1 C 196/2021-12 — Okresní soud v Prachaticích

1. Žalobkyně se domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni částku 15 680 Kč s příslušenstvím, která představuje nevypořádané nároky ze dvou smluv o zápůjčce uzavřených mezi právní předchůdkyní žalobkyně, [právnická osoba], a žalovaným dne [datum] a [datum]. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Soud rozhodl ve věci bez jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, neboť žalobkyně s tím souhlasila. Žalovaný ve stanovené lhůtě nereagoval na řádně doručenou výzvu soudu, zda s rozhodnutím věci bez jednání souhlasí, ačkoli součástí výzvy bylo poučení, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud mít za to, že s rozhodnutím ve věci bez jednání souhlasí. Ve věci je přitom možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, přičemž k částečnému zamítnutí žaloby došlo toliko na základě právního posouzení soudu. 4. Soud ve věci zjistil následující skutkový stav: 5. a) Dne 24. 10. 2015 uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, [právnická osoba], se žalovaným smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta zápůjčka ve výši 6 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit zápůjčku i s poplatkem ve výši 4 440 Kč v 58 týdenních splátkách po 180 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 3. 12. 2016. Součástí souhrnného poplatku byl úrok za dobu trvání smlouvy ve výši 23,72 % ročně (840 Kč za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy), poplatek za administrativní činnost ve výši 1 200 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 400 Kč. Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil, že mu byla částka 6 000 Kč předána při podpisu smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky. (Zjištěno ze„ smlouvy o půjčce“ [číslo] smluvních podmínek.) Úvěruschopnost žalovaného byla ze strany žalobkyně před uzavřením smlouvy řádně ověřena na základě žalovaným poskytnutých údajů o výši příjmu a výdajů, vyživovacích povinnostech a formě bydlení (zjištěno z karty zákazníka ze dne 22. 10. 2015 a smlouvy o zápůjčce). 6. b) Dne 8. 1. 2016 uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, [právnická osoba], se žalovaným smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta zápůjčka ve výši 6 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit zápůjčku i s poplatkem ve výši 4 440 Kč v 58 týdenních splátkách po 180 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 17. 2. 2017. Součástí souhrnného poplatku byl úrok za dobu trvání smlouvy ve výši 23,72 % ročně (840 Kč za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy), poplatek za administrativní činnost ve výši 1 200 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 400 Kč. Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil, že mu byla částka 6 000 Kč předána při podpisu smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky. (Zjištěno ze„ smlouvy o půjčce“ [číslo] smluvních podmínek.) Úvěruschopnost žalovaného byla ze strany žalobkyně před uzavřením smlouvy řádně ověřena na základě žalovaným poskytnutých údajů o výši příjmu a výdajů, vyživovacích povinnostech a formě bydlení (zjištěno z karty zákazníka ze dne 8. 1. 2016 a smlouvy o zápůjčce). 7. Žalovaný své závazky nesplnil řádně a včas. 8. Žalovaný na svůj dluh sub a) uhradil pouze částku 3 695 Kč s tím, že poslední platba byla uhrazena dne 18. 2. 2017. Z této částky bylo 805,56 Kč započteno na jistinu (na jistině tak zbývá uhradit 5 194,44 Kč), 840 Kč na úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy, 1 200 Kč na poplatek za administrativní činnost a 849,44 Kč na poplatek za hotovostní inkaso splátek. Na poplatcích proto zbývá uhradit 1 550,56 Kč. 9. Na dluh sub b) žalovaný uhradil pouze částku 1 505 Kč s tím, že poslední platba byla uhrazena dne 18. 2. 2017. Z této částky bylo 840 Kč započteno na úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy, 292,58 Kč na poplatek za administrativní činnost a 372,42 Kč na poplatek za hotovostní inkaso splátek. K úhradě tak zbývá celá jistina a z poplatků částka 2 935 Kč. 10. Vzhledem k tomu, že do data splatnosti poslední splátky sub a) 3. 12. 2016 a sub b) 17. 2. 2017 nebyla dlužná částka ze strany žalovaného uhrazena, vzniklo žalobkyni právo na zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z dlužných jistin sub a) od 4. 12. 2016 a sub b) od 18. 2. 2017 (ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky) do zaplacení. Ke dni postoupení pohledávky 15. 1. 2021 činí dohromady kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení 3 662,85 Kč. 11. Smlouvou o postoupení pohledávek mezi žalobkyní a [právnická osoba], ze dne 15. 