9 C 118/2024-29 — Okresní soud v Prachaticích

1. Žalobkyně se svou žalobou ze dne 20. 2. 2024 domáhala vydání soudního rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit jí částku 45 122,77 Kč spolu s v žalobě specifikovaným příslušenstvím, a to z titulu smlouvy o úvěru č. , číslo, , uzavřené dne 5. 6. 2022 mezi žalovaným jako dlužníkem a právním předchůdcem žalobkyně společností , právnická osoba, . jako věřitelem. Na základě úvěrové smlouvy byla žalovanému právním předchůdcem žalobkyně poskytnuta částka 22 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s celkovou částkou 18 894 Kč (kapitalizovaný úrok, poplatek za poskytnutí úvěru, úhrada za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu, úhrada za splátky v hotovosti). Celkovou částku 40 894 Kč se žalovaný zavázal zaplatit ve 14měsíčních splátkách po 2 921 Kč se splatností poslední splátky ke dni 5. 8. 2023. Žalovaný porušil svou povinnost řádného splácení, zaplatil pouze částku 3 000 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 2. 8. 2023.2. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil, k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil. Předvolání k jednání bylo žalovanému doručováno na adrese dle § 46b písm. a) o. s. ř., zásilka byla doručena dnem 30. 9. 2024 dle § 50 odst. 2 o. s. ř. Protože zůstala zachována lhůta dle § 115 odst. 2 o. s. ř., jednal soud a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného, jak mu to umožňuje ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř.3. Po provedeném dokazování zjistil soud tento skutkový stav.4. Dne 5. 6. 2022 byla mezi společností , právnická osoba, . jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem uzavřena smlouva o úvěru č. , číslo, (v přílohách žaloby). Na základě této smlouvy věřitel žalovanému poskytl finanční prostředky ve výši 22 000 Kč. V souvislosti s touto skutečností se žalovaný zavázal zaplatit věřiteli částku 18 894 Kč (1 116 Kč na úroku, 10 780 Kč za poskytnutí úvěru, 3 938 Kč za vyhodnocení úvěru, 3 960 Kč za hotovostní inkaso). Celkovou částku 40 894 Kč se žalovaný zavázal zaplatit věřiteli ve 14 splátkách po 2 921 Kč měsíčně. Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil, že částku 22 000 Kč v hotovosti převzal.5. Mezi společností , právnická osoba, . jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem byla dne 2. 8. 2023 uzavřena smlouva o postoupení pohledávek vzniklých na základě úvěrových smluv uvedených v příloze č. , číslo, , pohledávka za žalovaným je uvedena v příloze smlouvy o postoupení (smlouva o postoupení pohledávek, příloha smlouvy o postoupení pohledávek v přílohách žaloby).6. Na základě provedeného dokazování soud uzavřel, že mezi právním předchůdcem žalobkyně jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě které se žalovaný oproti poskytnutému úvěru ve výši 22 000 Kč zavázal vrátit během 14 měsíců celkovou částku 40 894 Kč, RPSN činila 272,44 %.7. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.8. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.9. Judikaturou Nejvyššího soudu ČR bylo na základě judikatury Ústavního soudu dovozeno, že pokud je v rozhodčím řízení přiznané plnění natolik nemravné a vedoucí k nepřiměřenému postižení dlužníka, je namístě exekuci zastavit dle § 268 odst. 1 písm. h) o.s.