9 C 125/2023-26 — Okresní soud v Prachaticích

1. Žalobkyně se svou žalobou ze dne 29. 6. 2023 domáhala vydání soudního rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinnost zaplatit jí částku 173 391,28 Kč spolu s v žalobě specifikovaným příslušenstvím, a to z titulu smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené dne 23. 8. 2020 mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba] Na základě úvěrové smlouvy byla žalované právním předchůdcem žalobkyně poskytnuta částka 90 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu s celkovou částkou 99 190 Kč (78 151 Kč na řádném úroku za dobu trvání smlouvy, 1 500 Kč za zpracování zápůjčky a 19 539 Kč za službu komfortního a flexibilního splácení) s připočtením pojistného za doplňkové pojištění 3 096 Kč, a to ve 24 měsíčních splátkách po 8 012 Kč. Žalovaná porušila svou povinnost řádného splácení, zaplatila pouze částku 9 000 Kč dne 30. 8. 2020. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022. 2. Žalovaná se ve věci nijak nevyjádřila, k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavila. Předvolání k jednání bylo žalované doručováno na adrese dle § 46b písm. a) o.s.ř., zásilka byla doručena dnem 29. 12. 2023 dle § 50 odst. 2 o.s.ř. Protože zůstala zachována lhůta dle § 115 odst. 2 o.s.ř., jednal soud a rozhodl v její nepřítomnosti, jak mu to umožňuje ustanovení § 101 odst. 3 o.s.ř. 3. Po provedeném dokazování zjistil soud tento skutkový stav. 4. Dne 23. 8. 2020 byla mezi společností [právnická osoba] jako věřitelem a žalovanou jako dlužníkem uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] (č. l. 21 - 22 e-spisu). Na základě této smlouvy věřitel žalované poskytl finanční prostředky ve výši 90 000 Kč s úrokem 69 % ročně. V souvislosti s touto skutečností se žalovaná zavázala zaplatit věřiteli souhrnný poplatek 99 190 Kč (78 151 Kč na úroku, 1 500 Kč za zpracování úvěru, 19 539 Kč za doplňkovou službu komfortního a flexibilního čerpání) s připočtením částky 3 096 Kč za doplňkové pojištění. Celkovou částku 192 286 Kč se žalovaná zavázala zaplatit věřiteli v 24 splátkách po 8 012 Kč měsíčně. Podpisem smlouvy žalovaná potvrdila, že částku 90 000 Kč v hotovosti převzala. 5. Ze strany původního věřitele byla prověřena úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy o úvěru, a to na základě informací žalovanou poskytnutých v rámci žádosti o úvěr a k tomu předložených dokladů (pracovní smlouvy, výplatní pásky) – č.l. 16 – 17 e-spisu. 6. Ze strany žalované byla na dluh z titulu předmětné smlouvy zaplacena částka 9 000 Kč, a to dne 30. 8. 2020 (tabulka umoření č.l. 33 e-spisu). 7. Dne 14. 12. 2022 byla mezi společností [právnická osoba] a žalobkyní uzavřena smlouva o postoupení pohledávek, kterou na žalobkyni byly postoupeny pohledávky postupitele vzniklé ze smluv o zápůjčce specifikované v příloze [číslo] této smlouvy (č. l. 37 - 46 e-spisu). Pohledávka za žalovanou je obsažena v příloze [číslo] smlouvy o postoupení pohledávek č. l. 18 e-spisu). 8. Oznámení o postoupení pohledávky bylo původním věřitelem žalované zasláno dopisem ze dne 16. 12. 2022 (č. l. 19 e-spisu) odeslaným dne 13. 1. 2023 (č. l. 28 e-spisu). 9. Na základě provedeného dokazování soud uzavřel, že mezi právním předchůdcem žalobkyně jako věřitelem a žalovanou jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě které se žalovaná proti žalobkyní poskytnutému úvěru ve výši 90 000 Kč zavázala vrátit žalobkyni během 2 let celkovou částku 192 286 Kč Smlouvou byla sjednána úroková míra ve výši 69 % ročně. 10. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 11. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 12. Judikaturou Nejvyššího soudu ČR bylo na základě judikatury Ústavního soudu dovozeno, že pokud je v rozhodčím řízení přiznané plnění natolik nemravné a vedoucí k nepřiměřenému postižení dlužníka, je namístě exekuci zastavit dle § 268 odst. 1 písm. h) o.s.