1. 2021 ve spojení se seznamem postoupených pohledávek pohledávky za žalovaným z titulu předmětných zápůjček přešly na žalobkyni (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně výňatku ze seznamu postoupených pohledávek). Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno dopisem (zjištěno z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 12. 2. 2021 včetně dokladu o odeslání). Předžalobní upomínka byla žalovanému zaslána dne 14. 5. 2021 (zjištěno z předžalobní výzvy ze dne 13. 5. 2021 včetně dokladu o odeslání). 12. Na základě shora uvedených důkazů, které jsou ve vzájemném souladu, vzal soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému 2 zápůjčky za shora uvedených podmínek. Žalovaný zápůjčky řádně nesplatil. 13. Důkazní břemeno ohledně skutečnosti, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku, přechází na žalovaného, neboť žalobce nemůže prokazovat negativní skutečnost, že žalovaný něco neučinil. Je na žalovaném, aby soudu prokázal, že zaplatil řádně a včas. Žalovaný však nic takového netvrdí, ani neprokazuje. 14. Následně byly pohledávky postoupeny žalobkyni, která tak je aktivně legitimována k podání žaloby. 15. Právně byla věc posouzena podle § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, jako smlouva o zápůjčce, jejíž podmínky žalovaný řádně neplnil. Ustanovení § 2390 občanského zákoníku stanoví, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle ustanovení § 2392 odst. 1 občanského zákoníku lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky. 16. Nárok žalobkyně na úrok z prodlení pak vyplývá z § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády číslo 351/2013 Sb. 17. S ohledem na shora uvedené soud uzavřel, že žaloba je důvodná v části, v níž se žalobkyně na žalovaném domáhá zaplacení částky 15 680 Kč se zákonným úrokem z prodlení. V této části proto žalobě vyhověl. 18. Ve zbývající části, pokud jde o uplatněný nárok na zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 5 645,36 Kč a 5 147,53 Kč a úroku 23,72 % ročně z částky 11 194,44 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, soud naopak žalobu jako nedůvodnou zamítl. 19. Učinil tak proto, že bod 1.2 smluvních podmínek žalobkyně stanoví, že dojde-li k prodloužení doby trvání smlouvy, nebude v období překračujícím původně sjednanou dobu trvání smlouvy jistina úročena. Pokud jde o prodloužení účinnosti smlouvy, bod 9.7 smluvních podmínek stanovuje, že bude-li zákazník v okamžiku splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky v prodlení se zaplacením některé ze splátek nebo neuhradí-li poslední splátku celkové dlužné částky řádně a včas, prodlužuje se účinnost smlouvy do doby řádného uhrazení celkové dlužné částky. 20. Dle smluvních podmínek se tedy jistina při prodloužení doby trvání smlouvy v období překračujícím původně sjednanou dobu trvání neúročí. S výkladem ustanovení článku smlouvy o prodloužení doby trvání smlouvy předestřený žalobkyní, kdy se neuhrazená jistina i nadále úročí, neboť žalovaný byl v okamžiku splatnosti poslední sjednané splátky v prodlení se zaplacením více než jedné splátky a nikoli pouze jedné nebo pouze poslední sjednané splátky, a nebyly tedy splněny podmínky prodloužení účinnosti smlouvy, se soud neztotožňuje, jelikož ustanovení o prodloužení doby trvání smlouvy je namístě vykládat tak, že se účinnost smlouvy prodlužuje v případě, kdy zákazník je v prodlení se zaplacením jakékoliv splátky a jakéhokoliv počtu splátek, tedy nikoli pouze jedné splátky, a že se prodlužuje i ve všech případech, kdy neuhradí poslední splátku bez ohledu na to, zda je v té době v prodlení se zaplacením i některé další splátky. K tomuto závěru dochází soud jazykovým výkladem vycházejícím z toho, že před spojkou„ nebo“ v předmětném ustanovení není čárka. Spojka„ nebo“ tedy nebyla použita v poměru vylučovacím, ale v poměru slučovacím, což znamená, že obě eventuality jsou libovolně zaměnitelné a je lhostejno, která z nich bude platit, přičemž je podstatným, že na rozdíl od užití spojky„ nebo“ v poměru vylučovacím mohou nastat i eventuality obě. V daném případě přitom soud neshledává žádný důvod použít jiný než jazykový výklad daného ustanovení. Byla to přitom předchůdkyně žalobkyně, [právnická osoba], kdo text smluvních podmínek vyhotovil. 21. Žalovaný byl v případě obou smluv v době splatnosti poslední splátky v prodlení se zaplacením několika do té doby splatných splátek a neuhradil ani poslední splátku. V souladu se smluvními podmínkami tak došlo k prodloužení účinnosti obou smluv, a proto dle týchž smluvních ujedn