9 C 40/2022-16 — Okresní soud v Prachaticích

1. Žalobkyně se svou žalobou ze dne 30. 9. 2021 domáhala vydání soudního rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit jí částku 1 022 Kč spolu s v žalobě specifikovaným příslušenstvím. Žalobkyně v žalobě uvedla, že žalovaný použil dne 9. 11. 2017 ke své přepravě služby [právnická osoba], aniž by měl platnou jízdenku. Z uvedeného důvodu mu vznikla povinnost k zaplacení jízdného ve výši 22 Kč a přirážky k jízdnému ve výši 1 000 Kč. Původní věřitel postoupil pohledávku na [právnická osoba] , tato společnost pak následně na žalobkyni, když z této skutečnosti žalobkyně dovozovala svou aktivní věcnou legitimaci. 2. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil. K nařízenému jednání se žalobkyně ani žalovaný nedostavili a jednáno tak bylo v jejich nepřítomnosti, když postup dle § 110 o. s. ř. by se v daném případě příčil účelu řízení. 3. Podle § 101 odst. 1 písm. b) o.s.ř. k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1 o.s.ř.) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem. Podle § 120 odst. 1 o.s.ř. účastníci jsou povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. 4. Žalobkyně v řízení tvrdila, že žalovaný použil dne 9. 11. 2017 ke své přepravě služeb společnosti [právnická osoba], aniž by měl platnou jízdenku, čímž mu měla vzniknout povinnost k zaplacení jízdného ve výši 22 Kč a přirážky k jízdnému ve výši 1 000 Kč. Toto své tvrzení žalobkyně neprokázala. Ze žádného ze strany žalobkyně předloženého důkazu nevyplývá, že by žalovaný v žalobě označeného dne cestoval dopravním prostředkem provozovaným společností [právnická osoba] Žalobkyní předložené potvrzení o nedodržení [anonymizováno] se týká jiného dne a jiné osoby, oznámení o závadách ze dne 9. 11. 2017 pak žádným způsobem neidentifikuje jako cestujícího bez platné jízdenky žalovaného. Pro svoji nepřítomnost při jednání žalobkyně nemohla být poučena dle § 118a odst. 3 o. s. ř. o tom, že dosud nenavrhla všechny důkazy potřebné k prokázání jejích sporných tvrzení. Za uvedené situace nezbylo než uzavřít, že žalobkyně neprokázala, že žalovaný by cestoval dne 9. 11. 2017 dopravním prostředkem provozovaným společností [právnická osoba], bez platné jízdenky a že by mu tak vznikla povinnost k zaplacení žalobou specifikovaného jízdného a přirážky k jízdnému. Z uvedeného důvodu byla žaloba zamítnuta. 5. Žalovaný byl v řízení úspěšný a měl by tak mít právo na náhradu nákladů řízení dle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalovanému v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly, proto bylo rozhodnuto tak, že se mu právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.