ř. bez ohledu na pasivitu dlužníka (sp. zn. 20 Cdo 1857/2019, 20 Cdo 3811/2019, 20 Cdo 2884/2019, 20 Cdo 75/2020); uvedené závěry je třeba aplikovat rovněž při posouzení dané věci (pokud nesoulad plnění přiznaného exekučním titulem s dobrými mravy představuje takovou jeho vadu, která odůvodňuje zastavení exekuce bez dalšího, je dle názoru soudu závěry této judikatury nutno vztáhnout rovněž na řízení nalézací, v rámci kterého je exekuční titul vydáván). 13. V daném případě byla v úvěrové smlouvě sjednána úroková sazba 69 % ročně, přičemž soudu je z úřední činnosti známo, že za situace, kdy úroková sazba je sjednána ve výši vyšších desítek procent ročně, mnohonásobně převyšuje úrokovou sazbu průměrnou, za kterou jsou úvěry poskytovány bankami. Na nemravnosti smlouvou sjednaného úroku nemění nic skutečnost, že v rámci řízení byl tento úrok žalobkyní uplatněn již v nižší než sjednané výši, konkrétně ve výši 24,36 % ročně. Za situace, kdy celková částka, kterou se žalovaná během 2 let zavázala i v případě řádného splácení původnímu věřiteli vrátit, představuje více než dvojnásobek částky žalované na úvěru poskytnuté, zakládají dle názoru soudu veškeré smlouvou sjednané platební povinnosti žalované ve svém souhrnu nevýhodný a nevyvážený vztah mezi věřitelem a dlužníkem. Proto soud uzavřel, že smlouva o úvěru ze dne 23. 8. 2020 je dle § 588 o.z. absolutně neplatná pro rozpor s dobrými mravy, a to jako celek. Korektiv dobrých mravů dopadá i na smluvní volnost stran a je tedy v tomto směru nerozhodné, že žalovaná s podmínkami smlouvy souhlasila. K neplatnosti předmětného právního jednání bylo soudem přihlédnuto z úřední povinnosti, aniž by bylo třeba, aby se žalovaná neplatnosti v řízení dovolala. 14. Důsledkem závěru o absolutní neplatnosti smlouvy ze dne 23. 8. 2020 je, že finanční prostředky ve výši 90 000 Kč byly žalované ze strany právního předchůdce žalobkyně poskytnuty bez právního důvodu ve smyslu § 2991 odst. 2 o.z., práva a povinnosti stran je proto třeba vypořádat podle pravidel bezdůvodného obohacení (§ 2991 odst. 1 o.z.). Žalovaná od právního předchůdce žalobkyně obdržela částku 90 000 Kč, zaplacena z její strany byla částka 9 000 Kč. Na bezdůvodném obohacení zbývá k zaplacení částka 81 000 Kč, povinnost k jejímu zaplacení byla žalované uložena tímto rozsudkem. 15. S ohledem na závěr o absolutní neplatnosti smlouvy ze dne 23. 8. 2020 nelze z jejího obsahu vycházet ani ve vztahu k prodlení žalované. V případě bezdůvodného obohacení se splatnost odvíjí dle § 1958 odst. 2 o. z. od výzvy věřitele k plnění. Pokud žalobkyně tvrdila, že žalované byla v tomto smyslu doručována předžalobní upomínka ze dne 1. 6. 2023 (v přílohách žaloby), z informace o zásilce předžalobní výzvu obsahující (podací lístek v přílohách žaloby, informace o zásilce č.l. 16) bylo zjištěno, že předžalobní upomínka žalované doručena nebyla, resp. nedostala se do sféry jejího vlivu. Prokázáno naopak bylo, že žalovaná byla vyzvána k zaplacení dlužné částky v souvislosti s doručením žaloby ke dni 23. 10. 2023, úrok z prodlení z přiznané částky 81 000 Kč byl proto žalobkyni přiznán ode dne následujícího, tedy od 24. 10. 2023, a to v žalobkyní požadované výši, která nepřevyšuje výši zákonnou dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 16. Aktivní věcná legitimace žalobkyně je dána na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022 ve spojení s přílohou [číslo] této smlouvy. 17. Žaloba byla jako nedůvodná zamítnuta co do částky 92 391,28 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 11 230,31 Kč (za období 19. 4. 2021 – 14. 12. 2022), úroku z prodlení z částky 81 000 Kč od 15. 12. 2022 do 23. 10. 2023, kapitalizovaného úroku ve výši 6 193,53 Kč (za období 24. 8. 2022 – 14. 12. 2022) a úroku z částky 81 000 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení. 18. Převážně úspěšným účastníkem byla žalovaná, měla by tak mít právo na částečnou náhradu nákladů řízení dle § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalované v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly, proto bylo rozhodnuto tak, že se jí právo na jejich náhradu nepřiznává.