5 C 166/2024-40 — Okresní soud v Prachaticích

1. Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky 119 267,58 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 12. 8. 2021 uzavřela se žalovanou smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru č. , číslo, . Dne 1. 12. 2021 požádala žalovaná o změnu úvěrové rámce z částky 17 000 Kč na 67 000 Kč a 29. 12. 2021 z částky 67 000 Kč na 120 000 Kč, kdy při těchto žádostech došlo k opětovnému zkoumání úvěruschopnosti. Dne 12. 8. 2021 žalovaná vyčerpala částku úvěru 16 586 Kč na nákup zboží, dále úvěr čerpala převodem v hotovosti a prostřednictvím vydané platební karty. Sjednaný úvěrový rámec činil 120 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr splácet řádně a včas. V průběhu trvání úvěrového vztahu načerpala celkem 163 040,18 Kč a uhradila 96 570 Kč, protože porušila závazek úvěr splácet řádně a včas, žalobce využil svého oprávnění v bodu 7.1 úvěrových podmínek a úvěr zesplatnil k 11. 9. 2023 a žalovanou vyzval ke splacení celého úvěru. Žalovaná na výzvy žalobce nereagovala, po zesplatnění ničeho neuhradila. Pohledávka 119 267,58 Kč se sestává z neuhrazené jistiny 116 689,14 Kč, poplatku za pojištění 678,44 Kč a nákladů na vymáhání 900 Kč a smluvních pokut 1 000 Kč. K posouzení úvěruschopnosti žalobkyně uvedla, že provedla lustraci žalované v registrech SOLUS, NRKI, CEE a ISIR. Žalovaná úvěr do zesplatnění téměř dva roky hradila.2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. K nařízenému jednání se nedostavila, proto soud postupoval dle § 101 odst. 3 o. s. ř. a věc projednal v její nepřítomnosti.3. Soud ve věci zjistil následující skutkový stav.4. Žalobkyně uzavřela se žalovanou dne 12. 8. 2021 smlouvu o zřízení „, Anonymizováno, , Anonymizováno, “, na základě které se žalobkyně zavázala žalované poskytnout bezúčelový revolvingový úvěr ve výši 17 000 Kč a žalovaná se zavázala tento úvěr splácet měsíční splátkou ve výši 4 % z dlužné částky spolu s roční úrokovou sazbou 26,28 % ročně. Celková částka, kterou měla zaplatit žalovaná, činila 19 890 Kč. Současně bylo sjednáno pojištění s měsíční úhradou 5,9 % z minimální splátky úvěru. Nedílnou součástí smlouvy byly úvěrové podmínky.5. Dle dodatku z 1. 12. 2021 byla změněna výše úvěrového rámce na 67 000 Kč a dle dodatku z 29. 12. 2021 byla změněna výše úvěrového rámce na částku 120 000 Kč.6. Dle úvěrových podmínek byl maximální možný úvěrový rámec individuální, maximálně částka 500 000 Kč. Pokud úvěrovaný s návrhem na zvýšení úvěrového rámce souhlasí, stačí po uplynutí dvou měsíců od obdržení nabídky provést čerpání, které překročí původní výši úvěrového rámce. Dle odstavce 7.1 úvěrových podmínek dojde k zesplatnění v případě neuhrazení dvou a více splátek nebo k prodlení se zaplacením jedné splátky déle než tři měsíce.7. Z výpisu čerpání splátek a úhrad, že 12. 8. 2021 proběhlo čerpání ve výši 16 586 Kč na nákup zboží, dále žalovaná převedla hotovost na účet v 15 případech v celkové výši 81 200 Kč a uhradila kartou za zboží a služby celkem za 64 979,28 Kč. Na splátkách uhradila celkem 96 570 Kč. Žalovaná neuhradila 21. splátku splatnou 20. 5. 2023, dále splátku splatnou 20. 6. 2023 a splátku splatnou 20. 7. 2023.8. V důsledku prodlení žalobkyně úvěr zesplatnila, což žalované oznámila přípisem z 11. 9. 2023, kterým je vyzvala k uhrazení celé dlužné částky ve výši 128 813,74 Kč, žalovaná dlužnou částku neuhradila ani k výzvě právního zástupce žalobkyně z 5. 10. 2023.9. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.10. Dle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.11. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.12. Mezi žalobkyní, jako úvěrující, a žalovanou, jako úvěrovanou, byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 o. z. Jestliže byla uzavřena smlouva o úvěru v režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru je soud dle § 86 a § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru povinen ověřit, zda byla posouzena úvěruschopnost spotřebitele. Žalobkyně uváděla, že provedla ověření úvěruschopnosti žalované, toto své tvrzení však nijak nedoložila ani k výzvě soudu. Žalobkyně ve vztahu k úvěruschopnosti uváděla, že provedla lustraci žalované v registrech SOLUS, NRKI, CEE, ISIR před uzavřením smlouvy a před navýšením úvěrového limitu. Tyto skutečnosti však ani k výzvě soudu nedoložila. Při posuzování úvěru schopnosti vycházela z údajů uvedených samotnou žalovanou ve smlouvě, kdy žalovaná sdělila, že její příjem činí 15 000 Kč u zaměstnavatele , právnická osoba, ., tyto skutečnosti však žalovaná žalobkyni nijak nedoložila. Žalobkyně nezkoumala důsledně ani výdaje žalované. Lustraci žalované v registrech žalobkyně neprokázala v případě uzavření smlouvy ani v případě navýšení úvěrového rámce až na částku 120 000 Kč. Skutečnost, že žalovaná úvěr dva roky splácela, nemůže nahradit zákonný požadavek na řádné prověření úvěruschopnosti.13. Proto soud v souladu s § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru uzavřel, že smlouva uzavřená mezi žalobkyně a žalovanou je neplatná. Po závěru o neplatnosti smlouvy o úvěru je na místě věci posoudit jako bezdůvodné obohacení dle § 2991 odst. 1 o. z.14. Soud žalované uložil zaplatit žalobkyni částku 66 470,18 Kč (163 040,18 Kč, které žalovaná vyčerpala – 96 570 Kč, které uhradila).15. Žalobkyně má současné nárok i na zaplacení úroku z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Protože žalobkyně neprokázala, že by žalovaného vyzvala k vrácení dlužné částky dříve, než k tomu došlo prostřednictvím doručení žaloby, kterou soud v souladu s konstantní judikaturou v dané věci vnímá jako výzvu k plnění, soud přiznal žalobkyni právo na úrok z prodlení ode dne následujícího po doručení žaloby žalovanému (k doručení žaloby došlo 4. 6. 2024).16. S ohledem na skutečnost, že žalovaná byla ve sporu převážně úspěšná, avšak žádné náklady jí nevznikly, soud jí nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení.