1 C 6/2022-50 — Okresní soud v Prachaticích

1. Žalobkyně se (po opravě žaloby) domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit jí částku 20 000 Kč s příslušenstvím, která představuje nevypořádané nároky ze smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba] a žalovaným dne 8. 9. 2017. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Soud rozhodl ve věci bez jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, neboť žalobkyně s tím souhlasila. Žalovaný ve stanovené lhůtě nereagoval na řádně doručenou výzvu soudu, zda s rozhodnutím věci bez jednání souhlasí, ačkoli součástí výzvy bylo poučení, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud mít za to, že s rozhodnutím ve věci bez jednání souhlasí. Ve věci je přitom možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. 4. Soud ve věci zjistil následující skutkový stav: 5. Dne 8. 9. 2017 uzavřela právní předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba] se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splatit spolu s úrokem ve výši 25,85 % a poplatky za uzavření smlouvy ve výši 800 Kč, za správu úvěru ve výši 4 400 Kč a za hotovostní výběr splátek ve výši 3 800 Kč v 13 týdenních splátkách po 2 600 Kč. Splatnost poslední splátky připadala na 8. 10. 2018. Jistina úvěru byla žalovanému vyplacena v hotovosti při podpisu smlouvy, což žalovaný potvrdil jejím podpisem (zjištěno ze smlouvy o úvěru [číslo]). Před uzavřením smlouvy byla i řádně zkoumána úvěruschopnost žalovaného (viz finanční analýza, credit scoring a čestné prohlášení žalovaného ze dne 8. 9. 2017, žádost o poskytnutí úvěru s vyplněnými údaji o výši příjmů a výdajů, formě bydlení a vyživovacích povinnostech s přílohami ve formě daňového přiznání žalovaného a nájemní smlouvy). 6. Žalovaný však dlužnou částku nezaplatil řádně a včas (neuhradil ničeho). Žalovaný byl následně vyzván k úhradě dlužné částky dopisem ze dne 26. 2. 2020 (zjištěno z předžalobní výzvy včetně podacího lístku ze dne 26. 2. 2020). Důkazní břemeno ohledně skutečnosti, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku, přechází na žalovaného, neboť žalobkyně nemůže prokazovat negativní skutečnost, že žalovaný něco neučinil. Je na žalovaném, aby soudu prokázal, že zaplatil řádně a včas. Žalovaný však nic takového netvrdí, ani neprokazuje. 7. Ze společnosti [právnická osoba], byla část závodu převedena na společnost [právnická osoba], která dne 11. 12. 2019 uzavřela s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávky a žalobkyně je tak ve věci aktivně legitimována (zjištěno ze smlouvy o prodeji části závodu ze dne 6. 9. 2018 a smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 11. 12. 2019 včetně seznamu postoupených pohledávek). 8. Na základě shora uvedených důkazů, které jsou ve vzájemném souladu, vzal soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr za shora uvedených podmínek, ale žalovaný úvěr řádně nesplácel. Následně byla pohledávka postoupena na žalovanou, která je tudíž k podání žaloby aktivně legitimována. 9. Právně byla věc posouzena podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), podle něhož se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Jedná se také o smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a o spotřebitelskou smlouvu ve smyslu § 1810 ve spojení s § 419 a § 420 o. z., neboť žalobkyně jednala při uzavírání a plnění smlouvy v rámci své podnikatelské činnosti, zatímco žalovaný tak nečinil. Soud však neshledal žádné z použitých ustanovení smlouvy zakázaným ve smyslu § 1813 a 1814 o. z. 10. Podle § 1970 o. z. má žalobkyně proti žalovanému i právo na úrok z prodlení ve výši stanovené v ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Počátek úročení byl pak stanoven na den po dni splatnosti úvěrované částky. 11. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, přiznal soud náhradu účelně vynaložených nákladů, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 248 Kč, z odměny zástupkyně za 3 úkony právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby a předžalobní výzva) podle ustanovení § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ze 3 tzv. režijních paušálů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a náhrady odpovídající 21 % DPH ve výši 252 Kč. Řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech. Jednotlivé žaloby, jak je soudu z rozhodovací činnosti známo, se v zásadě liší jen údaji o žalovaných a žalované částce. Tyto žaloby mají podobu vzoru, který se v jednotlivých dílčích případech odlišuje jen v minimální míře, a to pouze takové, aby mohl být návrh co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizován, avšak základ právní argumentace včetně její stylizace a formálního vyjádření zůstává totožný, pouze případně jen s drobnými odchylkami (viz např. žaloby projednávané u zdejšího soudu pod sp. zn. 1 C 43/2021 a 6 C 101/2021). 12. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.