8 C 276/2023-22 — Okresní soud v Prachaticích

1. Žalobkyně žalobou došlou soudu 29. 6. 2023 se domáhala na žalované zaplacení částky 51 205,80 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení 3 056,83 Kč, s kapitalizovaným úrokem 1 944,95 Kč, dále zákonným úrokem z prodlení 8,25 % ročně z částky 24 839,67 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení, s úrokem 20,88 % ročně z částky 24 839,67 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně , právnická osoba, , IČ , IČO, se sídlem , adresa, a žalovaná uzavřely dne 1. 2. 2021 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , číslo, , a to po předchozím posouzení schopnosti žalované požadovanou zápůjčku splácet. Na základě smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky 25 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila podpisem. Žalovaná se zavázala zaplatit v souvislosti s poskytnutou zápůjčkou částku 30 892 Kč, která představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy 20 147 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 20,88 % ročně, dále částku za zpracování zápůjčky 1 500 Kč a částku za službu Komfortního a flexibilního splácení 6 905 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti 78 týdenních splátkách po 717 Kč, poslední splátka byla stanovena na 1. 8. 2022. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, poslední splátka byla žalovanou uhrazena dne 8. 2. 2021, žalovaná uhradila celkem částku 720 Kč. Pohledávka vyplývající z uvedené smlouvy byla včetně příslušenství a práv s ní spojenými postoupena právní předchůdkyní žalobkyně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022 žalobkyní, jako novému věřiteli s účinností ke dni 16. 12. 2022, což bylo žalovaní písemně oznámeno.2. Žalobkyně byla soudem vyzvána k doplnění svého tvrzení o tom, že před uzavřením smlouvy č. , číslo, ze dne 1. 2. 2021 byla řádně posouzena úvěruschopnost žalované. Žalobkyně doplnila, že posuzovala schopnost žalované, Anonymizováno, splácet úvěr, respektive zápůjčku, především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované, kdy žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry, tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalované ze dne 1. 2. 2021 a byly ověřeny doklady uvedenými v části „ověřené dokumenty“. Z této zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr bylo soudem zjištěno, že žalovaná byla zaměstnána jako operátorka s čistým příjmem 19 861 Kč měsíčně. Výši svého příjmu předložila výplatními páskami za prosinec 2020 a leden 2021 a pracovní smlouvou. Žalovaná uvedla, že je svobodná, nemá žádnou vyživovací povinnost a bydlí v nájemním bytě. Dále uvedla, že její odhadované měsíční výdaje činí 13 200 Kč, nemá žádné externí či interní splátky dalších závazků. Tato žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru je datována dnem 1. 2. 2021. Soudu je z úřední činnosti známo, kdy ze soudního rejstříku bylo zjištěno, že u Okresního soudu v Prachaticích bylo v letech 2010-2019 vedeno celkem 11 řízení o výkonu rozhodnutí či exekučních řízení.3. Smlouva o úvěru byla uzavřena za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, který v ustanovení § 86 stanoví povinnost poskytovatele před uzavřením smlouvy posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Soud se tedy zabýval otázkou, zda žalobkyně postupovala při posouzení schopnosti žalované úvěr splácet v souladu s příslušnými zákonnými ustanoveními.4. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěru jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.5. Podle § 86 odst. 2 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnosti spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.6. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěru v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.7. Soud se tedy zabýval nejprve tím, zda žalobkyně řádně dostála své povinnosti, coby poskytovatele s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, dále i z databází umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Žalobkyně, respektive její právní předchůdkyně, při posouzení úvěruschopnosti vycházela toliko z toho, že žalovaná je zaměstnaná, žalovaná doložila svůj příjem pouze dvěma výplatními listinami, neměla vyživovací povinnost, uvedla své předpokládané měsíční výdaje. Žalobkyně, respektive její právní předchůdkyně, se však nikterak nezabývala tím, zda a v jaké výši má žalovaná další závazky vůči bankovním či nebankovním subjektům. Žalobkyně minimálně ke zjištění, zda je žalovaná úvěr schopna splácet, měla učinit lustraci žalované jako spotřebitele v registrech dlužníků. Jak soud shora uvádí, k datu, kdy žalovaná žádala právní předchůdkyni žalobkyně o poskytnutí finančních prostředků, bylo již vůči žalované u Okresního soudu v Prachaticích vedeno 11 vykonávacích řízení. V době, kdy žalovaná prohlašuje vůči právní předchůdkyně žalobkyně, že nemá žádné jiné interní či externí splátky vůči dalším subjektům, žalobkyně se toliko spokojila s touto informací a tuto informaci nikterak dál neověřovala. Dle soudu bylo však povinností žalobkyně v rámci prověření úvěruschopnosti dlužníka minimálně učinit dotaz v registru exekucí a při zjištění, kolik řízení je proti žalované vedeno, v kolika případech si žalovaná nesplnila své povinnosti vůči dalším subjektům uzavřít, že žalovaná není schopna další úvěr splácet. Právní předchůdkyně žalobkyně tedy nedostála své povinnosti stanovené v § 86, důsledkem toho je, že smlouva je dle ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, neplatná.8. „Konkrétním účelem § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je (krom ochrany spotřebitele) postih poskytovatele spotřebitelského úvěru, který nedostatečně posoudil úvěruschopnost žadatele (při upřednostnění svého ekonomického zájmu poskytnout úvěru) a zapříčinil tak neplatnost úvěrové smlouvy, soukromoprávní sankcí, jejímž faktickým důsledkem je ztráta zisku v podobě smluvních úroků a dalších poplatků za poskytnutí spotřebitelského úvěru. Projevem ochrany spotřebitele je pak zvláštní úprava vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy. Důvodová zpráva k ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru uvádí, že s ohledem na fakt, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví se na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Spotřebitel je povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Text „v době přiměřené jeho možnostem“ míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru včas. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany. V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné prodlení z prodlení podle § 1970 o. z. Komentářová literatura uvedené rozvádí v tom směru, že důsledkem porušení povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost žadatele (a tedy soukromoprávní sankcí) je neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, a to, že spotřebitel vrací jistinu úvěru podle svých možností. Pokud je spor o vrácení jistiny, rozhodne o jejím splácení soud. … Obecně shrnuto, ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěru spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nespl