6 C 64/2022-11 — Okresní soud v Prachaticích

1. Žalobou podanou u okresního soudu dne 27. 10. 2021 ve formě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu se žalobkyně na žalovaných domáhala zaplacení společně a nerozdílně částky 41 942 Kč s úrokem z prodlení s tvrzením, že žalobkyně jako pojistitel a žalovaný č. 2 jako pojistník uzavřeli dne 27. 1. 2020 pojistnou smlouvu [číslo] o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Pojistná smlouva byla uzavřena dle zákona č. 168/1999 Sb. Žalobkyně se v předmětné pojistné smlouvě zavázala v případě pojistné události specifikované v pojistné smlouvě vyplatit poškozenému pojistné plnění ve smyslu § 6 zákona č. 168/1999 Sb., a to za splnění zákonných a smluvních podmínek. 2. Dne 25. 8. 2020 nastala pojistná událost [číslo], v jejímž důsledku došlo ke vzniku škody, a proto bylo žalobkyní v souladu s pojistnou smlouvou poskytnuto pojistné plnění ve výši 41 942 Kč. 3. K výplatě pojistného plnění ze strany žalobkyně došlo za současného naplnění zákonných podmínek k užití ustanovení § 10 zákona č. 168/1999 Sb., když z usnesení [stát. instituce], č. j. [spisová značka], ze dne 1. 12. 2020, které nabylo právní moci dne 1. 12. 2020, a trestního příkazu Okresního soudu v Prachaticích, č. j. 4 T 106/2020-22, ze dne 27. 10. 2020, který nabyl právní moci dne 12. 12. 2020, vyplývá, že dne [datum] v [údaj o čase] hodin žalovaný č. 1. při řízení nákladního motorového vozidla [značka automobilu], [registrační značka], na křižovatce silnice tř. [číslo] v [anonymizováno] km jízdy s vedlejší silnicí vedoucí na [územní celek], do které vjížděl z vedlejší silnice, nedal přednost v jízdě osobnímu motorovému vozidlu [značka automobilu], [registrační značka], a došlo ke střetu v prostoru křižovatky, a poté z místa dopravní nehody ujel, aniž by ji oznámil Policii České republiky. Žalovaný č. 1. řídil nákladní motorové vozidlo [značka automobilu], [registrační značka], přesto, že příkazem [stát. instituce] ze dne 30. 3. 2020, č. j. [spisová značka], který nabyl právní moci dne 23. 4. 2020, mu byl mimo jiné uložen zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel v délce trvání 7 měsíců. Proto žalobci vzniklo právo na náhradu toho, co za žalovaného plnil. 4. Žalovaný č. 1 byl žalobkyní vyzván k plnění ve prospěch žalobkyně písemnou výzvou ze dne 2. 11. 2020, v níž mu bylo uloženo uhradit žalobci dlužnou částku v termínu do 2. 12. 2020. 5. Žalovaný č. 2 byl žalobkyní vyzván k plnění ve prospěch žalobkyně písemnou výzvou ze dne 13. 4. 2021, v níž mu bylo uloženo uhradit žalobci dlužnou částku v termínu do 21. 4. 2021. 6. Okresní soud vydal ve věci elektronický platební rozkaz, který byl následně zrušen, protože nebyl doručen do vlastních rukou obou žalovaných. Soud dále v usnesení ze dne 8. 3. 2022 vyzval účastníky, aby se ve lhůtě 10 dnů od doručení tohoto usnesení vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání a dále s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyslovila s postupem soudu souhlas již v žalobě, žalovaný se k věci nevyjádřil a soud za splnění zákonných podmínek daných ustanovením § 115a o. s. ř. vyhlásil ve věci dne 4. 4. 2022 veřejně rozsudek. 7. Tvrzení uvedená žalobkyní v žalobě byla listinnými důkazy z její strany předloženými zcela prokázána. Právní vztah mezi žalobkyní a žalovaným č. 2 je prokazován předloženou pojistnou smlouvou [číslo], výplata žalobkyně jako plnění z této pojistné smlouvy je pak prokázána informací o této výplatě. Okolnosti řízení žalovaného č. 1 pojištěným vozidlem dne 25. 8. 2022 jsou prokázány v žalobě citovanými rozhodnutími ve správním řízení a v řízení trestním. 8. Skutkově je tedy prokázáno, že žalovaný č. 2 pojistil vozidlo, které způsobilo dopravní nehodu, přičemž vlastní dopravní nehodu způsobil žalovaný č. 1 v době, kdy neměl řádné oprávnění k řízení motorového vozidla, neboť mu byl uložen zákaz činnosti spočívající právě v řízení motorových vozidel a navíc pak po dopravní nehodě, kterou způsobil, ujel, aniž by ji oznámil Polici České republiky. 9. Po stránce právní soud vychází z ustanovení § 10 zákona č. 168/1999 Sb., kdy ve smyslu příslušných ustanovení je jak žalovaný č. 2 jako pojistník, tak žalovaný č. 1 jako osoba, která řídila vozidlo, v době zákazu činnosti způsobila dopravní nehodu, od které odjela, odpovídají za vzniklou škodu žalobkyni za poskytnuté plnění v žalované částce, a to společně a nerozdílně. Jde zejména o ustanovení § 10 odst. 1 písm. b), c), h), j) citovaných ustanovení, dále pak § 10 odst. 3. O výši škody pochybnosti není. 10. Důkazní břemeno ohledně skutečnosti, že žalovaný zaplatil žalovanou částku, přešlo na žalované, žalovaní nic takového netvrdili ani neprokazovali. Ve výroku pod bodem I. rozsudku rozhodl proto soud o povinnosti obou žalovaných společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni částku 41 942 Kč s úrokem z prodlení od 3. 12. 2020 do zaplacení, když úrok z prodlení se opírá o ustanovení § 1970 občanského zákoníku a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Splatnost dlužné částky byla žalovaným uložena do tří dnů od právní moci rozsudku. 11. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky rozhodl soud ve výroku pod bodem II. rozsudku za použití ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. a zcela úspěšné žalobkyni přiznal právo na zaplacení jejích nákladů. Náklady řízení žalobkyně představuje částka 1 678 Kč za zaplacený soudní poplatek a dále pak jde o odměnu za právní zastoupení, která je počítána podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., kde v daném případě činí sazba podle § 7 bod 5 vyhlášky za 1 úkon mimosmluvní odměny částku 2 780 Kč. V posuzované věci zástupce žalobkyně učinil celkem 4 úkony, a to 2 úkony jako 2 předžalobní výzvy k plnění se základním rozborem, příprava a převzetí věci a sepis žaloby, žalobkyni tak náleží částka 11 120 Kč. Dále pak jde o 4 režijní paušály po 300 Kč v částce 1 200 Kč. Odměna je zvyšována o 21% DPH a souhrnně náklady řízení žalobkyně představují částku 16 585,20 Kč. Tuto jsou povinni žalovaní zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně k rukám zástupce žalobkyně rovněž do tří dnů od právní moci rozsudku.