9 C 182/2020-84 — Okresní soud v Prachaticích

1. Žalobkyně se svou žalobou ze dne 23. 9. 2020 domáhala vydání soudního rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit jí částku 4 028 Kč spolu s v žalobě specifikovaným příslušenstvím. V žalobě uvedla, že se žalovaným uzavřela dne 26. 11. 2015 smlouvu o úvěru č. [číslo ], jejíž součástí byly všeobecné obchodní podmínky. Na základě této smlouvy byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 130 000 Kč na koupi OA [tov. značka] [tov. značka] (předmět koupě převzal žalovaný dne 26. 11. 2015), žalovaný se zavázal platit pravidelné splátky dle splátkového kalendáře (4 364 Kč měsíčně počínaje dne 26. 12. 2015). Žalovaný povinnosti ze smlouvy neplnil řádně, dostal se do prodlení s úhradou úvěrových splátek, proto došlo v souladu s čl. 8 VOP k uplatnění práva na okamžité splacení úvěru, o čemž byl žalovaný informován dopisem ze dne 6. 1. 2019, doručeným dne 8. 1. 2019, přičemž k zesplatnění došlo dle čl. 8 písm. i) VOP dnem 20. 2. 2019. Ke dni zesplatnění dlužil žalovaný částku 5 736 Kč (4 364 Kč – splátka splatná 26. 11. 2018, 1 372 Kč za 5 upomínek po 300 Kč při započtení částečné úhrady 128 Kč ze dne 4. 10. 2018). Částka 4 028 Kč uplatněná v tomto řízení představuje dlužnou splátku 4 364 Kč splatnou 26. 11. 2018 při započtení částečné platby ve výši 336 Kč ze dne 11. 2. 2019. Ve vyjádření k odporu žalovaného žalobkyně podáním ze dne 10. 12. 2020 doplnila, že žalovaný byl v prodlení s úhradou předepsaných splátek od července 2017, když v té době byla úhrada z jeho strany zaslaná započtena v souladu s čl. 4 VOP na smluvní pokutu za pozdní vydání technického průkazu a poplatky za výzvy k úhradě. Smluvní pokuta byla žalovanému účtována v souladu s čl. 7 VOP (nebyla splněna řádně a včas povinnost žalovaného vrátit žalobkyni originál velkého TP). Částka 5 000 Kč byla částečně uhrazena platbou žalovaného ve výši 4 364 Kč ze dne 14. 7. 2017, platbou 300 Kč ze dne 14. 7. 2017 a zápočtem částky 336 Kč (z platby 4 364 Kč ze dne 11. 4. 2018). S ohledem na uvedené skutečnosti byly splátky od července 2017 (tedy od splátky č. 20) hrazeny s min. jednoměsíčním zpožděním; s ohledem na prodlení žalovaného byly dále účtovány poplatky za upomínky. 2. Žalovaný nárok žalobou uplatněný neuznal s tím, že splátka č. 36, jejíhož zaplacení se žalobkyně domáhá, byla řádně uhrazena bankovním převodem (stejně jako ostatní splátky dle splátkového kalendáře). 3. Po provedeném dokazování zjistil soud tento skutkový stav. 4. Na základě žádosti žalovaného o úvěr na dopravní techniku pro fyzické osoby nepodnikatele ze dne 26. 5. 2015 (č. l. 13 – 14 e-spisu) byla téhož dne mezi žalobkyní jako úvěrujícím a žalovaným jako úvěrovaným uzavřena smlouva o úvěru č. [číslo  ] (č. l. 8 e-spisu). Touto smlouvou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému účelově vázaný spotřebitelský úvěr ve výši 130 000 Kč (za účelem koupě OA [tov. značka] [tov. značka], [registrační značka], dle kupní smlouvy ze dne 26. 11. 2015 – č. l. 17 e-spisu). Smlouvou se žalovaný zavázal k zaplacení celkem 36 měsíčních splátek po 4 364 Kč dle splátkového kalendáře – č. l. 11 e-spisu). Předmět koupě žalovaný převzal dne 26. 11. 2015 (č. l. 12 e-spisu). 