ř. bez ohledu na pasivitu dlužníka (sp. zn. 20 Cdo 1857/2019, 20 Cdo 3811/2019, 20 Cdo 2884/2019, 20 Cdo 75/2020); uvedené závěry je třeba aplikovat rovněž při posouzení dané věci (pokud nesoulad plnění přiznaného exekučním titulem s dobrými mravy představuje takovou jeho vadu, která odůvodňuje zastavení exekuce bez dalšího, je dle názoru soudu závěry této judikatury nutno vztáhnout rovněž na řízení nalézací, v rámci kterého je exekuční titul vydáván).10. V daném případě celková částka, kterou měl žalovaný v souvislosti s poskytnutím úvěru zaplatit, byla téměř dvojnásobná, zaplacena měla být zároveň během 14 měsíců. Byť úroková sazba je smlouvou stanovena na 8 %, žalovaný se zavázal zaplatit částku na úroku 1 116 Kč a další částku 10 780 Kč za poskytnutí úvěru. Minimálně částku 11 896 Kč je tak třeba považovat za cenu úvěru, úrok tak činí ve skutečnosti 46 % ročně. Ze statistických údajů shromažďovaných ČNB v databázi ARAD vyplývá, že obvyklá úroková míra u spotřebitelských úvěrů poskytovaných bankami, činila v době uzavření smlouvy (červen 2022) průměrně 8,81 % ročně (č. l. 12). Na základě uvedeného lze uzavřít, že úrok ve výši 46 % ročně několikanásobně (více než 5x) převyšuje obvyklou úrokovou sazbu. S ohledem na uvedené dle názoru soudu zakládají veškeré smlouvou sjednané platební povinnosti žalovaného ve svém souhrnu nevýhodný a nevyvážený vztah mezi věřitelem a dlužníkem. Proto soud uzavřel, že smlouva o úvěru ze dne 5. 6. 2022 je dle § 588 o. z. absolutně neplatná pro rozpor s dobrými mravy, a to jako celek. Korektiv dobrých mravů dopadá i na smluvní volnost stran a je tedy v tomto směru nerozhodné, že žalovaný s podmínkami smlouvy souhlasil. K neplatnosti předmětného právního jednání bylo soudem přihlédnuto z úřední povinnosti, aniž by bylo třeba, aby se žalovaný neplatnosti v řízení dovolal.11. Důsledkem závěru o absolutní neplatnosti smlouvy ze dne 5. 6. 2022 je, že finanční prostředky ve výši 22 000 Kč byly žalovanému ze strany právního předchůdce žalobkyně poskytnuty bez právního důvodu ve smyslu § 2991 odst. 2 o. z., práva a povinnosti stran je proto třeba vypořádat podle pravidel bezdůvodného obohacení (§ 2991 odst. 1 o. z.). Žalovaný od právního předchůdce žalobkyně obdržel částku 22 000 Kč, zaplacena z jeho strany byla dle tvrzení žalobkyně částka 3 000 Kč. Na bezdůvodném obohacení zbývá k zaplacení částka 19 000 Kč, povinnost k jejímu zaplacení byla žalovanému uložena tímto rozsudkem.12. S ohledem na závěr o absolutní neplatnosti smlouvy ze dne 5. 6. 2022 nelze z jejího obsahu vycházet ani ve vztahu k prodlení žalovaného. V případě bezdůvodného obohacení se splatnost odvíjí dle § 1958 odst. 2 o. z. od výzvy věřitele k plnění. Žalobkyně v řízení prokázala, že žalovanému byla doručena předžalobní upomínka ze dne 11. 1. 2024 dnem 17. 1. 2024 (č. l. 11). Úrok z prodlení z přiznané částky 19 000 Kč byl proto žalobkyni přiznán ode dne následujícího, tedy od 18. 1. 2024, a to ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.13. Co do částky 26 122,77 Kč spolu s úrokem z prodlení byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta. Zamítnuta byla žaloba i co do částky 1 405,26 Kč představující kapitalizovaný úrok a ohledně úroku ve výši 8 % ročně z částky 20 495,54 Kč, když s ohledem na závěr o neplatnosti smlouvy ve vztahu k těmto částkám není nárok žalobkyně dán (žalovaný se k jejich zaplacení platně nezavázal).14. Aktivní věcná legitimace žalobkyně je dána na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 5. 6. 2022.15. Úspěšnějším účastníkem byl v řízení žalovaný a dle § 142 odst. 2. o. s. ř. by mu měla náležet částečná náhrada nákladů tohoto řízení. Žalovanému v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly, proto bylo rozhodnuto tak, že právo na jejich náhradu se mu nepřiznává.16. Pokud jde o lhůtu k plnění, bylo žalovanému umožněno splácení žalobkyní přiznané částky ve splátkách po 3 000 Kč měsíčně (v tomto směru soud vychází z výše splátek ujednaných v rámci smlouvy). Splátky byly povoleny pod ztrátou jejich výhody, tzn., že i v případě nezaplacení jen jedné ze splátek řádně a včas se stává splatným celý dluh najednou.