kč. Žalovaná měla na základě smlouvy platit žalobkyni čtvrtletní splátky pojistného 1 214 Kč počínaje dnem 18. 6. 2019. Podle článku 6 odst. 3 pojistných podmínek pro pojištění vozidel [anonymizováno] [číslo] bylo pojistné splatné prvního dne pojistného období. Žalovaná částka 1 792 Kč představuje dlužné běžné pojistné za dobu od 18. 9. 2019 do zániku pojištění 6. 1. 2020 s přihlédnutím k nároku žalobkyně na pojistné do konce kalendářního měsíce ledna 2020 dle ustanovení § 13 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., to je 1 214 Kč za období 18. 9. 2019 do 17. 12. 2019, dále částka 267 Kč za období 18. 12. 2019 do 6. 1. 2020 a 311 Kč za období 7. 1. 2020 do 31. 1. 2020. 4. Podáním ze dne 18. 11. 2021 vzala žalobkyně žalobu zpět co do částky 1 792 Kč, jestliže žalovaná uhradila tuto částku žalobkyni dne 4. 11. 2021 a žalobkyně jí započetla na jistinu. Žalobkyně setrvala na žalobě v části, ve které se domáhala zaplacení zákonného úroku z prodlení, který kapitalizovala ve výši 327,96 Kč s tím, že tato částka odpovídá zákonnému úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 792 Kč od 7. 1. 2020 do dne zaplacení, to je do 4. 11. 2021. 5. Soud ve věci nařídil jednání na den 22. 12. 2021. Žalobkyně se k jednání omluvila, souhlasila s rozhodnutím věci v její nepřítomnosti na základě dosavadních tvrzení a předložených důkazů. Žalovaná, ač řádně soudem obeslána, a to v souladu s ustanovením § 46b a § 49 o. s. ř. dne 13. 12. 2021, se bez omluvy k nařízenému jednání nedostavila. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle § 101 odst. 3 o. s. ř. 6. Soud má na základě provedeného dokazování za prokázané, že [právnická osoba], jejíž nástupnickou společností je žalobkyně, uzavřela se žalovanou dne 18. 6. 2019 pojistnou smlouvu pro pojištění vozidel [anonymizováno] [číslo]. Předmětem pojištění bylo pojištění odpovědnosti z provozu vozidla tovární značky [anonymizováno], [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu [anonymizováno], rok výroby 2002. Pojištění bylo sjednáno na dobu neurčitou s počátkem pojištění ke dni 18. 6. 2019 v 9:18 hodin. Dle smlouvy byla žalovaná povinna platit pojistné ve čtvrtletních splátkách po 1 214 Kč, kdy termín k úhradě první splátky pojistného byl stanoven ke dni 3. 7. 2019. Dle přehledu plateb k pojistné smlouvě [číslo] žalovaná uhradila dne 20. 6. 2019 splátku pojistného ve výši 1 214 Kč, kdy se jednalo o pojistné za období od 18. 6. 2019 do 17. 9. 2019. Pojistné splatné ke dni 18. 9. 2019 žalovaná již nezaplatila. Za období od 18. 9. 2019 do 7. 1. 2020 bylo dlužné pojistné vyčísleno ve výši 1 792 Kč. 7. Dle tvrzení žalobkyně žalovaná tuto částku uhradila až dne 4. 11. 2021. Žalovaná v řízení netvrdila ani neprokazovala dřívější zánik pojistného vztahu. 8. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 9. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Žalovaná byla dle shora uvedené pojistné smlouvy povinna platit ve sjednaných lhůtách pojistné. Nedílnou součástí pojistné smlouvy se staly pojistné podmínky pro pojištění vozidel [anonymizována tři slova] [číslo], kdy konkrétně dle článku 6 odst. 3 platí, že pokud v pojistné smlouvě není uvedeno jinak, je pojistné splatné prvního dne pojistného období. Žalovaná si však svou povinnost vyplývající pro ni z pojistné smlouvy řádně nesplnila, když neuhradila ve lhůtě splatnosti splátku pojistného splatnou ke dni 18. 9. 2019. Pojištění zaniklo z důvodu neplacení pojistného ke dni 6. 1. 2020 Ani následně po ukončení pojistného vztahu žalovaná pojistné za období trvání pojistného vztahu neuhradila a dostala se tak do prodlení. Žalobkyně se tedy zcela oprávněně domáhá zaplacení úroku z prodlení, který je stanoven ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud žalobě žalobkyně jako důvodné vyhověl, žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 327,96 Kč, která představuje zákonný úrok z prodlení ve výši 10% ročně z dlužného pojistného za období od 7. 1. 2020 do 4. 11. 2021. 11. Jestliže vzala žalobkyně žalobu co do částky 1 792 Kč zpět, soud v souladu s ustanovením § 96 odst. 1, odst. 2 o. s. ř. řízení co do této částky zastavil. 12. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., jestliže žalobě bylo jako důvodné vyhověno, a v části, ve které bylo rozhodnuto o zastavení, zavinění za zastavení řízení stíhá žalovanou, která žalobkyni plnila až po podání žaloby, a to s odkazem na ustanovení § 146 odst. 2 o. s. ř. Náklady žalobkyně představují částku 400 Kč na zaplaceném soudním poplatku, odměnu za zastupování žalobkyně advokátem dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu v rozkazním řízení, a to za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání žaloby, předžalobní výzva k plnění) po 200 Kč, to je 600 Kč a dále paušální náhrady hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 100 Kč, to je 300 Kč. Za další řízení po zrušení elektronického platebního rozkazu pak náleží advokátu odměna za jeden úkon právní služby podle § 7 bodu 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (zpětvzetí žaloby) po 1 000 Kč, a paušální náhrada hotových výdajů za tento jeden úkon právní služby po 300 Kč. Dále žalobce doložil, že je plátcem DPH, náleží mu tedy na náhradě dani z přidané hodnoty 21 % ve výši 462 Kč. Žalobkyni bylo celkem na náhradě nákladů řízení přiznáno 3 062 Kč.