2 C 10/2022-24 — Okresní soud v Prachaticích

1. Žalobkyně se žalobou z 29. 6. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, kterým bude žalované uložena povinnost zaplatit jí 26 640 Kč s úrokem a s úrokem z prodlení. Nárok odůvodnila tím, že [právnická osoba] uzavřela s žalovanou dvě smlouvy o půjčce, a sice 26. 11. 2016 smlouvu [číslo] dne 18. 8. 2016 smlouvu [číslo]. Před uzavřením obou smluv byla řádně prověřena úvěruschopnost žalované. Na základě smlouvy o půjčce [číslo] byla žalované v den uzavření smlouvy poskytnuto v hotovosti 16 000 Kč a žalovaná se zavázala kromě této částky zaplatit úrok za dobu řádného trvání smlouvy 2 240 Kč se sazbou 23,72 % ročně, odměnu za administrativní činnost 3 200 Kč a za hotovostní inkaso splátek 6 400 Kč, to vše v 58 týdenních splátkách po 480 Kč od 3. 12. 2016, poslední splátka byla stanovena na 6. 1. 2018. Dle smlouvy o půjčce [číslo] byla žalované v hotovosti v den uzavření smlouvy předáno 15 000 Kč a žalovaná se kromě této částky zavázala zaplatit úrok za dobu řádného trvání smlouvy 2 100 Kč se sazbou 23,72 % ročně, odměnu za administrativní činnost 3 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek 6 000 Kč, to vše po 58 týdenních splátkách po 450 Kč, počínaje 25. 8. 2016, poslední splátka byla stanovena na 28. 9. 2017. Žalovaná v den splatnosti posledních splátek dlužné částky ze smluv neuhradila. Pohledávky za žalovanou z uvedených smluv byly žalobkyní postoupeny smlouvou o postoupení pohledávek, které uzavřela s [právnická osoba] 15. 1. 2021. Na smlouvu [číslo] uhradila žalovaná pouze 10 500 Kč, z čehož bylo započteno 2 646,31 Kč na jistinu, 2 240 Kč na úrok, 3 200 Kč na poplatek za administrativní činnost a 2 413,69 Kč na hotovostní inkaso splátek. Poslední platba byla provedena 25. 9. 2017. K 15. 1. 2021 činila výše pohledávky 17 340 Kč a byla tvořena dlužnou jistinou 3 353,69 Kč a dlužným poplatkem za hotovostní inkaso splátek 3 986,31 Kč. Na pohledávku ze smlouvy o půjčce [číslo] žalovaná uhradila pouze 16 800 Kč, z čehož bylo započteno 7 837,87 Kč na jistinu, 2 100 Kč na úrok, 3 000 Kč na poplatek za administrativní činnost a 3 862,13 Kč na poplatek za hotovostní inkaso splátek. Poslední platba byla uhrazena 25. 9. 2017. K 15. 1. 2017 činila výše pohledávky 9 300 Kč a byla tvořena dlužnou jistinou 7 162,13 Kč a dlužným poplatek za hotovostní inkaso splátek 2 137,87 Kč. Žalobkyně dále uplatnila nárok na zaplacení úroku ve výši 23,72 % ročně, který u smlouvy [číslo] kapitalizovala na 9 722,45 Kč za dobu od 7. 1. 2018 do 15. 1. 2021 a u smlouvy [číslo] na 5 686,45 Kč za dobu od 29. 9. 2017 do 15. 1. 2021. Dále uplatnila nárok na úrok za dobu od 16. 1. 2021 do zaplacení. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila a ani se bez omluvy nedostavila k ve věci nařízenému jednání. 3. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázané, že mezi [právnická osoba] a žalovanou byly uzavřeny dvě smlouvy označené jako smlouvy o půjčce, a to 18. 8. 2016 smlouva [číslo] 26. 11. 2016 smlouva [číslo]. Na základě prvé smlouvy byla žalované poskytnuta dohodnutá částka 15 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy a žalovaná se zavázala vrátit ji a zaplatit poplatky ve výši 11 100 Kč, tvořené poplatkem za administrativní činnost 3 000 Kč, úrokem 2 100 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek 6 000 Kč, celkem 26 100 Kč v 58 týdenních splátkách po 450 Kč s tím, že první splátku je povinna zaplatit nejpozději 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy. Na základě smlouvy [číslo] byla žalované poskytnuta v hotovosti v den uzavření smlouvy částka 6 000 Kč a žalovaná se zavázala ji vrátit a zaplatit poplatky ve výši 11 840 Kč tvořené poplatkem za administrativní činnost 3 200 Kč, úrokem 2 240 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek 6 400 Kč, celkem 27 840 Kč v 58 týdenních splátkách po 480 Kč s tím, že první splátku byla povinna zaplatit nejpozději 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy. (uvedené smlouvy [číslo] [číslo]) Žalovaná na svůj závazek ze smlouvy [číslo] uhradila pouze 9 300 Kč a na svůj závazek ze smlouvy [číslo] pouze 10 500 Kč, když poslední platby uhradila vždy 25. 9. 2017. Pokud jde o výši uhrazených částek a jejich započtení, vycházel soud z tvrzení žalobkyně, když žalovaná netvrdila, natož že by prokazovala, že uhradila více než žalobkyní tvrzení částky. Dne 15. 1. 2021 byla mezi [právnická osoba] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem uzavřena smlouva o postoupení pohledávek s účinností k 15. 1. 