5. Z evidence uskutečněných plateb (č. l. 12) historie úvěru (č. l. 20 – 21) a přehledu přijatých úhrad (č. l. 26 – 27) je patrno, že ze strany žalovaného byla uhrazena na předmětný úvěr celková částka 162 104 Kč. 6. Žalovaný určil, že platba ve výši 4 364 Kč ze dne 14. 7. 2017 představuje splátku za červenec 2017 (výpis z účtu č. l. 48) ; všechny další žalovaným poskytnuté částky byly jím určeny jako splátky úvěru, všechny jsou zároveň zaplaceny před svou splatností (výpisy z účtu žalovaného č. l. 29-64). 7. Žalobkyně dle svého vyjádření započetla platbu žalovaného ze dne 14. 7. 2017 na částečnou úhradu smluvní pokuty ve výši 5 000 Kč, na jejíž zaplacení odvozovala nárok z čl. 7 VOP, zápočet odůvodňovala zněním čl. 4 VOP. Dle ust. § 1933 odst. 1 o. z., je-li dlužník dlužen z několika závazků k plnění stejného druhu a neurčí-li při plnění, na který dluh plní, započte se plnění nejprve na závazek, o jehož plnění věřitel dlužníka již upomenul, jinak na závazek nejméně zajištěný. Uvedené ustanovení preferuje vůli dlužníka při určení dluhu, ke kterému má být jeho plnění vztaženo. Je pravdou, že dle čl. 4 VOP se platby klienta započítávají na pohledávku společnosti bez ohledu na to, na jaké závazky byla platba klientem poukázána, v pořadí pojistné (pokud je součástí splátek dle úvěrové smlouvy), náklady spojené s pojištěním, běžná splátka úvěru a dalších plateb a smluvní pokuty. Byť ust. § 1933 odst. 1 o. z. je dispozitivní povahy, v daném případě byla smlouva o úvěru uzavřena jako spotřebitelská, použít je tak třeba zároveň ust. § 1814 písm. l) o. z., podle kterého se zakazují ujednání, která zbavují spotřebitele jeho práva určit, který závazek má být poskytnutým plněním přednostně uhrazen, dle § 1815 o. z. se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží, pokud se jej spotřebitel nedovolá. 8. Není pochyb o tom, že žalovaný určil, že platba ze dne 14. 7. 2017 představuje splátku za červenec 2017 (zaplacenou v předstihu s ohledem na skutečnost, že platba za červen 2017 byla z jeho strany uhrazena po splatnosti až 11. 7. 2017). Uvedenou vůli žalovaný vyjádřil ve zprávě pro příjemce platby výslovně, jeho vůle k poskytnutí další splátky úvěru je pak patrna rovněž z výše zaplacené částky, která je shodná s výší dohodnutých splátek úvěru (20 Cdo 1291/2003). Žalobkyně v důsledku toho nebyla oprávněna k započtení uvedené platby žalovaného na jiný, případně existující dluh, pokud tak učinila, jednala protiprávně. 9. Rovněž všechny další žalovaným zaplacené platby ve výši 4 364 Kč byly určeny jako splátky úvěrové smlouvy, zároveň lze konstatovat, že byly zaplaceny vždy před svou splatností. Nelze tak přisvědčit žalobkyni, pokud uváděla, že počínaje splátkou č. 20 již všechny další splátky žalovaný hradil s měsíčním zpožděním, uvedené stanovisko žalobkyně je výlučně výsledkem jejího nesprávného postupu při určení platby žalovaného ze dne 14. 7. 2017. 10. Protože předmětem řízení žalobkyně učinila nárok na zaplacení 36. splátky úvěru (ve zbývající výši 4 028 Kč), přičemž ze shora uvedených důvodů je třeba všechny splátky dle splátkového kalendáře (dle úvěrové smlouvy) považovat za zaplacené, musela být žaloba jako nedůvodná v celém rozsahu zamítnuta. 11. Žalovaný byl v řízení úspěšný a měl by tak dle § 142 odst. 1 o. s. ř. mít právo na náhradu nákladů tohoto řízení. Žalovaný se náhrady nákladů řízení výslovně vzdal, proto bylo rozhodnuto tak, že tato se mu nepřiznává.