2021, když postupovanými pohledávkami byly i žalobou uplatněné pohledávky za žalovanou. Postoupení pohledávek bylo žalované oznamováno přípisem z 15. 1. 2021 (smlouva o postoupení pohledávek z 15. 1. 2021 a její příloha [číslo] oznámení o postoupení pohledávek a doklad o odeslání) 4. Dle bodu 1.2 smluvních podmínek obou smluv, dojde-li k prodloužení doby trvání smlouvy ve smyslu článku 9.7 věty druhé smluvních podmínek, nebude v období překračujícím původně sjednanou dobu trvání smlouvy jistina úročena. Článek 9.7 přitom stanoví, že smlouva se uzavírá na dobu určitou, její účinnost trvá ode dne jejího podpisu do dne splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky. Bude-li však zákazník v okamžiku splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky v prodlení se zaplacením některé ze splátek nebo neuhradí-li poslední splátku celkové dlužné částky řádně a včas, prodlužuje se účinnost smlouvy do doby řádného uhrazení celkové dlužné částky. (smluvní podmínky smlouvy [číslo] smlouvy [číslo]) 5. Na základě jejich skutkových závěrů učinil soud následující závěry právní. 6. [právnická osoba] jako zapůjčitelem a žalovanou jako vydlužitelem byly uzavřeny dvě smlouvy o zápůjčce dle § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Dle tohoto ustanovení vznikne smlouva o zápůjčce, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu. Dle § 2392 odst. 1 o. z. lze při peněžité zápůjčce sjednat úroky. Na základě uzavřených smluv o zápůjčce vznikla [právnická osoba] povinnost poskytnout žalované dohodnutou zápůjčku 15 000 Kč a 16 000 Kč a žalované povinnost tyto zápůjčky vrátit spolu s dohodnutými částkami 11 100 Kč a 11 840 Kč [právnická osoba] splnila své závazky ze smluv, když žalované dohodnuté částky poskytla. Žalovaná však své závazky ze smluv porušila, když na svůj závazek ze smlouvy [číslo] neuhradila 9 300 Kč, z čehož činí 7 162,13 Kč dlužná jistina a 2 137,87 Kč dlužné poplatky, a na závazek ze smlouvy [číslo] neuhradila 17 340 Kč, z čehož činí 13 353,69 Kč dlužná jistina a 3 986,31 Kč dlužné poplatky. [právnická osoba] tak vůči žalované měla neuhrazené pohledávky ve výši 9 300 Kč a 17 340 Kč, které smlouvou o postoupení pohledávek uzavřené platně v souladu s ustanovením § 1879 a násl. o. z. postoupila žalobkyni, která je tak ve sporu aktivně věcně legitimována. 7. Vzhledem k prodlení žalované se splacením jejího peněžitého dluhu jí zároveň dle § 1970 odst. 2 o. z. vznikla povinnost uhradit úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně uplatnila nárok na zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši, a to jak pokud jde o jeho kapitalizované částky 9 722,45 Kč (z částky 13 353,69 Kč od 7. 1. 2018 do 15. 1. 2021) a 1 929,85 Kč (z částky 7 162,13 Kč od 29. 9. 2017 do 15. 1. 2021), tak od 16. 1. 2021 do zaplacení. 8. S ohledem na shora uvedené soud uzavřel, že žaloba je důvodná v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované o zaplacení částky 26 640 Kč spolu s uplatněným úrokem z prodlení, a v této části proto žalobě vyhověl. 9. Ve zbývající části, pokud jde o uplatněný nárok na zaplacení kapitalizovaných úroků ve výši 9 722,45 Kč a 5 686,45 Kč a úroku 23,72 % ročně z částky 13 353,69 Kč a 7 162,13 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení naopak jako žalobu nedůvodnou částečně zamítl. 10. Dle smluvních podmínek obou smluv se při prodloužení doby trvání smlouvy nebude v období překračujícím původně sjednanou dobu trvání smlouvy jistina úročit. Výklad ustanovení smluvních podmínek o prodlužování smlouvy předestřený žalobkyní, kdy se neuhrazená jistina i nadále úročí, neboť žalovaná byla v okamžiku splatnosti poslední splátky v prodlení se splacením více než jedné splátky a nikoli pouze jedné nebo pouze poslední splátky, nebyly tedy splněny podmínky pro prodloužení účinnosti smlouvy, je výkladem zjevně účelovým, kdy se žalobkyně snaží dovodit vznik nároku na zaplacení úroku i za dobu po splatnosti posledních splátek. Ustanovení o prodloužení doby trvání smlouvy je nutno vykládat tak, že se účinnost smlouvy prodlužuje v případě, kdy je zákazník v prodlení se zaplacením jakékoli splátky a jakéhokoli počtu splátek, tedy nikoli pouze jedné splátky, takže se prodlužuje i ve všech případech, kdy neuhradí poslední splátku bez ohledu na to, zda je v té době v prodlení se zaplacením i některé další splátky. Tento výklad je v souladu s jazykovým výkladem vycházející z toho, že před spojkou„ nebo“ v předmětném ustanovení bodu 9.7 smluvních podmínek není čárka. Spojka„ nebo“ tedy nebyla použita v poměru vylučovacím, ale v poměru slučovacím, což znamená, že obě eventu